Národní památník na Vítkově

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Národní památník na Vítkově
Kopec Vítkov
Detailní pohled na památník.
Jezdecká socha Jana Žižky od Bohumila Kafky
Pohled na památník v noci.

Národní památník na Vítkově je funkcionalistický památník, který byl postaven v letech 19291932 na Vítkově v Praze, podle projektu Jana Zázvorky. Hlavním účelem mělo být uctění památky českých legionářů a českého odboje v období 1. světové války (19141918), rozšířen byl v letech 19461949. Mezi lety 19541962 tu bylo umístěno i mauzoleum Klementa Gottwalda.

Příběh kopce

Husité na Vítkově zaznamenali pod vedením Jana Žižky z Trocnova válečný úspěch: 14. července 1420 zde porazili křižácké vojsko. Ale to už se slavný český kopec zhruba sto let jmenoval Vítkov. Pojmenován byl po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl vinici. Nejstarší doložená zpráva o kopci nad pražským Žižkovem pochází už z roku 1041.

Pomník vlasti

Idea národního památníku, který by na rozdíl od dosavadních připomenutí porážek demonstroval hrdost a odvahu českého národa, měla zpočátku ryze lokální charakter. V létě 1882 byl z iniciativy několika set místních občanů založen spolek pro zbudování pomníku Jana Žižky z Trocnova na vrchu Žižkově a nebýt budovatelského étosu nové československé republiky, mohlo být všechno úplně jinak. Velkolepou nekropoli synů národa, legionářů a osvoboditelů měla socha Jana Žižky z Trocnova pouze otevírat. Ovšem dodejme, že porevoluční změna politického klimatu mnoho nového nepřinesla. Zároveň památník se ovšem stal oblíbeným místem mnoha Pražanů.

Žižkova socha

Na Žižkovu sochu si Vítkov musel počkat: po dalších dvou soutěžích stále nespokojený sbor porotců přímo oslovil tři sochaře starší generace: Ladislava Šalouna, Jana Mařatku a Bohumila Kafku. Klasicky koncipovaný návrh jezdecké sochy, který nakonec v roce 1931 skicoval Bohumil Kafka, se stal předlohou pro monumentální bronzovou sochu. Kafkovy deníky, které si pečlivě vedl, přibližují snahu o dokonalost a historickou věrnost. V konzultacích se sochařem se vystřídali historikové i hipologové: kůň-model byl vybrán ze státních hřebčinců. Vzrušené diskuse se mimo jiné týkaly toho, zda by Žižka neměl mít v ruce bibli, zda by neměl mít raději napřaženou ruku, jak mu mají vlát vlasy atd. Šestnáct a půl tuny těžká bronzová socha byla odhalena ve výročí den bitvy na Vítkově, tedy 14. července 1950.

Výstavba památníku

Při stavbě památníku bylo ve zcela mimořádné míře použito přírodního kamene, hlavně žul a mramorů domácího původu.

Architektonické řešení: Jan Zázvorka.

Umělecká výzdoba: Vincenc Beneš, Josef Malejovský, Otakar Nejedlý, Karel Štípl, Otakar Švec, Jan Štrusa, Max Švabinský a další.

Budova: je orientovaná na ose kopce Vítkova, zhruba východo-západním směrem, délka 143 metrů, šířka 27,6 metrů a výška 31,5 metrů.

Chronologický přehled vývoje památníku

Externí odkaz

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní památník na Vítkově ve Wikimedia Commons Šablona:Geo cz