Mr. Turner
| Mr. Turner | |
|---|---|
 Timothy Spall na festivalu v Cannes (2014) | |
| Základní informace | |
| Původní název | Mr. Turner |
| Země původu |  Spojené království Francie Německo |
| Jazyk | angličtina |
| Délka | 150 min |
| Žánry | filmové drama životopisný film |
| Scénář | Mike Leigh |
| Režie | Mike Leigh |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Timothy Spall Paul Jesson Dorothy Atkinson Marion Bailey Karl Johnson … více na Wikidatech |
| Produkce | Georgina Lowe |
| Hudba | Gary Yershon |
| Kamera | Dick Pope |
| Kostýmy | Jacqueline Durranová |
| Střih | Jon Gregory |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 2014 6. listopadu 2014 (Německo) 1. ledna 2015 (Dánsko) |
| Distribuce | BiM Distribuzione |
| Ocenění | European Film Award for Best Actor (2014) |
| Mr. Turner na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mr. Turner je britský film z roku 2014. Historické biografické drama o anglickém malíři J. M. W. Turnerovi (1775–1851) natočil podle vlastního scénáře Mike Leigh. Titulní postavu ztvárnil výrazný charakterní herec Timothy Spall, známý ovšem i z komerčních titulů jako Harry Potter (2001–2016) či Poslední samuraj (2004), jenž za tuto roli získal mimo jiné Zlatou palmu pro nejlepšího herce na festivalu v Cannes,[1][2] kde měl film svou premiéru. Dále ve snímku hráli Dorothy Atkinson, Paul Jesson, Marion Bailey, Lesley Manville nebo Martin Savage.
Děj[editovat | editovat zdroj]
Film sleduje úsek posledního zhruba čtvrtstoletí Turnerova života. Začíná jeho návratem z Antverp domů do londýnského ateliéru, kde je očekáván svým otcem a hospodyní Hannah. „Tatuš“ William Turner starší jej ve všem podporuje, chystá mu plátna, nakupuje a připravuje barvy. Oproti tomu junior se ke svým dvěma dcerám i jejich matce nechová příliš vstřícně, když jej přijdou navštívit a předvést jeho čestvě narozenou vnučku. Raději před nimi prchá do Petworth House, honosného sídla lorda Egremonta, kde se může potkávat s dalšími výtvarníky, hudebníky, milovníky umění i členy Královské akademie. S pianistkou Cogginsovou si zde rád zazpívá „Didonin nářek“ od Henryho Purcella. Pak také vyjíždí parníkem dolů po Temži do pobřežního Margate, kde se inkognito pod jménem Mallord ubytuje u Sophie Boothové.
Po jeho návratu do Londýna navštíví Turnerovy přírodovědkyně Mary Sommervillová, ukazuje jim experiment se světelným spektrem a obdivuje malířovo dílo. Zdravotní stav Turnera staršího se postupně zhoršuje a nakonec umírá. Jeho odchod syna citelně zasáhne, hospodyně jen stěží otcovu přítomnost nahradí, ačkoli ji malíř příležitostně využívá i sexuálně, zatímco chodí do nevěstince skicovat tamní mladé prostitutky a znovu vyráží také na výlety do Margate.
Film zachycuje také známou událost ze salonu Královské akademie roku 1832, kdy byla jeho mořská krajina s loděmi Helvoetsluys vyvěšena v galerii vedle poněkud výraznějšího výpravného plátna Otevření mostu Waterloo (The Opening of Waterloo) od Johna Constabla. Aby mdlé barvy svého díla osvěžil a svého rivala popudil, přimaloval doprostřed obrazu ostře červenou bójku.[3][4] Tamtéž ovšem ztropí scénu také Turnerův umělecký přítel (a finanční dlužník) Haydon.
Turner znovu vyráží do Margate k již ovdovělé paní Boothové, s níž se čím dál více, i tělesně, sbližuje. Při jedné ze svých výprav na moře, kdy se nechá přivázat ke stěžni, aby mohl načerpat inspiraci pro svoji malbu sněhové bouře, si přivodí zánět průdušek a Sophia mu přivolá místního lékaře, doktora Price. Vznikne z toho však působivé dílo.[5] Turnera navštíví John Ruskin se svým otcem a obdivují jeho malbu, kterou by rádi odkoupili. Později při společné procházce s paní Boothovou stihne malíře srdeční slabost a znovu přivolaný Price odhalí svoji znalost Turnerovy pravé totožnosti, přislíbí však plnou diskrétnost. Mezitím zesnula jeho z jeho dcer, Turner však projeví jen minimální soustrast. Sophia s ohledem na jeho množící se zdravotní potíže nabídne, že prodá svůj dům v Margate a přestěhuje se blíže k Londýnu, do Chelsea.
V Británii probíhá průmyslová revoluce a Turner i s dalšími umělci sledují technologický pokrok. Pohled na parník odvážející starou válečnou plachetnici Temeraire jej inspiruje k vytvoření obrazu Bojující Temeraire vlečena k poslednímu kotvišti k rozebrání (The Fighting Temeraire). Zatímco odmítne Haydonovu finanční splátku a velkoryse jeho dluh zahladí, na návštěvě u Ruskinových se účastní prázdného tlachání o angreštu i poněkud otravných rozprav nad uměním. V rozmachu parní železnice nachází další inspiraci pro další svůj slavný obraz Déšť, pára a rychlost (Rain, Steam and Speed).[6] Když však navštíví Královskou akademii britská královna Viktorie se svým chotěm, princem Albertem, k Turnerovu pozdnímu impresionistickému dílu nenachází pochopení. Stejně tak lid, který se baví divadelní fraškou utahující si z jeho tvorby. Turner, který představení v divadle přihlížel, je otrávený a odebírá se čím dál častěji do Chelsea za paní Boothovou. Tu také přesvědčí k pořízení společného portrétního snímku u průkopníka fotografie Mayalla. Když dostane štědrou nabídku od úspěšného výrobce per Gillotta, který by rád odkoupil celou sbírku jeho umělecké tvorby, odmítne ji s tím, že raději přenechá své dílo veřejnosti.
Turnerovo zdraví se s postupujícím věkem dále horší a opět přivolaný doktor Price konstatuje, že jeho stav je již smrtelný. Hospodyně Hannah najde v kapse jeho kabátu dopis s adresou Chelsea a rozhodne se jej vyhledat, když však dorazí na místo, nenachází dost rozhodnosti a obrací se k odchodu. Turner ještě v návalu posledních sil a inspirace zachytí utonulou dívku, v péči Sophie Boothové a doktora Price však umírá. V jeho londýnském ateliéru zůstává opuštěná hospodyně Hannah.
Postavy a obsazení[editovat | editovat zdroj]
| Timothy Spall | J. M. W. Turner, kontroverzní malíř, nikdy se neoženil, měl však dvě milenky, s první měl i dvě dcery, k otcovství se však nehlásil |
| Dorothy Atkinson | Hannah Danbyová, oddaná hospodyně u Turnerových, trpěla kožní chorobou |
| Marion Bailey | Sophia Boothová, dvakrát ovdovělá, Turnerova venkovská paní domácí a následně milenka |
| Paul Jesson | William Turner starší, holič, otec „Billyho“ Turnera, časně ovdovělý |
| Lesley Mansville | Mary Sommervillová, přírodovědkyně a akvarelistka, přítelkyně Turnerových |
| Martin Savage | Benjamin Robert Haydon, malíř, Turnerův přítel, věčně se potýkající s chudobou |
| Ruth Sheen | Sarah Danbyová, Turnerova první milenka a matka dvou jeho dcer, provdaná za strýce hospodyně Hannah a již také ovdovělá |
| David Horovitch | dr. Price, Turnerův lékař z Chelsea |
| Karl Johnson | pan Booth, námořní kapitán, druhý manžel Sophie Boothové |
| Peter Wight | Joseph Gillott, bohatý výrobce per a mecenáš umění |
| Joshua McGuire | John Ruskin, známý umělecký mecenáš a kritik, filozof, též sám kreslíř a akvarelista |
| Stuart McQuarrie | Ruskinův otec |
| Sylvestra Le Touzel | Ruskinova matka |
| Leo Bill | J. E. Mayall, průkopník fotografie |
| Kate O'Flynn | Eliza, mladá prostitutka, kterou Turner využil ke skicování |
| Sinéad Matthews | královna Viktorie, mladá panovnice |
| Karina Fernandez | slečna Cogginsová, pianistka |
| Richard Bremmer | George Jones, malíř známý vojenskými tématy a bitevními scénami |
| Mark Stanley | Clarkson Stanfield, malíř námořních výjevů |
| Jamie Thomas King | David Roberts, skotský malíř, známý svými orientálními tématy |
| Tom Wlaschiha | princ Albert, německý šlechtic a manžel královny Viktorie |
| Patrick Godfrey | Lord Egremont, mecenáš umění a vlastník sídla Petworth House |
| Niall Buggy | John Carew, irský sochař |
| Fred Pearson | Sir William Beechey, přední anglický portrétista |
| Tom Edden | C. R. Leslie, žánrový malíř |
| Clive Francis | Sir Martin Archer Shee, irský portrétista |
| Robert Portal | Sir Charles Eastlake, malíř a ředitel galerie |
| James Fleet | John Constable, romantický malíř, krajinář |
| Nicholas Jones | Sir John Soane, neoklasicistní architekt a sběratel umění |
| Roger Ashton-Griffiths | Henry William Pickersgill, portrétista |
| Simon Chandler | Sir Augustus Wall Callcott, krajinář |
| Edward de Souza | Thomas Stothard, malíř a rytec |
| Oliver Maltman | divadelní herec |
| Sam Kelly | divadelní herec |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ 67th edition 2014 [online]. Festival de Cannes [cit. 2021-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-06. (anglicky)
- ↑ Mr. Turner [online]. Festival de Cannes [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ far; ČTK; Právo. V Tate Britain pocta Turnerovi. Novinky.cz [online]. 2009-09-26 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Bright Red Dot: Our Objective [online]. 2016-04-08 [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-07. (anglicky)
- ↑ TATE. ‘Snow Storm - Steam-Boat off a Harbour’s Mouth’, Joseph Mallord William Turner, exhibited 1842. Tate [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ William Turner: Déšť, pára a rychlost. SLAVNEOBRAZY.CZ [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné online.