Moravské kroje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Moravské kroje jsou moravské lidové oděvy (kroje).

Tradice[editovat | editovat zdroj]

Rukávce svobodné ženy
Nedachlebský kroj

Základní typy krojů na Moravě se v podstatě shodují se základními etnografickými regiony. V současné době je známe většinou ustrnulé v určitém stádiu vývoje, jen některé jsou dosud živé. Na Moravě je to v podstatě celé Slovácko (např. Podluží, Kyjovsko či Horňácko, kde jsou dodnes staré ženy, které mají ve svém šatníku jen toto oblečení, které běžně nosí. Jiné kroje, jako např. jihlavský, zanikly náhle z vnějších důvodů. V tomto případě bylo důvodem vyhnání německého obyvatelstva z Jihlavska. Staré ženy v českých a smíšených vesnicích kroj odložily velice brzy poté, aby nebyly spojovány s tehdy nenáviděným německým etnikem. Většinou však je zánik nošení lidového kroje spojován s masivní industrializací země v průběhu 19. století.

Západní Morava[editovat | editovat zdroj]

Kroje na západní Moravě (Horácku, Podhorácku) nebo na Brněnsku řadíme ke krojům tzv. západního typu. Z módy vyšších vrstev si vybírají určité součástky a materiály a přetvářejí je ke své potřebě. Příkladem mohou být krátké kožené kalhoty u mužů, v ženské módě například různé druhy kabátků.

Slovácko a Valašsko[editovat | editovat zdroj]

Naopak kroje na Slovácku nebo Valašsku vykazují vlivy východního oblékání. Říkáme jim také karpatský typ nebo dvouzástěrový typ. Pro ně je typické používání vlněných a bavlněných látek. Ženy místo sešité sukně nosí dvě zástěry, jednu uvazovanou odzadu dopředu (tzv. šorec) a druhou přes ni odpředu dozadu (fěrtoch). Tento typ najdeme kromě Moravy i na Ukrajině, v Rumunsku, Bulharsku nebo Srbsku. Délka sukní je velmi různá od extrémně krátkých (Kyjovsko - např. sukně hovoranského kroje si nezadají s minisukněmi, sahajíce 10-15 cm nad kolena, a to i u starých žen) po mimořádně dlouhé až ke kotníkům (hanácký kroj). Pro muže je typické nošení soukenných nohavic. Typickou obuví karpatské oblasti jsou krpce, a to především v hornatých regionech (Valašsko), pro úrodné nížinné oblasti jsou naopak příznačné vysoké holínky, často nejen u mužského, ale i ženského kroje.

Silueta moravského kroje[editovat | editovat zdroj]

Pro kroje v našich zemích je typická snaha o co nejširší siluetu. Toho se docilovalo podvlékáním několika spodních sukní a jejich silným škrobením. Šířkou vynikají dodnes kroje např. v okolí Brna. Pro Moravu je typická také jedna významná součást obřadního kroje, kterou najdeme téměř na celém území. Je to velká vyšívaná plachta kladená nevěstě kolem ramen, tzv. úvodnice. Na většině území byla už vytlačena archaická část kroje vdaných žen, tzv. šatka. Nahradily jí čepce a šátky různých druhů a úvazů.

Regionální typy krojů[editovat | editovat zdroj]

Horácko national costumes of Baudyš group in Třebíč, Czech Republic.jpg
Horácký
  • jihlavský
  • horácký (severní)
  • horácký (jižní)
  • malohanácký
Brněnské - východní Brněnsko
  • černovický
  • líšenský
  • šlapanický
  • tuřanský
  • slavkovský
  • žatčanský
  • moutnický
  • ochozský

Brněnské - západní Brněnsko

  • bohunický
  • bosonožský
  • komínský
  • ořechovský
  • ostopovický
  • starolískovecký
  • novolískovecký
  • střelický
  • troubský
  • kroj ze Silůvek
  • žabovřeský
  • ostrovačický
  • kroj z Popůvek
  • kroj z Brna-Židenic
  • a další
Kroj 10 ženatí detail.jpg
Hanácké
  • baňácké
  • blaťácké
  • hostýnského Záhoří
  • Horní Hané
Kroj 2 ženatí.jpg
Kroj Staré Město - nevěsta a ženich.jpg
Slovácké
  • Hanáckoslovácké (severní, jižní)
  • podlužácký
  • dolňácké (kyjovský, severokyjovský, jihokyjovský, mutěnsko-hovoranský)
  • vracovský
  • strážnické (petrovský, rohatecký)
  • vnorovské
  • ostrožské
  • hradišťské (staroměstský, polešovský, brodské)
  • horňácké
  • Luhačovského Zálesí
  • kopaničářské
Kroj Strání - ženatí zezadu.jpg
Valašský
  • jihovalašský
  • rožnovský
  • severovalašský
Lašské
  • štramberský
  • hodslavický
Kravařský
Hřebečský

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stránská Drahomíra, Lidové kroje v Československu, Díl II - Morava, Nakladatelství J. Otto v Praze
  • Šotková Blažena, Naše lidové kroje, jejich vzory, střihy a zpracování, Vyšehrad Praha 1951
  • Šotková Blažena, Šijeme kroje, Novina Praha 1940
  • Kafková – Macků Antonie, Lidové kroje – Kroj velecký, Národopisný odbor Vesny v Brně 1923
  • Baran Ludvík, Staňková Jitka, Lidové kroje na Slovácku, ČTK Pressfoto, Praha
  • Baran Ludvík, Staňková Jitka, České a slovenské lidové kroje, Ottovo nakladatelství Praha 2004
  • Ludvíková Miroslava, Moravské a slezské kroje – Kvaše z roku 1814, Moravské zemské muzeum v Brně a Sudetendeutsches Archiv, München
  • Židlický Vladimír, Orel Jaroslav, Lidové kroje na Hodonínsku, Osveta 1979
  • Langhammerová Jiřina, České lidové kroje, Práce Praha 1994
  • LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové kroje z České republiky. Praha : Nakladatelství Vyšehrad, 2004. 262 s. (Dějiny odívání). ISBN 80-7021-397-3.  
  • Kroje horňácké obce Velká nad Veličkou, Obec Velká nad Veličkou 2000
  • Město Kunovice, Nezapomenutelná krása, Kroje a zvyky Kunovic, Město Kunovice 2006
  • Beneš Josef, Rok ve Vlčnově 1945-46, Společnost jízdy králů 2003
  • Jančář Josef a kolektiv, Vlastivěda moravská – Lidová Kultura na Moravě, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Ústav lidové kultury ve Strážnici 2000
  • Kolektiv autorů, Uherský Ostroh, Město Uherský Ostroh 2000
  • Kazimour Jos., Prof. Dr., Lidové kroje Československé, Československé podniky tiskařské a vydavatelské Praha 1920
  • Holub Alois, Česká dívka, časopis s přílohou Vzory ženských ručních prací, vydáno vlastním nákladem v letech 1908 – 1915.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]