Moho žlutoboký
 Moho žlutoboký | |
|---|---|
 Pár na obrazu J. G. Keulemanse | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 vyhynulý (1837) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | † Mohoidae |
| Rod | † moho (Moho) |
| Binomické jméno | |
| † Moho apicalis Gould, 1860 | |
 Původní rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moho žlutoboký (Moho apicalis) je vyhynulý pták z čeledi Mohoidae. Žil na ostrově Oahu.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Moho žlutoboký dosahoval celkové velikosti asi 30 cm. Zjištěné rozměry v případě samce činily: křídlo 11,4 cm, ocas 16,5 cm, zobák 3,8 cm, běhák 3,8 cm; a v případě samic: křídlo 10,5 cm, ocas 14,5 cm, zobák 3,5 cm, běhák 3,4 cm.[1] Opeření bylo poměrně nápadné, převážně uhlově černé, s kontrastujícími žlutými pírky na bocích a spodní polovině ocasu a bílými plochami na spodní straně křídel. Ocasní pera měla hnědé zbarvení s bílými konci, dvě centrální pera však byla užší a bez bílých znaků. Zobák a končetiny byly černé.[2]
Historie a vyhynutí[editovat | editovat zdroj]
Moho žlutoboký představoval endemitní druh ostrova Oahu v rámci Havajských ostrovů. Patřil do širší čeledi Mohoidae, jejíž všichni zástupci jsou dnes pokládáni za vyhynulé.[3] Vzhledem k tomu, že moho žlutoboký vymizel během krátké doby po objevení Evropany, jeho návyky zůstaly z velké části tajemstvím. Prvním přírodovědcem, jenž ho měl možnost spatřit, byl Angličan Andrew Bloxam, jeden ze členů posádky HMS Blonde, který na Oahu pobýval od května do června roku 1825. Ptáky se mu však nepoštěstilo pozorovat ve volné přírodě, ale několik exemplářů draze odkoupil od domorodců. Opeřenci byli ve špatném stavu, protože jim místní oškubali velké množství ceněného peří. Přesto je však Bloxam nějakou dobu držel v zajetí a z jeho poznámek vyplývá, že se ozývali drsným cvrlikáním o dvou nebo třech různých tónech a jako potravu přijímali nektar a slazenou vodu; nicméně jednalo se prý i o zdatné lovce much, pokud jim tedy náhodně vlétly do klece.[2]
Obecně se má za to, že poslední jedince tohoto druhu ulovil německý přírodovědec Ferdinand Deppe roku 1837 v oblasti Nuʻuanu poblíž Honolulu. Nicméně vzhledem k tomu, že u některých muzejních vzorků nelze spolehlivě určit původ, není vyloučeno, že moho přežíval ještě nějakou dobu po tomto datu. Z 80. a 90. let 19. století, kdy se zvedla vlna zájmu o havajské ptactvo, však již nepocházejí žádné záznamy o možné existenci.[1] Příčiny vyhynutí nejsou spolehlivě objasněny, byť šlo nejspíše o kombinaci ztráty přirozených stanovišť a vliv infekčních ptačích chorob šířených nepůvodními komáry.[3]
Podle studie z roku 1998 schraňují světová muzea celkem deset dochovaných kožek: páry v Berlíně, Londýně a New Yorku a jednotlivce ve městě Cambridge v Massachusetts, v Chicagu, Paříži a Vídni.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b FULLER, Errol. Extinct Birds. New York: Facts on File, 1987. S. 211. (anglicky)
- ↑ a b HUME, J. Extinct Birds. 2. vyd. Londýn a New York: Bloomsbury Publishing, 2017. 560 s. ISBN 978-1-4729-3744-5, ISBN 978-1-4729-3745-2. S. 286. (anglicky)
- ↑ a b BirdLife International. 2017. Moho apicalis (amended version of 2016 assessment). The IUCN Red List of Threatened Species 2017: e.T22704329A111776064. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-1.RLTS.T22704329A111776064.en. Accessed on 29 June 2023.
- ↑ LEPSON, Jaan Kaimanu. Notes on Appearance and Speculated Behavior of the O'ahu 'O'o (Meliphagidae). Pacific Science. 1998, roč. 52, čís. 3. Dostupné online [cit. 2023-06-29]. ISSN 0030-8870. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu moho žlutoboký na Wikimedia Commons 
Taxon Moho apicalis ve Wikidruzích
