Miloslav Kraus

Miloslav Kraus
Narození	3. února 1902 Louny Československo Československo
Úmrtí	7. června 1952 (ve věku 50 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Národnost	česká
Chybí svobodný obrázek.

Miloslav Kraus (3. února 1902 Louny – 7. června 1952 Věznice Pankrác) byl český kolaborant s nacisty odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1952 popraven.

Životopis

Mládí a první republika

Narodil se v roce 1902 Lounech. V září 1920 narukoval jako dobrovolník k pěšímu pluku č. 46. Nedlouho poté začal studovat na Vojenské akademii v Hranicích. V září 1922 se stal poručíkem a byl převelen k dělostřeleckému pluku se sídlem v Olomouci. V srpnu 1923 začal působit u dělostřeleckého pluku v Bílině. V dubnu 1927 byl poté přemístěn k dělostřeleckému pluku v Domažlicích. V lednu 1929 byl povýšen do hodnosti nadporučíka a v lednu 1933 na kapitána. Od dubna do listopadu 1934 působil u dělostřeleckého oddílu v Rožňavě. V listopadu 1934 se stal účastníkem topografického kurzu. Od srpna 1935 do března 1936 působil ve Vojenský zeměpisném ústavu. Od března 1936 do března 1939 byl umístěn u dělostřeleckého pluku v Lučenci, kde se v listopadu 1936 stal štábním kapitánem.

Druhá světová válka

Po okupaci Československa usiloval o to, aby nedošlo k jeho demobilizaci a místo toho byl převelen do armády Slovenského štátu. To se mu na krátko podařilo, nicméně poté byl ze Slovenska vyhoštěn. V roce 1939 se stal členem fašistické oraganizace Vlajka. V ní předstíral, že je protinacistickým odbojářem spolupracujícím s britskou zpravodajskou službou. Od léta 1941 pracoval na katastrálním úřadě v Praze, přičemž na tomto pracovišti mj. špehoval pro německou tajnou policii. V důsledku jeho spolupráce s nacisty došlo k zatčení několika osob, a to nejméně v letech 1940 a 1942, z nichž někteří zatčení poté v koncentračních táborech zemřeli či byli popraveni. Dohromady měl podíl na zatčení asi třiceti osob. Podle pozdějších výpovědí měl rovněž aktivně užívat pozdrav Heil Hitler. V roce 1944 usiloval o členství ve vládním vojsku.

Zatčení a odsouzení

Po konci druhé světové války byl po osvobození Československa zadržen. Brzy po zatčení ovšem zcela přestal komunikovat a postupně přestal podle lékařů vnímat dění kolem sebe. Krátce poté byl převezen do Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. V roce 1948 žádali jeho rodiče neúspěšně o jeho propuštění z ní. V dubnu 1950 se jej rozhodl komunistický režim i přesto postavit před soud. V květnu 1950 se měl přitom jeho stav náhle zhoršit. Komunistický režim však ohled na duševní choroby často nebral (viz např. případ Bohumila Sixty) a v únoru 1952 tak byl Kraus odsouzen k trestu smrti. V březnu 1952 začal držet hladovku a potrava mu musela být aplikována přímo do žaludku vyživovací trubicí. V dubnu 1952 nicméně Nejvyšší soud rozsudek potvrdil. Ještě před popravou stihl Kraus zcela bez problému sepsat jasně srozumitelný dopis adresovaný svým rodičům, v němž je žádá o to, aby prezidenta Klementa Gottwalda požádali o milost. Zároveň v něm jevil přání začít pracovat jako agent StB. Popraven byl v červnu 1952. Pohřben byl na Evangelickém hřbitově ve Strašnicích.

Mylně je v některých seznamech uváděn jako hrdina třetího odboje, který byl odsouzen v politickém procesu. Na Ďáblickém hřbitově mu byl dokonce omylem umístěn pomník, který se na hřbitově stále k roku 2017 nacházel. Psychickou nemoc, kterou měl roky trpět, s nejvyšší pravděpodobností celou dobu jen předstíral.

Odkazy

Reference

Portály: Česko | Historie | Lidé