Přeskočit na obsah

Mistrovství světa v alpském lyžování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství světa v alpském lyžování
Poslední ročník:
Mistrovství světa v alpském lyžování 2023
Zlatá medaile
Zlatá medaile
Sportalpské lyžování
Založeno1931
Periodicitadvouletá
Obdobíleden–únor
PořadatelMezinárodní lyžařská federace
První ročníkMS 1931
Závody12 individuálních
1 týmový
Webwww.fis-ski.com

Mistrovství světa v alpském lyžování (anglicky FIS Alpine World Ski Championships) je vrcholná soutěž sjezdového lyžování, kterou organizuje Mezinárodní lyžařská federace (FIS). Mistrovství světa bylo založeno roku 1931, kdy se poprvé konalo ve švýcarském Mürrenu. Po druhé světové válce soutěž získala dvouletou periodicitu. V období 1948–1980 se za světové šampionáty počítaly také zimní olympijské hry.

Erika Mahringerová na MS 1954 v Åre

Premiérový světový šampionát proběhl v roce 1931. V následujících letech bylo mistrovství pořádáno každoročně na evropském kontinentu, až do vypuknutí druhé světové války. Přesto se v roce 1941 uskutečnilo pouze za účasti zemí Osy, a také států, které nebyly s mocnostmi Osy ve válečném stavu. Roku 1946 pak výsledky z válečného šampionátu Mezinárodní lyžařská federace zrušila, pro restrikci v kritériu omezeného počtu účastnických zemí.[1]

Po druhé světové válce došlo na několik desetiletí k propojení mistrovství světa se závody na zimních olympijských hrách. V období 1948–1982 se samostatný šampionát konal každé čtyři roky, přestože byli mistři světa vyhlašováni ve dvouletém intervalu. V letech, kdy probíhaly olympijské hry, se závody na této události počítaly současně za oficiální soutěže mistrovství světa. V mezidobí zimní olympiády, se pak konaly světové šampionáty samostatně. První samostatný závod od roku 1939, a oddělený od olympijských her, se uskutečnil roku 1950 v americkém Aspenu. Představoval také premiérový šampionát, jenž neproběhl na evropském kontinentu.

V letech konání olympiády byly navíc udělovány tituly mistrům světa v kombinaci, přestože samostatný kombinační závod nebyl na programu olympijských her až do roku 1988 v Calgary. Výsledky se tvořily na základě součtu časů z olympijské soutěže ve sjezdu a slalomu. Od roku 1985 se pak samostatné mistrovství světa koná nezávisle na olympiádě. Nedostatek sněhu při MS 1995 ve španělské Sierra Nevadě způsobil přeložení šampionátu na následující kalendářní rok 1996.

Od roku 2021 měl být superkombinační závod v programu šampionátů nahrazen paralelním závodem. Rada Mezinárodní lyžařské federace však během zasedání na MS 2019Åre záměr revokovala a superkombinace zůstala v programu i spolu s paralelním závodem.[2]

Místo konání

[editovat | editovat zdroj]
Rok dějiště stát mistrovství světa
1931 Mürren ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1931
1932 Cortina ItálieItálie Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 1932
1933 Innsbruck RakouskoRakousko Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 1933
1934 Svatý Mořic ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1934
1935 Mürren ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1935
1936 Innsbruck RakouskoRakousko Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 1936
1937 Chamonix FrancieFrancie Francie Mistrovství světa v alpském lyžování 1937
1938 Engelberg ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1938
1939 Zakopané PolskoPolsko Polsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1939
1941 Cortina d'Ampezzo1) ItálieItálie Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 1941
1948 Svatý Mořic ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Zimní olympijské hry 1948
1950 Aspen USA Spojené státy Mistrovství světa v alpském lyžování 1950
1952 Oslo NorskoNorsko Norsko Zimní olympijské hry 1952
1954 Åre ŠvédskoŠvédsko Švédsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1954
1956 Cortina ItálieItálie Itálie Zimní olympijské hry 1956
1958 Badgastein RakouskoRakousko Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 1958
1960 Squaw Valley USA Spojené státy Zimní olympijské hry 1960
1962 Chamonix FrancieFrancie Francie Mistrovství světa v alpském lyžování 1962
1964 Innsbruck RakouskoRakousko Rakousko Zimní olympijské hry 1964
1966 Portillo ChileChile Chile Mistrovství světa v alpském lyžování 1966
1968 Grenoble FrancieFrancie Francie Zimní olympijské hry 1968
1970 Val Gardena ItálieItálie Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 1970
1972 Sapporo JaponskoJaponsko Japonsko Zimní olympijské hry 1972
1974 Svatý Mořic ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1974
1976 Innsbruck RakouskoRakousko Rakousko Zimní olympijské hry 1976
1978 Garmisch Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo Mistrovství světa v alpském lyžování 1978
1980 Lake Placid USA Spojené státy Zimní olympijské hry 1980
1982 Schladming RakouskoRakousko Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 1982
1985 Bormio ItálieItálie Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 1985
1987 Crans-Montana ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1987
1989 Vail USA Spojené státy Mistrovství světa v alpském lyžování 1989
1991 Saalbach RakouskoRakousko Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 1991
1993 Morioka JaponskoJaponsko Japonsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1993
1996 Sierra Nevada ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Mistrovství světa v alpském lyžování 1996
1997 Sestriere ItálieItálie Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 1997
1999 Vail USA Spojené státy Mistrovství světa v alpském lyžování 1999
2001 St. Anton RakouskoRakousko Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 2001
2003 Svatý Mořic ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 2003
2005 Bormio ItálieItálie Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 2005
2007 Åre ŠvédskoŠvédsko Švédsko Mistrovství světa v alpském lyžování 2007
2009 Val-d'Isère FrancieFrancie Francie Mistrovství světa v alpském lyžování 2009
2011 Garmisch NěmeckoNěmecko Německo Mistrovství světa v alpském lyžování 2011
2013 Schladming RakouskoRakousko Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 2013
2015 Vail a Beaver Creek USA Spojené státy Mistrovství světa v alpském lyžování 2015
2017 Svatý Mořic ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 2017
2019 Åre ŠvédskoŠvédsko Švédsko Mistrovství světa v alpském lyžování 2019
2021 Cortina d'Ampezzo ItálieItálie Itálie Mistrovství světa v alpském lyžování 2021
2023 Courchevel a Méribel FrancieFrancie Francie Mistrovství světa v alpském lyžování 2023
2025 Saalbach RakouskoRakousko Rakousko Mistrovství světa v alpském lyžování 2025
2027 Crans-Montana ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko Mistrovství světa v alpském lyžování 2027
        1)výsledky anulovány FIS[1]

Pořadatelství

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2023 hostilo mistrovství světa dvanáct států, včetně ročníků sdílených se zimními olympijskými hrami. Na jižní polokouli se uskutečnil jediný ročník, když se během srpna 1966 šampionát jel v chilském Portillu. Seznam nezahrnuje neoficiální MS 1941.

Stát Pořadatelství mistrovství světa poprvé naposledy plánované
celkem samostatně s olympiádou
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 9 8 1 1931 2017 2027
RakouskoRakousko Rakousko 9 7 2 1933 2013 2025
ItálieItálie Itálie 7 6 1 1932 2021
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 6 4 2 1950 2015
FrancieFrancie Francie 5 4 1 1937 2023
ŠvédskoŠvédsko Švédsko 3 3 0 1954 2019
NěmeckoNěmecko Německo 2 2 0 1978 2011
JaponskoJaponsko Japonsko 2 1 1 1972 1993
PolskoPolsko Polsko 1 1 0 1939
ChileChile Chile 1 1 0 1966
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1 1 0 1996
NorskoNorsko Norsko 1 0 1 1952
      Celkem 47 37 10 1931 2023

Disciplíny

[editovat | editovat zdroj]

1931–1980

[editovat | editovat zdroj]
Disciplína 31 32 33 34 35 36 37 38 39 OH 48 50 OH 52 54 OH 56 58 OH 60 62 OH 64 66 OH 68 70 OH 72 74 OH 76 78 OH 80
M
u
ž
i
Kombinace
Sjezd
Slalom
Obří slalom
Ž
e
n
y
Kombinace
Sjezd
Slalom
Obří slalom
Počet disciplín 4 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8 8

1982–2023

[editovat | editovat zdroj]
Disciplína 82 85 87 89 91 93 96 97 99 01 03 05 07 09 11 13 15 17 19 21 23
M
u
ž
i
Kombinace
Sjezd
Slalom
Obří slalom
Super-G
Paralelní závod
Ž
e
n
y
Kombinace
Sjezd
Slalom
Obří slalom
Super-G
Paralelní závod
       Soutěž týmů
Počet disciplín 8 8 10 10 10 9 10 10 10 10 10 11 11 10 11 11 11 11 11 13 13

Lyžaři podle vítězství

[editovat | editovat zdroj]

Deset mužů a žen s nejvyšším počtem vítězných závodů na světových šampionátech – počtem titulů mistra světa, včetně týmových závodů. Tučně jsou zvýrazněni aktivní lyžaři a historicky nejvyšší počet medailí v rámci všech medailistů daného umístění.

Poř. lyžař stát od do zlato stříbro bronz celkem
1. Marcel Hirscher RakouskoRakousko Rakousko 2013 2019      7[a] 4     11[a]
2. Toni Sailer RakouskoRakousko Rakousko 1956 1958 7 1 8
3. Jean-Claude Killy FrancieFrancie Francie 1966 1968 6 6
4. Kjetil André Aamodt NorskoNorsko Norsko 1991 2003 5 4 3 12
5. Aksel Lund Svindal NorskoNorsko Norsko 2005 2019 5 2 2 9
6. Gustav Thöni ItálieItálie Itálie 1972 1976 5 2 7
7. Ingemar Stenmark ŠvédskoŠvédsko Švédsko 1976 1982 5 1 1 7
8. Ted Ligety USAUSA USA 2009 2015 5 2 7
9. Marc Girardelli LucemburskoLucembursko Lucembursko 1985 1996 4 4 3 11
10. Pirmin Zurbriggen ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1985 1989 4 4 1 9

Vysvětlivky

  1. a b Včetně dvou medailí ze smíšené týmové soutěže.
Poř. lyžařka stát od do zlato stříbro bronz celkem
1. Christl Cranzová Německá říšeNěmecká říše Německá říše 1934 1939 12 3 15
2. Mikaela Shiffrinová USAUSA USA 2013 2023 7 4 3 14
3. Marielle Goitschelová FrancieFrancie Francie 1962 1968 7 4 11
4. Anja Pärsonová ŠvédskoŠvédsko Švédsko 2001 2011 7     2[a]     4[a]     13[b]
5. Erika Hessová ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1980 1987 6 1 7
6. Annemarie Moser-Pröllová RakouskoRakousko Rakousko 1970 1980 5 2 2 9
7. Janica Kostelićová ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 2003 2005 5 5
8. Tina Mazeová SlovinskoSlovinsko Slovinsko 2009 2015 4 5 9
9. Hanni Wenzelová LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko 1974 1980 4 3 2 9
10. Pernilla Wibergová ŠvédskoŠvédsko Švédsko 1991 1999 4 1 1 6

Vysvětlivky

  1. a b Včetně jedné medaile ze smíšené týmové soutěže.
  2. Včetně dvou medailí ze smíšené týmové soutěže.

Lyžaři podle medailí

[editovat | editovat zdroj]

Uvedeni jsou lyžaři s pěti a více medailemi z indiviuálních závodů, po Mistrovství světa 2023.

Marcel Hirscher s dvěma zlatými a jednou stříbrnou medailí z MS 2017 ve Svatém Mořici, kde vyhrál slalomobří slalom a druhý skončil v superkombinaci
Kathrin Zettelelová, mistryně světa v superkombinaci na MS 2009
Lyžař stát celkem zlato stříbro bronz
Kjetil André Aamodt NorskoNorsko Norsko 12 5 4 3
Marc Girardelli LucemburskoLucembursko Lucembursko 11 4 4 3
Lasse Kjus NorskoNorsko Norsko 11 3 8 0
Marcel Hirscher RakouskoRakousko Rakousko 9 5 4 0
Aksel Lund Svindal NorskoNorsko Norsko 9 5 2 2
Pirmin Zurbriggen ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 9 4 4 1
Toni Sailer RakouskoRakousko Rakousko 8 7 1 0
Émile Allais1) FrancieFrancie Francie 8 4 4 0
Gustav Thöni ItálieItálie Itálie 7 5 2 0
Ingemar Stenmark ŠvédskoŠvédsko Švédsko 7 5 1 1
Ted Ligety USAUSA USA 7 5 0 2
Rudolf Rominger1) ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 7 4 1 2
David Zogg1) ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 7 3 4 0
Benjamin Raich RakouskoRakousko Rakousko 7 2 4 1
Alexis Pinturault FrancieFrancie Francie 7 2 1 4
Jean-Claude Killy FrancieFrancie Francie 6 6 0 0
Stein Eriksen NorskoNorsko Norsko 6 4 1 1
Hermann Maier RakouskoRakousko Rakousko 6 3 2 1
Karl Schranz RakouskoRakousko Rakousko 6 3 2 1
Guy Périllat FrancieFrancie Francie 6 2 3 1
Marco Schwarz RakouskoRakousko Rakousko 6 1 1 4
Günther Mader RakouskoRakousko Rakousko 6 0 1 5
Bode Miller USAUSA USA 5 4 1 0
Anton Seelos1) RakouskoRakousko Rakousko 5 4 1 0
James Couttet  FrancieFrancie Francie 5 1 2 2
Otto Furrer1) ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 5 1 2 2
1)medaile z 30. let 20. století, kdy MS probíhalo každoročně; tučně – aktivní lyžař
Lyžařka stát celkem zlato stříbro bronz
Christl Cranzová1,2) Německá říšeNěmecká říše Německá říše 15 12 3 0
Mikaela Shiffrinová USAUSA USA 14 7 4 3
Marielle Goitschelová FrancieFrancie Francie 11 7 4 0
Anja Pärsonová ŠvédskoŠvédsko Švédsko 11 7 1 3
Annemarie Moser-Pröllová RakouskoRakousko Rakousko 9 5 2 2
Tina Mazeová SlovinskoSlovinsko Slovinsko 9 4 5 0
Hanni Wenzelová LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko 9 4 3 2
Lindsey Vonnová USAUSA USA 8 2 3 3
Lara Gutová-Behramiová ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 8 2 3 3
Lisa Reschová1) Německá říšeNěmecká říše Německá říše 8 1 4 3
Erika Hessová ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 7 6 0 1
Renate Götschlová RakouskoRakousko Rakousko 7 2 3 2
Käthe Graseggerová1) Německá říšeNěmecká říše Německá říše 7 0 1 6
Pernilla Wibergová ŠvédskoŠvédsko Švédsko 6 4 1 1
Inge Wersin-Lantschnerová1) RakouskoRakousko Rakousko 6 3 3 0
Vreni Schneiderová ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 6 3 2 1
Annie Famoseová FrancieFrancie Francie 6 1 2 3
Nicole Hospová RakouskoRakousko Rakousko 6 1 2 3
Janica Kostelićová ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 5 5 0 0
Trude Jochum-Beiserová RakouskoRakousko Rakousko 5 3 2 0
Anna Fenningerová RakouskoRakousko Rakousko 5 3 1 1
Wendy Holdenerová ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 5 2 3 0
Anny Rüeggová1) ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 5 2 1 2
Maria Höfl-Rieschová NěmeckoNěmecko Německo 5 2 0 3
Frieda Dänzerová ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 5 1 3 1
Petra Vlhová SlovenskoSlovensko Slovensko 5 1 3 1
Marlies Schildová RakouskoRakousko Rakousko 5 1 2 2
Corinne Suterová ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 5 1 2 2
Mateja Svetová JugoslávieJugoslávie Jugoslávie 5 1 1 3
Nini von Arx-Zoggová1) ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 5 0 4 1
Julia Mancusová USAUSA USA 5 0 2 3
Anita Wachterová RakouskoRakousko Rakousko 5 0 2 3
1)medaile z 30. let 20. století, kdy MS probíhalo každoročně; 2) – bez zápočtu neoficiálního MS 1941; tučně – aktivní lyžař

Státy podle medailí

[editovat | editovat zdroj]

Aktualizováno po skončení Mistrovství světa 2023.

Poř. stát zlato stříbro bronz celkem
1. RakouskoRakousko Rakousko 56 57 52 165
2. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 35 37 41 113
3. FrancieFrancie Francie 26 28 19 73
4. NorskoNorsko Norsko 24 20 12 56
5. ItálieItálie Itálie 15 14 15 44
6. USAUSA USA 13 5 11 29
7. NěmeckoNěmecko Německo 8 14 17 39
8. ŠvédskoŠvédsko Švédsko 6 3 8 17
9. LucemburskoLucembursko Lucembursko 4 4 3 11
10. KanadaKanada Kanada 4 3 5 12
11. LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko 1 5 4 10
12. ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 1 2 2 5
13. ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1 0 1 2
14. FinskoFinsko Finsko 1 0 0 1
15. JugoslávieJugoslávie Jugoslávie 0 1 2 3
16. JaponskoJaponsko Japonsko 0 1 1 2
PolskoPolsko Polsko 0 1 1 2
SlovinskoSlovinsko Slovinsko 0 1 1 2
19. ŘeckoŘecko Řecko 0 1 0 1
20. AustrálieAustrálie Austrálie 0 0 1 1
Celkem 196 197 196 589
Poř. stát zlato stříbro bronz celkem
1. RakouskoRakousko Rakousko 42 47 49 138
2. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 36 36 24 96
3. NěmeckoNěmecko Německo 25 24 28 77
4. FrancieFrancie Francie 20 24 18 62
5. USAUSA USA 17 23 25 65
6. KanadaKanada Kanada 12 4 3 19
7. ŠvédskoŠvédsko Švédsko 11 5 10 26
8. ItálieItálie Itálie 7 11 11 32
9. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 6 5 1 12
10. ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 5 0 0 5
11. Spojené královstvíSpojené království Spojené království 4 4 3 11
LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko 4 4 3 11
13. NorskoNorsko Norsko 2 2 9 13
14. SlovenskoSlovensko Slovensko 1 3 1 5
15. JugoslávieJugoslávie Jugoslávie 1 2 3 6
16. ČeskoČesko Česko 1 1 2 4
17. AustrálieAustrálie Austrálie 1 0 0 1
18. FinskoFinsko Finsko 0 2 2 4
19. Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz 0 0 2 2
Celkem 197 198 194 589

Smíšená soutěž

[editovat | editovat zdroj]
Poř. stát zlato stříbro bronz celkem
1. RakouskoRakousko Rakousko 3 3 0 6
2. FrancieFrancie Francie 2 0 1 3
3. NorskoNorsko Norsko 1 1 0 2
4. NěmeckoNěmecko Německo 1 0 2 3
5. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 1 0 1 2
6. Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké 1 0 0 0
7. ŠvédskoŠvédsko Švédsko 0 3 3 6
8. KanadaKanada Kanada 0 1 1 2
9. SlovenskoSlovensko Slovensko 0 1 0 1
10. ItálieItálie Itálie 0 0 1 1
Celkem 9 9 9 27
Poř. stát zlato stříbro bronz celkem
1 RakouskoRakousko Rakousko 101 107 101 309
2 ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 72 73 66 211
3 FrancieFrancie Francie 48 52 38 138
4 NěmeckoNěmecko Německo 35 38 47 120
5 USAUSA USA 31 28 36 95
6 NorskoNorsko Norsko 27 23 21 71
7 ItálieItálie Itálie 24 26 27 77
8 ŠvédskoŠvédsko Švédsko 17 11 21 49
9 KanadaKanada Kanada 16 8 9 32
10 SlovinskoSlovinsko Slovinsko 6 6 2 14
11 ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 6 2 2 10
12 LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko 5 9 7 21
13 Spojené královstvíSpojené království Spojené království 4 4 3 11
LucemburskoLucembursko Lucembursko 4 4 3 11
15 SlovenskoSlovensko Slovensko 1 4 1 6
16 JugoslávieJugoslávie Jugoslávie 1 3 5 9
17 FinskoFinsko Finsko 1 2 2 5
18 ČeskoČesko Česko 1 1 2 4
19 AustrálieAustrálie Austrálie 1 0 1 2
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 1 0 1 2
21 JaponskoJaponsko Japonsko 0 1 1 2
PolskoPolsko Polsko 0 1 1 2
23 ŘeckoŘecko Řecko 0 1 0 1
24 Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz 0 0 2 2
Celkem 402 404 399 1205

Pořadí bez olympijských her 1948–1980

[editovat | editovat zdroj]
Poř. stát zlato stříbro bronz celkem
1. RakouskoRakousko Rakousko 87 90 83 260
2. ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko 62 64 58 184
3. FrancieFrancie Francie 38 44 30 112
4. NěmeckoNěmecko Německo 31 32 43 106
5. USAUSA USA 27 21 32 80
6. NorskoNorsko Norsko 26 22 20 68
7. ItálieItálie Itálie 21 23 23 67
8. ŠvédskoŠvédsko Švédsko 15 11 19 45
9. KanadaKanada Kanada 13 7 7 27
10. SlovinskoSlovinsko Slovinsko 6 6 2 14
11. ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 6 2 2 10
12. Spojené královstvíSpojené království Spojené království 4 4 3 11
LucemburskoLucembursko Lucembursko 4 4 3 11
14. LichtenštejnskoLichtenštejnsko Lichtenštejnsko 3 7 5 15
15. SlovenskoSlovensko Slovensko 1 4 1 6
16. JugoslávieJugoslávie Jugoslávie 1 3 5 9
17. FinskoFinsko Finsko 1 2 2 5
18. ČeskoČesko Česko 1 1 2 4
19. AustrálieAustrálie Austrálie 1 0 1 2
20. PolskoPolsko Polsko 0 1 1 2
21. ŘeckoŘecko Řecko 0 1 0 1
22. JaponskoJaponsko Japonsko 0 0 1 1
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz 0 0 1 1
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko 0 0 1 1
Celkem 348 349 345 1042
Tabulka neobsahuje medaile ze Zimních olympijských her 1948–1980, kdy byly závody v alpském lyžování počítány jako mistrovství světa, ale obsahuje pouze samostatné světové šampionáty.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FIS Alpine World Ski Championships na anglické Wikipedii.

  1. a b FIS History [online]. FIS-Ski [cit. 2011-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-11. 
  2. James Diamond. FIS Council add individual parallel slalom to 2021 Alpine World Ski Championships and keep combined events [online]. Inside The Games, 2019-02-14 [cit. 2019-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]