Modrásek vičencový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxModrásek vičencový
alternativní popis obrázku chybí
Samec modráska vičencového
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Athropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád motýli (Lepidoptera)
Čeleď modráskovití (Lycaenidae)
Rod Polyommatus
Binomické jméno
Polyommatus thersites
(Cantener, 1834)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrásek vičencový (Polyommatus thersites) je druh denního motýla z čeledi modráskovitých (Lycaenidae). Rozpětí jeho křídel je 26 až 32 mm. Samci mají fialově modrá křídla s bílými třásněmi. Samice jsou hnědé a mají oranžové příkrajní skvrny. Samci modráska vičencového jsou velmi podobní o něco větším samcům modráska jehlicového (Polyommatus icarus). Ti však mají na rubu předních křídel dvojici bazálních skvrn, které u modráska vičencového chybí.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Skupinka samců modráska jehlicového (pro porovnání)

Motýl je rozšířený od Maroka přes Španělsko, jižní a střední Evropu (jižní část) až po pohoří Ťan-šan ve střední Asii. V České republice je rozšířen ostrůvkovitě na jižní a jihovýchodní Moravě a ve středních a severních Čechách. Zahlédnout ho lze na kamenitých stráních, slunných svazích, v suchých úvozech, ale i na silničních náspech.

Chování a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Živnými rostlinami modráska vičencového jsou vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) a vičenec písečný (Onobrychis arenaria). Samice klade vajíčka na listy a stonky živných rostlin. Housenky, které jsou příležitostně myrmekofilní, se živí zprvu epidermální vrstvou mezi žilkami, později přijímají listy, poupata a nezralé plody. Motýl je dvougenerační (bivoltinní). Dospělce lze zahlédnout od května do června a od července do srpna. Ve vyšších polohách je motýl jednogenerační (monovoltinní) s letovou periodou od poloviny června do července. Přezimuje housenka.

Ochrana a ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V České republice je tento druh modráska ohrožen. Motýla ohrožuje zarůstání vhodných stanovišť a intenzivní pastva.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JAN MACEK, ZDENĚK LAŠTŮVKA, JIŘÍ BENEŠ, LADISLAV TRAXLER. Motýli a housenky střední Evropy IV., Denní motýli. Praha: Academia, 2015. 539 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]