Mikaela Shiffrinová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mikaela Shiffrinová
Mikaela Shiffrinová, 2016
Mikaela Shiffrinová, 2016
Datum narození13. března 1995 (27 let)
Místo narozeníVail, Colorado, Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Výška170 cm
Hmotnost66 kg
Sportovní informace
Sportalpské lyžování
KlubBurke Mtn Academy
LyžeAtomic
Světový pohár
Debut11. března 2011 (v 15 letech)
Počet výher74 (47 slalom, 14 obří sl., 5 paral. sl., 4 super-G, 3 sjezd, 1 komb.)
Stupně vítězů120 (66 slalom, 31 obří sl., 9 super-G, 7 paral. sl., 6 sjezd, 1 komb.)
Velký glóbus4 (2017, 2018, 2019, 2022)
Malý glóbus8 (slalom: 2013–15, 2017–19, obří sl.: 2019, super-G: 2019)
Medailový zisk
Olympijské hry2 – 1 – 0
Mistrovství světa6 – 2 – 3
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220403a3. dubna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Alpské lyžování na ZOH
zlato 2014 Soči slalom
zlato 2018 Pchjongčchang obří slalom
stříbro 2018 Pchjongčchang superkombinace
Mistrovství světa v alpském lyžování
zlato 2013 Schladming slalom
zlato 2015 Beaver Creek / Vail slalom
zlato 2017 Svatý Mořic slalom
zlato 2019 Åre super-G
zlato 2019 Åre slalom
zlato 2021 Cortina d'Ampezzo superkombinace
stříbro 2017 Svatý Mořic obří slalom
stříbro 2021 Cortina d'Ampezzo obří slalom
bronz 2019 Åre obří slalom
bronz 2021 Cortina d'Ampezzo super-G
bronz 2021 Cortina d'Ampezzo slalom
Světový pohár (velký křišťálový glóbus)
zlato SP 2017 celkově
zlato SP 2018 celkově
zlato SP 2019 celkově
zlato SP 2022 celkově
Mistrovství světa juniorů
bronz 2011 Crans Montana slalom
Oslava vítězství ve stockholmském městském závodu 19. února 2019

Mikaela Shiffrinová, rodným jménem Mikaela Pauline Shiffrin, (* 13. března 1995 Vail, Colorado) je americká alpská lyžařka specializující se především na točivé disciplíny – obří slalom a slalom. Na olympiádě v Soči v roce 2014 se stala nejmladší olympijskou vítězkou v historii slalomových závodů, když triumfovala ve věku 18 let a 345 dní.[1][2][3][4] Druhé zlato přidala v obřím slalomu na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu.[5]

Na Světovém šampionátu 2013 ve Schladmingu vybojovala jako sedmnáctiletá titul mistryně světa ve slalomu. O dva roky později na Mistrovství světa 2015 v Beaver Creeku a Vailu získala druhé slalomové zlato a v 19 letech se stala nejmladší obhájkyni světového prvenství. Ve Svatém Mořici 2017 zkompletovala zlatý hattrick, když opět zvítězila ve slalomu a stříbrnou medaili přidala z obřího slalomu. Na MS 2019 v Åre vybojovala bronz v obřím slalomu a zlaté kovy vyhrála ze super-G a slalomu, v němž jako první alpský lyžař historie ovládla čtyřikrát za sebou stejnou disciplínu. Ze Světového šampionátu 2021 v Cortině d'Ampezzo si odvezla kompletní medailovou sadu, když vyhrála superkombinaci, druhá skončila v obřím slalomu a třetí v super-G a ve slalomu. Jako první americký lyžař si připsala šest mistrovských titulů a odpoutala se od pěti zlatých Teda Ligetyho. Celkem získala jedenáct medailí, devátou z nich překonala americký rekord Lindsey Vonnové, čímž se v historických statistikách zařadila na druhé místo vedle Pärsonové a Goitschelové.

V sezónách 2016/2017, 2017/2018, 2018/2019 a 2021/2022 vyhrála celkové hodnocení ženského Světového poháru. Řadí se tak mezi pět amerických lyžařů, kteří triumfovali v celkové klasifikaci. Mezi ženami je s Vonnovou na celkovém 2. místě za šestinásobnou šampionkou série Annemarii Moserovou-Pröllovou.[6] Ke čtyřem velkým křišťálovým glóbům přidala osm malých, z toho šest za sezónní triumfy ve slalomu z let 2013, 2014, 2015, 2017, 2018 a 2019, rovněž tak v obřím slalomu a super-G roku 2019.

V prosinci 2018 se stala prvním alpským lyžařem v historii, který zkompletoval výhry ze všech šesti disciplín Světového poháru FIS.[7] V témže měsíci – ve 23 letech a 9 měsících – pokořila jako nejmladší lyžař bez rozdílu pohlaví hranici padesáti vítězných závodů. Triumfem z prosincového slalomu v Semmeringu 2018 se také stala prvním lyžařem, jenž vyhrál patnáct závodů během jednoho kalendářního roku a 36. výhrou ve slalomu na čele ženských statistik vystřídala Marlies Schildovou.[8] V sezóně 2018/2019 pokořila třicetiletý rekord bez rozdílu pohlaví, čtrnácti vítězných závodů Vreni Schneiderové, když jich během jedné sezóny vyhrála sedmnáct. V lednu 2022 ovládla slalom ve Schladmingu a 47. slalomovou výhrou překonala Stenmarkův absolutní rekord počtu vítězství v jedné disciplíně Světového poháru, když Švéd vyhrál 46 obřích slalomů.[9]

Do října 2022 ve Světovém poháru zvítězila v sedmdesáti čtyřech závodech, což ji mezi ženami řadí na 2. místo za Vonnovou, z toho ve čtyřiceti sedmi slalomových – absolutním rekordu alpského lyžování –, čtrnácti z obřího slalomu, pěti z paralelního slalomu (včetně dvou městských závodů), čtyř ze superobřího slalomu, tří ze sjezdu a jedné výhry v superkombinaci.[8]

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

2011–2012[editovat | editovat zdroj]

Ve Světovém poháru debutovala v patnácti letech, což byla dle regulí Mezinárodní lyžařské federace minimální věková hranice pro start závodníka. Stalo se tak 11. března 2011 v soutěži obřího slalomu, konané ve Špindlerově Mlýně. V dubnu téhož roku, krátce po šestnáctých narozeninách, zvítězila na mistrovství Spojených států ve slalomu, konaném v coloradském Winter Parku, a stala se tak nejmladším americkým lyžařem v historii, který vyhrál národní šampionát.[10]

V ročníku Světového poháru 2011–2012 si 29. prosince 2011 dojela z lienzkého slalomu pro premiérové umístění na pódiu, když skončila na třetím místě. V prvním kole startovala až jako čtyřicátá. V polovině trati ztratila chránič holenní kosti na levé noze a v průběžném pořadí jí patřila dvanáctá pozice. Ve druhém kole pak zajela nejrychlejší čas, čímž se posunula na konečnou bronzovou příčku.[11][12]

2013: Sedmnáctiletá světová šampionka[editovat | editovat zdroj]

Ve své první úplné sezóně Světového poháru vyhrála malý křišťálový glóbus ve slalomu, když opanovala celkovou klasifikaci této disciplíny se ziskem 688 bodů.

V sedmnácti letech poprvé vyhrála závod Světového poháru, když v prosinci 2012 triumfovala v nočním slalomu, který se odehrával ve švédském Åre.[13] Stala se tak druhým nejmladším americkým alpským lyžařem, jenž dokázal zvítězit v události Světového poháru. V tomto parametru zaostala pouze za Judy Nagelovou, která v sezóně 1969 vyhrála ve věku sedmnácti let a pěti měsíců.[14] Druhý triumf následoval po čtrnácti dnech, když byla nejrychlejší opět v nočním slalomu, tentokrát proběhlém v chorvatské metropoli Záhřebu.[15] Třetí titul ze Světového poháru přidala o jedenáct dnů později, slalomem jetém v rakouském Flachau.[16]

Na únorovém Světovém šampionátu 2013 v rakouském Schladmingu se stala mistryní světa ve slalomu. Jako sedmnáctiletá tak byla nejmladší světovou šampiónkou od roku 1985, kdy triumfovala také sedmnáctiletá Američanka Diann Roffeová. Po dojetí sdělila: „Ještě to pořádně nechápu a nevím, jestli to vůbec někdy pochopím. Byla jsem před závodem dost nervózní a v prvním kole měla těžké nohy. Ve druhém to zafungovalo lépe.“[17]

Do posledního slalomu sezóny ve švýcarském Lenzerheide, konaného 16. března 2013, vstupovala jako druhá žena slalomové soutěže se ztrátou sedmi bodů na vítězku celkové klasifikace poháru Slovinku Tinu Mazeovou. První kolo ovládla Slovinka a před Shiffrinovou na čtvrté pozici měla náskok 1,17 sekundy. Ve druhém kole však Američanka, tři dny po svých osmnáctých narozeninách, podala nejlepší výkon ze všech závodnic a vyhrála druhou polovinu i celý závod. Mazeová, která startovala jako poslední měla ještě na posledním měřeném mezičase náskok čtrnácti setin sekundy, který prohospodařila a do cíle dojela na třetím místě se ztrátou třicet pět setin sekundy. V sezónním hodnocení slalomu Světového poháru tak malý glóbus obdržela Shiffrinová se ziskem 688 bodů, když na ni Slovinka zaostala o třicet tři bodů.[18]

2015: Obhajoba titulu mistryně světa[editovat | editovat zdroj]

Na únorovém Mistrovství světa 2015, konaném v Beaver Creeku a Vailu, vybojovala ve slalomovém závodu titul mistryně světa. Po MS 2013 a ZOH 2014 tak vyhrála třetí slalom na vrcholné akci za sebou. Stále jako teenagerka se stala nejmladší obhájkyní trofeje mistryně světa. Poprvé od Janici Kostelićové vyhrála úřadující olympijská vítězka i světový šampionát. Po Kosteličové (2003, 2005) a Christel Cranzové (1938, 1939) dokázala jako třetí lyžařka obhájit slalomové prvenství.[19][20]

Světový pohár[editovat | editovat zdroj]

Sezónní vítězství – křišťálové glóby[editovat | editovat zdroj]

Shiffrinová s křišťálovým glóbem v Åre 2018
křišťálový glóbus Sezóna
Disciplína
2013 slalom
2014
2015
2017 celkově
slalom
2018 celkově
slalom
2019 celkově
slalom
Super-G
obří slalom
2022 celkově

Stupně vítězů[editovat | editovat zdroj]

Přehled[editovat | editovat zdroj]

  Slalom Obří slalom Sjezd Super-G Kombinace Paralel. sl. Celkem
Výhry 47 14 3 4 1 5 74
Pódium 66 31 6 9 1 7 120

Závody[editovat | editovat zdroj]

Umístění na stupních vítězů
Sezóna datum místo konání disciplína umístění
2012 29. prosince 2011 Rakousko Lienz, Rakousko slalom 3.
2013
(4 vítězství)		 10. listopadu 2012 Finsko Levi, Finsko slalom 3.
20. prosince 2012 Švédsko Åre, Švédsko slalom 1.
4. ledna 2013 Chorvatsko Záhřeb, Chorvatsko slalom 1.
15. ledna 2013 Rakousko Flachau, Rakousko slalom 1.
29. ledna 2013 Rusko Moskva, Rusko paralelní slalom 3.
10. března 2013 Německo Ofterschwang, Německo slalom 3.
16. března 2013 Švýcarsko Lenzerheide, Švýcarsko slalom 1.
2014
(5 vítězství)		 16. listopadu 2013 Finsko Levi, Finsko slalom 1.
1. prosince 2013 USA Beaver Creek, USA obří slalom 2.
28. prosince 2013 Rakousko Lienz, Rakousko obří slalom 3.
29. prosince 2013 slalom 2.
5. ledna 2014 Itálie Bormio, Itálie slalom 1.
14. ledna 2014 Rakousko Flachau, Rakousko slalom 1.
8. března 2014 Švédsko Åre, Švédsko slalom 1.
15. března 2014 Švýcarsko Lenzerheide, Švýcarsko slalom 1.
2015
(6 vítězství)		 25. října 2014 Rakousko Sölden, Rakousko  obří slalom 1.
28. prosince 2014 Rakousko Kühtai, Rakousko obří slalom 3.
29. prosince 2014 Rakousko Kühtai, Rakousko slalom 1.
4. ledna 2015 Chorvatsko Záhřeb, Chorvatsko slalom 1.
13. ledna 2015 Rakousko Flachau, Rakousko slalom 3.
22. února 2015 Slovinsko Maribor, Slovinsko slalom 1.
14. března 2015 Švédsko Åre, Švédsko slalom 1.
21. března 2015 Francie Méribel, Francie slalom 1.
2016
(5 vítězství)		 24. října 2015 Rakousko Sölden, Rakousko  obří slalom 2.
28. listopadu 2015 USA Aspen, USA slalom 1.
29. listopadu 2015 slalom 1.
15. února 2016 Švýcarsko Crans-Montana, Švýcarsko slalom 1.
6. března 2016 Slovensko Jasná, Slovensko slalom 1.
19. března 2016 Švýcarsko Svatý Mořic, Švýcarsko slalom 1.
Pouze vítězství
2017
(11 vítězství)		 12. listopadu 2016 Finsko Levi, Finsko slalom 1.
27. listopadu 2016 USA Killington, USA slalom 1.
11. prosince 2016 Itálie Sestriere, Itálie slalom 1.
27. prosince 2016 Rakousko Semmering, Rakousko obří slalom 1.
28. prosince 2016 obří slalom 1.
29. prosince 2016 slalom 1.
8. ledna 2017 Slovinsko Maribor, Slovinsko slalom 1.
31. ledna 2017 Švédsko Stockholm, Švédsko paralelní slalom 1.
26. února 2017 Švýcarsko Crans-Montana, Švýcarsko kombinace 1.
10. března 2017 USA Squaw Valley, USA obří slalom 1.
11. března 2017 slalom 1.
2018
(12 vítězství) 		26. listopadu 2017 USA Killington, USA slalom 1.
2. prosince 2017 Kanada Lake Louise, Kanada sjezd 1.
19. prosince 2017 Francie Courchevel, Francie obří slalom 1.
20. prosince 2017 paralelní slalom 1.
28. prosince 2017 Rakousko Lienz, Rakousko slalom 1.
1. ledna 2018 Norsko Oslo, Norsko paralelní slalom 1.
3. ledna 2018 Chorvatsko Záhřeb, Chorvatsko slalom 1.
6. ledna 2018 Slovinsko Kranjska Gora, Slovinsko obří slalom 1.
7. ledna 2018 slalom 1.
9. ledna 2018 Rakousko Flachau, Rakousko slalom 1.
10. března 2018 Německo Ofterschwang, Německo slalom 1.
17. března 2018 Švédsko Åre, Švédsko slalom 1.
2019
(17 vítězství) 		17. listopadu 2018 Finsko Levi, Finsko slalom 1.
25. listopadu 2018 USA Killington, USA slalom 1.
2. prosince 2018 Kanada Lake Louise, Kanada Super-G 1.
8. prosince 2018 Švýcarsko Svatý Mořic, Švýcarsko Super-G 1.
9. prosince 2018 paralelní slalom 1.
21. prosince 2018 Francie Courchevel, Francie obří slalom 1.
22. prosince 2018 slalom 1.
29. prosince 2018 Rakousko Semmering, Rakousko slalom 1.
5. ledna 2019 Chorvatsko Záhřeb, Chorvatsko slalom 1.
15. ledna 2019 Itálie Kronplatz, Itálie obří slalom 1.
20. ledna 2019 Itálie Cortina d'Ampezzo, Itálie Super-G 1.
1. února 2019 Slovinsko Maribor, Slovinsko obří slalom 1.
2. února 2019 slalom 1.
19. února 2019 Švédsko Stockholm, Švédsko paralelní slalom 1.
9. března 2019 Česko Špindlerův Mlýn, Česko slalom 1.
16. března 2019 Andorra Soldeu, Andorra slalom 1.
17. března 2019 obří slalom 1.
2020
(6 vítězství) 		23. listopadu 2019 Finsko Levi, Finsko slalom 1.
1. prosince 2019 USA Killington, USA slalom 1.
28. prosince 2019 Rakousko Lienz, Rakousko obří slalom 1.
29. prosince 2019 slalom 1.
24. ledna 2020 Bulharsko Bansko, Bulharsko sjezd 1.
26. ledna 2020 Super-G 1.
2021
(3 vítězství)		 14. prosince 2020 Rakousko Courchevel, Francie obří slalom 1.
12. ledna 2021 Rakousko Flachau, Rakousko slalom 1.
6. března 2021 Slovensko Jasná, Slovensko slalom 1.
2022
(5 vítězství)		 23. října 2021 Rakousko Sölden, Rakousko  obří slalom 1.
28. listopadu 2021 USA Killington, USA slalom 1.
21. prosince 2021 Francie Courchevel, Francie obří slalom 1.
11. ledna 2022 Rakousko Schladming, Rakousko slalom 1.
16. března 2022 Francie Courchevel, Francie sjezd 1.

Konečné pořadí v sezónách[editovat | editovat zdroj]

Sezóna
Věk Celkové Slalom Obří slalom Super-G Sjezd Kombinace Paralelní sl.
2012 16 let 43. 17. 49. — — — —
2013 17 let 5. Zlatá medaile 19. — — —
2014 18 let 6. Zlatá medaile 6. — — —
2015 19 let 4. Zlatá medaile 3. — — —
2016 20 let 10. 4. 21. 39. — 23.
2017 21 let Zlatá medaile Zlatá medaile Stříbrná medaile 24. 36. 6.
2018 22 let Zlatá medaile Zlatá medaile Bronzová medaile 28. 5. —
2019 23 let Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile Zlatá medaile 25. 2
2020 24 let Stříbrná medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile 7. 5. — 20.
2021 25 let 4. Stříbrná medaile Stříbrná medaile — — — —
2022 26 let Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile Bronzová medaile 26. —
Aktualizováno k 3. dubnu 2022

Výsledky na vrcholných akcích[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství světa[editovat | editovat zdroj]

Na světovém šampionátu poprvé startovala v rakouském Schladmingu v roce 2013. Nejprve obsadila 6. pozici v obřím slalomu, aby o dva dny později na hoře Planai triumfovala v 17 letech ve slalomu.[17] Na Mistrovství světa 2015, konaném v rodném Vailu a Beaver Creeku, dokázala ve slalomovém závodu obhájit jako nejmladší závodnice titul mistryně světa.[19] Titulem ze superkombinace MS 2021 v Cortině se stala nejúspěšnějším americkým lyžařem v historii světových šampionátů, když překonala pět zlatých Teda Ligetyho a osm cenných kovů Lindsey Vonnové.[21] Z Cortiny si odvezla čtyři medaile jako první lyžařka od Pärsonové v Åre 2007, jíž se tento výkon podařil na jediném šampionátu a celkově pátá v historii.[22] S jedenácti cennými kovy se v historických statistikách zařadila na sdílené druhé místo po bok Pärsonové a Goitschelové.[23]

 Rok   Věk   Slalom   Obří slalom  Super-G Sjezd Kombinace
2013 17 let 1. 6. — — —
2015 19 let 1. 8. — — —
2017 21 let 1. 2. — — —
2019 23 let 1. 3. 1. — —
2021 25 let 3. 2. 3. — 1.

Zimní olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Se zlatou olympijskou medailí ze Sočských her 2014 před Bílým domem při setkání amerických medailistů s prezidentským párem, 2014

Při první olympijské účasti na Zimních olympijských hrách 2014 v Soči potvrdila ve slalomu roli favoritky. Po první jízdě ve středisku Roza Chutor vedla a ve druhém kole téměř upadla. S náskokem více než půl sekundy zvítězila. Tři týdny před svými devatenáctými narozeninami se tak stala nejmladší šampionkou slalomu v olympijské historii.[2][3][4] O tři dny dříve skončila pátá v deštivém obřím slalomu, když ji od medaile dělilo 23 setin sekundy.[24]

Na Zimní olympijské hry 2018 přijížděla do Pchjongčchangu jako vedoucí závodnice průběžného pořadí Světového poháru. Úvodní obří slalom vyhrála a druhým olympijským zlatem se přiřadila k Tedu Ligetymu a Andree Meadové Lawrenceové, kteří jako jediní američtí alpští lyžaři dokázali dvakrát triumfovat pod pěti kruhy. Ve své druhé nejlepší diciplíně prodělala v předchozím čtyřletém cyklu zlepšení i díky přípravě se specialistou na obří slalom Ligetym.[5] Jako hlavní favoritka na zlato[25][26] skončila s téměř sekundovou ztrátou na druhém místě superkombinačního závodu[25] a čtvrtá ve slalomu. Na vrcholné soutěži tak nezískala slalomářské zlato poprvé od svého premiérového titulu na MS 2013.[26]

Na pekingskou Zimní olympiádu 2022 přijížděla v pozici průběžné lídryně Světového poháru. Jako druhá lyžařka historie nastoupila na jediných hrách do všech šesti závodů.[27] Favoritkou byla v technických disciplínách a superkombinaci. Svou roli však nezvládla, když se dopustila největšího výpadku v kariéře. Na tratích obou slalomů i obřího slalomu vypadla již v úvodní části tratě, což komentovala slovy: „Celých 60 % výpadků v mé kariéře se stalo na těchto olympijských hrách.“ [28][29]

Rok  Věk   Slalom   Obří slalom  Super-G Sjezd Kombinace Týmy
2014 18 let 1. 5. — — — —
2018 22 let 4. 1. — — 2. —
2022 26 let DNF1 DNF1 9. 18. DNF2 4.
DNF1/2 – nedojela do cíle v 1. nebo 2. kole

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Otec Jeff Shiffrin vyrostl v New Jersey, ale jakožto lyžař trávil víkendy s rodinou ve Vermontu, kde byly ideální podmínky na lyžování. Jako vysokoškolák pak závodil za Dartmouth College v New Hampshiru.[30] Její matka Eileen Shiffrinová lyžovala na střední škole v severovýchodním státě Massachusetts v části Berkshires[31] a bratr Taylor Shiffrin (nar. 1992) závodil za univerzitu v Denveru.[32]

Na začátku února 2020 oznámila Shiffrinová přerušení kariéry kvůli úmrtí 65letého otce. Podle italského deníku Gazzetta dello Sport zemřel na následky zranění pádu ze střechy nového domu v coloradském Edwardsu.[33] Sezóna 2019/2020 však byla po odjetí závodu 29. února 2020 v italském La Thuile předčasně ukončena pro pandemii koronaviru. Celkově v ní obsadila druhé místo za Brignoneovou, rovněž tak druhou příčku ve slalomu za Vlhovou.

V létě 2021 oznámila vztah s norským lyžařem Aleksandrem Aamodtem Kildem, vítězem velkého křišťálového globu z roku 2020.[34]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikaela Shiffrin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Mikaela Shiffrin wins gold in slalom. ESPN [online]. 2014-02-21 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b DUFRESNE, Chris. Sochi Olympics: Mikaela Shiffrin overcomes near crash to win gold. Los Angeles Times [online]. 2014-02-21 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b U.S. teen Mikaela Shiffrin wins historic Olympic slalom gold [online]. CBS News, 21-02-2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Shiffrin becomes youngest ever Olympic slalom champion [online]. International Ski Federation (FIS), 21-02-2014 [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. (anglicky) 
  5. ↑ a b BILL PENNINGTON. Mikaela Shiffrin’s Gold Rush Begins With a Bang [online]. The New York Times, 2018-02-14 [cit. 2018-02-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Shiffrinová má čtvrtý velký křišťálový glóbus, Ledecká v Courchevelu čtrnáctá. iDNES.cz [online]. 2022-03-17 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Mikaela Shiffrin first to win in all 6 disciplines [online]. FIS, 2018-12-02 [cit. 2018-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Shiffrin makes World Cup history with 15th win of 2018 [online]. AOL, 2018-12-29 [cit. 2018-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ BUGAN, Štefan. Vlhová má glóbus, Shiffrinová rekord. Petra má blízko k dokonalosti, vraví Američanka. Denník N [online]. 2022-01-12 [cit. 2022-01-13]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ Shiffrin, Granstrom win slalom titles at nationals. Deseret [online]. 2011-04-03 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ World Cup Lienz (AUT) [online]. FIS, 2011-12-29 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ WILLIAMS, Eric. Shiffrin third in Lienz slalom, Schild wins again, Schleper retires. www.skiracing.com. Ski Racing.com, 29-12-2011. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ MINTZ, Geoff. Shiffrin wins first career World Cup [online]. Ski Racing.com, 20-12-2012. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Teen Mikaela Shiffrin wins [online]. U.S. Ski Team, 20-12-2012. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ MINTZ, Geoff. Shiffrin picks up second career win at Zagreb, Croatia [online]. Ski Racing.com, 04-01-2013. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ MINTZ, Geoff. Shiffrin picks up third win in Flachau, as first-run leader Hoefl-Riesch clips gate [online]. Ski Racing.com, 15-01-2013. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b Záhrobská se na MS blýskla osmým místem ve slalomu, titul má Shiffrinová [online]. Sport.cz [cit. 2013-02-16]. Dostupné online. (česky) 
  18. ↑ Malý glóbus za slalom Mazeové vyfoukla mladičká Shiffrinová. Sport.cz [online]. 2013-03-16 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b Alpine Skiing - Mikaela Shiffrin defends world slalom crown [online]. UK Eurosport, 2015-02-14 [cit. 2015-02-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Shiffrin defends slalom title [online]. FIS, 2015-02-14 [cit. 2015-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-16. 
  21. ↑ Shiffrinová má už šesté zlato z MS. Ledecká zvládla kombinaci v Cortině v osmém nejlepším čase. cnn.iprima.cz [online]. Prima F. T. V., 2021-02-15 [cit. 2021-02-15]. Dostupné online. 
  22. ↑ WILLEMSEN, Eric. Shiffrin denied record 5th straight slalom world title by Katharina Liensberger [online]. CBS Sports, 2021-02-20 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Second gold for Liensberger in slalom, Shiffrin takes bronze [online]. France24, 2021-02-20 [cit. 2021-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ MINTZ, Geoff. Maze shines in rainy Russia. Ski Racing. February 18, 2014. Dostupné online [cit. March 2, 2014]. (anglicky) 
  25. ↑ a b iDNES.cz, ČTK. Shiffrinovou o zlato připravila Gisinová, Pauláthová skončila sedmnáctá. iDNES.cz [online]. 2018-02-22 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b ČTK. Šance na obhajobu se rozplynula, Shiffrinová je bez medaile! Zlato putuje do Švédska. Sport.cz [online]. Pchjongčchang: 2018-02-16 [cit. 2018-02-16]. Dostupné online. 
  27. ↑ POGGI, Alessandro. Mikaela Shiffrin ends Games without a medal at Beijing 2022 - As it happened. olympics.com [online]. Interantional Olympic Committee, 2022-02-20 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ PRAVDA, Petr. Mikaela Shiffrinová. Co je za osudem největší smolařky olympiády?. Seznam Zprávy [online]. 2022-02-17 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  29. ↑ JANDA, Zdeněk. Shiffrinová zase nedojela. Další ránu nesla statečně: Tlak jsem nevnímala. iSport.cz [online]. 2022-02-17 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  30. ↑ LAYDEN, Tim. Young, gifted, and oh so fast. Sports Illustrated. Únor 2014. Dostupné online [cit. 16-04-2014]. (anglicky) 
  31. ↑ SULLIVAN, Brian. Olympic skier Mikaela Shiffrin has roots in Berkshires. Berkshire Eagle. Pittsfield, MA: 16-02-2014. Dostupné online [cit. 16-04-2014]. (anglicky) 
  32. ↑ Taylor Shiffrin [online]. University of Denver Athletics [cit. 2014-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-02. (anglicky) 
  33. ↑ pan, Sport.cz. Tragédie lyžařské hvězdy: Proč zemřel otec Shiffrinové? Zdá se být jasno. Sport.cz [online]. 2020-02-07 [cit. 2020-03-03]. Dostupné online. 
  34. ↑ Mikaela Shiffrinová a Aamodt Kilde: Láska lyžařských šampionů!. Blesk sport [online]. 2021-06-01 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Olympijské vítězky v alpském lyžování – slalom
Olympijské vítězky v alpském lyžování – obří slalom
Mistryně světa ve slalomu
1931: Esme MacKinnonová • 1932: Rösli Streiffová • 1933: Inge Wersinová-Lantschnerová • 1934: Christl Cranzová • 1935: Anny Rüeggová • 1936: Gerda Paumgartenová • 1937: Christl Cranzová • 1938: Christl Cranzová • 1939: Christl Cranzová • 1948: Gretschen Fraserová • 1950: Dagmar Romová • 1952: Andrea Meadová-Lawrenceová • 1954: Trude Kleckerová • 1956: Renée Colliardová • 1958: Inge Björnbakkenová • 1960: Anne Heggtveitová • 1962: Marianne Jahnová • 1964: Christine Goitschelová • 1966: Annie Famose • 1968: Marielle Goitschelová • 1970: Ingrid Lafforgueová • 1972: Barbara Cochranová • 1974: Hanni Wenzelová • 1976: Rosi Mittermaierová • 1978: Lea Solknerová • 1980: Hanni Wenzelová • 1982: Erika Hessová • 1985: Perrine Pelenová • 1987: Erika Hessová • 1989: Mateja Svetová • 1991: Vreni Schneiderová • 1993: Karin Buderová • 1996: Pernilla Wibergová • 1997: Deborah Compagnoniová • 1999: Zali Steggallová • 2001: Anja Pärsonová • 2003: Janica Kostelićová • 2005: Janica Kostelićová • 2007: Šárka Záhrobská • 2009: Maria Rieschová • 2011: Marlies Schildová • 2013: Mikaela Shiffrinová • 2015: Mikaela Shiffrinová • 2017: Mikaela Shiffrinová • 2019: Mikaela Shiffrinová  • 2021: Katharina Liensbergerová
Mistryně světa v Super–G
Mistryně světa v alpské kombinaci
1932: Rösli Streiffová • 1933: Inge Wersinová-Lantschnerová • 1934: Christl Cranzová • 1935: Christl Cranzová • 1936: Evelyn Pinchingová • 1937: Christl Cranzová • 1938: Christl Cranzová • 1939: Christl Cranzová • 1948: Trude Beiserová • 1954: Ida Schöpferová • 1956: Madeleine Berthodová • 1958: Frieda Dänzerová • 1960: Anne Heggtveitová • 1962: Marielle Goitschelová • 1964: Marielle Goitschelová • 1966: Marielle Goitschelová • 1968: Nancy Greeneová • 1970: Michèle Jacotová • 1972: Annemarie Pröllová • 1974: Fabienne Serratová • 1976: Rosi Mittermaierová • 1978: Annemarie Moserová-Pröllová • 1980: Hanni Wenzelová • 1982: Erika Hessová • 1985: Erika Hessová • 1987: Erika Hessová • 1989: Tamara McKinneyová • 1991: Chantal Bournissenová • 1993: Miriam Vogtová • 1996: Pernilla Wibergová • 1997: Renate Götschlová • 1999: Pernilla Wibergová • 2001: Martina Ertlová • 2003: Janica Kostelićová • 2005: Janica Kostelićová • 2007: Anja Pärsonová • 2009: Kathrin Zettelová • 2011: Anna Fenningerová • 2013: Maria Höflová-Rieschová • 2015: Tina Mazeová  • 2017: Wendy Holdenerová  • 2019: Wendy Holdenerová  • 2021: Mikaela Shiffrinová
Vítězky Světového poháru v alpském lyžování (velký křišťálový glóbus)
1967–19811982–19961997–20112012–2021
Vítězky Světového poháru v alpském lyžování – slalom (malý křišťálový glóbus)
1967: Annie Famoseová / Marielle Goitschelová • 1968: Marielle Goitschelová • 1969: Gertrude Gablová • 1970: Ingrid Lafforgueová • 1971: Betsy Cliffordová / Britt Lafforgueová • 1972: Britt Lafforgueová • 1973: Patricia Emonetová • 1974: Christa Zechmeisterová • 1975: Lise-Marie Morerodová • 1976: Rosi Mittermaierová • 1977: Lise-Marie Morerodová • 1978: Hanni Wenzelová • 1979: Regina Sacklová • 1980: Perrine Pelenová • 1981: Erika Hessová • 1982: Erika Hessová • 1983: Erika Hessová • 1984: Tamara McKinneyová • 1985: Erika Hessová • 1986: Erika Hessová / Roswitha Steinerová • 1987: Corinne Schmidhauserová • 1988: Roswitha Steinerová • 1989: Vreni Schneiderová • 1990: Vreni Schneiderová • 1991: Petra Kronbergerová • 1992: Vreni Schneiderová • 1993: Vreni Schneiderová • 1994: Vreni Schneiderová • 1995: Vreni Schneiderová • 1996: Elfi Eder • 1997: Pernilla Wibergová • 1998: Ylva Nowen • 1999: Sabine Egger • 2000: Spela Pretnar • 2001: Janica Kostelićová • 2002: Laure Pequegnot • 2003: Janica Kostelićová • 2004: Anja Pärsonová • 2005: Tanja Poutiainenová • 2006: Janica Kostelićová • 2007: Marlies Schildová • 2008: Marlies Schildová • 2009: Maria Rieschová • 2010: Maria Rieschová • 2011: Marlies Schildová • 2012: Marlies Schildová • 2013: Mikaela Shiffrinová • 2014: Mikaela Shiffrinová • 2015: Mikaela Shiffrinová • 2016: Frida Hansdotterová • 2017: Mikaela Shiffrinová • 2018: Mikaela Shiffrinová • 2019: Mikaela Shiffrinová • 2020: Petra Vlhová • 2021: Katharina Liensbergerová • 2022: Petra Vlhová
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mikaela_Shiffrinová&oldid=21131431“