Mirza Khazar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mirza Khazar
Mirza Khazar 0013.jpg
Narození 29. listopadu 1947 (71 let)
Göyçay, Ázerbájdžán Ázerbájdžánská SSR,
Alma mater Bakı Dövlət Universiteti
Telavivská univerzita
Web http://www.mirzexezer.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mirza Kerim oglu Mikayilov, známý jako Mirza Khazar (ázerbájdžánsky: Mirzə Kərim oğlu Mikayılov / Mirzə Xəzər; * 29. listopadu 1947, Göyçay, Ázerbájdžánská SSR) je ázerbájdžánský autor, politický analytik, moderátor, rozhlasový novinář, vydavatel, překladatel Bible. Je také známý jako Mirza Michaeli.[1]

Mirza Khazar dnes žije v Mnichově.

Raný život[editovat | editovat zdroj]

V červenci 1973 Mirza Khazar ukončil studia na právnické fakultě Ázerbájdžánské státní univerzity. Od srpna 1973 do ledna 1974 působil jako právník v Sumgaitu. V červnu 1974 emigroval do Izraele a navštěvoval speciální kurzy pro právníky z SSSR na univerzitě Tel Avivu. Od června 1975 do ledna 1976 sloužil u Izraelských obranných sil.

Překlady Bible[editovat | editovat zdroj]

Na žádost Stockholmského Institutu pro překlady Bible Mirza Khazar přeložil Bibli – Nový a Starý zákon – do ázerbájdžánského jazyka.[zdroj?] Mirza Khazar začal práci na překladu celé Bible v roce 1975 a ukončil ji v roce 1984. V 1982 Institut pro překlady Bible ve švédském Stockholmu vydal nový překlad Nového zákona pořízený Mirza Khazarem a užívaný dnes v Ázerbájdžánu. První vydání vyšlo v Záhřebu, Chorvatsko, a tento překlad byl v následujících letech znovu vydán pětkrát. Překlad Starého zákona Mirza Khazar dokončil v roce 1984, ale tento překlad zatím vydán nebyl.

Poznámka: Prvním překladem Bible do ázerbájdžánského jazyka (překladatelé – Mirza Farrukh and Feliks Zaręnba) byl překlad evangelia podle Matouše vydaný v roce 1842 v Londýně, Basilejskou misijní společností. Plný text Nového zákona byl přeložen a vydán v roce 1878 v Londýně a text Starého zákona v roce 1891.

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Od srpna 1976 do října 1985 Mirza Khazar pracoval jako zástupce šéfredaktora ázerbájdžánské služby Rádia Svobodná Evropa / Rádio Svoboda v německém Mnichově. V říjnu 1985byl pozván do Washingtonu na místo šéfredaktora ázerbájdžánské služby Rádia Hlas Ameriky. V únoru 1987 Mirza Khazar se vrátil do Mnichova, kde vedl ázerbájdžánskou službu Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a pracoval tam až do září 2003. V lednu 2004 založil v Baku noviny "The Voice of Mirza Khazar” (Mirzə Xəzərin Səsi). Mirza Khazar v současné době vydává on-line deník "The Voice of Mirza Khazar" ve třech jazycích: ázerbájdžánštině, angličtině a ruštině.[2] Od září do října 2005 Mirza Khazar pracoval jako moderátor televizní stanice "Azadlig TV” (TV Svoboda), první nezávislé zahraniční stanice, která vysílala v Ázerbájdžánu.[3] V prosinci 2005 startoval internetový rozhlasový program, “The Voice of Mirza Khazar”, díky kterému návštěvníci mohou poslouchat předem nahrané pořady.[4]

Vědecké práce[editovat | editovat zdroj]

Mirza Kazar je autorem článků, ve kterých se analyzuje politická a ekonomická situace v Ázerbájdžánu a jiných zemích bývalého Sovětského svazu a které byly vydávány v Ázerbájdžánu, Turecku, České republice a jiných zemích. Mirza Khazar je také autorem výzkumu “Utvoření Lidové fronty v Ázerbájdžánu” (28. prosince, 1988) – první studie, která pojednávala o snaze místních intelektuálů a vlastenců rozvíjet nacionální demokratické hnutí v Ázerbájdžánu. Ázerbájdžánská Lidová fronta byla oficiálně založena v 1989. V srpnu 1989 byla vydána studie “Společnost Birlik v Ázerbájdžánském demokratickém hnutí”.[5]

Černý leden 1990[editovat | editovat zdroj]

Během událostí „černého ledna“ se Sovětskému svazu se podařilo potlačit veškeré snahy o šíření zpráv z Ázerbájdžánu do tuzemska a do zahraničí. V předvečer sovětského vojenského vpádu do Baku agenty tajné služby vyhodili do povětří energetické zdroje ázerbájdžánské televize a státního rozhlasu, aby tak zbavili obyvatelstvo všech informačních zdrojů. TV a rádio mlčely a tištěná média byla zakázána. Ale Mirza Khazar a jeho personál v Rádiu Svobodná Evropa / Rádio Svoboda byli schopni přenášet denní zpravodajství z Baku, což bylo jediným zdrojem zpráv pro Ázerbájdžánce v tuzemsku i v zahraničí během několika dnů.[6] Vedení Kremlu usilovalo o skrývání vojenského vpádu před vnějším světem, stejně jako před obyvatelstvem země, ale Mirza Khazar a jeho personál tomu zabránili. Během Sovětského vojenského vpádu v Baku 20. ledna 1990 zemřelo kolem 200 civilistů. Díky činnosti Mirza Khazara se Ázerbájdžánci v tuzemsku a v zahraničí, spolu s celou mezinárodní komunitou dozvěděli o Sovětském vpádu a mohli organizovat protestní akce. Vláda SSSR byla šokovaná tímto “překvapujícím” vývojem událostí a podala Spojeným státům oficiální stížnost na zpravodajství Rádia Svoboda týkající se vojenského vpádu do Ázerbájdžánu.[7] Díky vysílání 20. ledna 1990 se Mirza Khazar stal se legendou v Ázerbájdžánu i za jeho hranicemi. Melahet Agacankizi, slavná Ázerbájdžánská básnířka a spisovatelka, takto popsala vystoupení Mirza Khazara v rozhlase v době Sovětské invaze: “20. ledna Mirza Khazar s jeho nádherným, božským hlasem dal naději umírajícímu Ázerbájdžánskému národu”.[8] Jeho osobitý hlas a jeho jméno znají Ázerbájdžánci v Ázerbájdžánu a za jeho hranicemi.[9]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Jméno Mirza Khazara najdeme v knize "100 významných Ázerbájdžánců" připravené známým badatelem a spisovatelem Alisa Nijatem a vydané v Baku v 1999.[10] V 1990 Ázerbájdžánská lidová fronta udělila Mirza Khazarovi cenu Mammeda Amina Rasulzade za roli, kterou sehrál v nacionálním demokratickém hnutí Ázerbájdžánu. Mammed Amin Rasulzade byl jedním ze zakladatelů první nezávislé Ázerbájdžánské republiky v roce 1918. Sabir Rustamkhanly, významný Ázerbájdžánský spisovatel a politik, ve svém interview deníku "Cumhuriyet" v září 2003 nazval Mirza Khazara "symbolem našeho nacionálního boje".[11] Jeho jméno se také objevilo v Encyklopedii “Horští Židé” vydané v Izraele v roce 2006.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. {title}. www.gorskie.ru [online]. [cit. 2009-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-02. 
  2. Mirza Khazar's website. www.mirzexezerinsesi.net [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-06. 
  3. http://www.eurasianet.org/departments/insight/articles/eav122806.shtml
  4. Internet Radio. www.live365.com [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-22. 
  5. Reference to Mirza Michaeli, the book “Soviet-American relations after the cold war”, by Robert Jervis, Seweryn Bialer, Duke University Press
  6. Black January 1990 [online]. Azerbaijan International [cit. 2009-02-26]. Dostupné online. 
  7. Soviet Officials Charge Voice of America, Radio Liberty Fueled Riots
  8. Article on Mirza Khazar. mirzexezerinsesi.net [online]. [cit. 2009-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-23. 
  9. Broadcasting Freedom: The Cold War Triumph of Radio Free Europe
  10. "100 významných Ázerbájdžánců". mirzexezerinsesi.net [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. 
  11. Sabir Rustamkhanly on Mirza Khazar. mirzexezerinsesi.net [online]. [cit. 2009-08-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-27. 
  12. First Encyclopedia of Mountain Jews

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]