Přeskočit na obsah

Milešov (zámek)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Milešov
Celkový pohled z jihu
Celkový pohled z jihu
Základní informace
Slohrenesanční, barokní
ArchitektAntonio della Porta
Výstavba14. století
Přestavba1603, 1662–1676
Další majiteléKaplířové ze Sulevic, Pětipeští z Chýš, Sekerkové ze Sedčic aj.
Současný majitelÚstecký kraj
Poloha
AdresaMilešov 1, Velemín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°32′23,97″ s. š., 13°56′10,19″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky32118/5-2186 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Milešov stojí na místě hradu ze 14. století, přestavěného na renesanční a později na barokní zámek na skalnatém kopci v Milešově u Velemína v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Nedaleko odtud, směrem na sever, se vypíná nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka. Zámek je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Stáří hradu, umístěného na jih od kopce Šibeník, nelze přesně určit. Vznikl v průběhu 14. století; prvním známým majitelem byl v roce 1391 Petrman z Milešova.[2] Podoba hradu není známa. Vzhledem k dochovanému torzu válcového bergfritu, ukrytého mezi novějšími zámeckými stavbami, lze uvažovat o bergfritové dispozici sídla, podobně jako tomu bylo u nedalekého hradu Skalka.[3] Do husitských válek patřil Milešov rytířské rodině s přídomkem „ze Sulevic”, což byli předkové Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové získali Milešov a blízký Velemín někdy po roce 1420.[4]

Zámek, v pozadí kostel a hrad Ostrý

K přestavbě hradu na jednokřídlý renesanční zámek došlo nejspíš za Jiřího Kamarýta Kaplíře, který vlastnil Milešov v letech 1583–1603.[5] Pavel Vlček se ovšem domnívá, že zámek postavil až Bohuslav Kaplíř po roce 1603.[6] Protože třicetiletou válkou zámek značně utrpěl, provedl jeho tehdejší majitel, Karel Kaplíř, nejnutnější opravy. Snesl hradní věž do současné výšky a zámek zvýšil o jedno patro. Podle dendrochronologického rozboru dřeva použitého na krov se tak stalo v první polovině padesátých let 17. století.[5]

Další stavební aktivity jsou spojené až se Zdeňkem Kašparem Kaplířem ze Sulevic. S pracemi se začalo v letech 1662–1663 a po přerušení roku 1669, zároveň se stavbou místního kostela. V roce 1675 vznesl stavebník na pražskou konzistoř žádost o povolení zřídit na zámku kapli.[7]

Přesné určení roku dokončení stavby zámku vázne na absenci relevantních archivních pramenů. Různí autoři je kladou do intervalu 1667–1682. Horní časový mezník vychází z datace Schallerovy Topografie z roku 1787.[8] Na jméně autora projektu závěrečné fáze zámku, Antonia della Porty, se autoři shodují.[2] Existuje však pouze jediný písemný doklad o Portově činnosti na Milešově. Jedná se o Kaplířův pokyn vrchnostenské kanceláři z roku 1686, aby Portovi vyplatila dlužných 500 zlatých.[9] Kombinací mnoha dalších faktorů včetně slohového rozboru stavby lze o Portově autorství hovořit prakticky s jistotou.

Zároveň s novostavbou zámku nechal Zdeněk Kašpar Kaplíř zřídit u zámku park. Není vyloučené, že navazoval na starší, renesanční zahradu.

Barokní část zámku

Zámek sloužil jako domov důchodců, jehož provoz definitivně skončil na konci roku 2023, kvůli nevyhovujícím podmínkám pro provoz sociálního zařízení a zanedbanému stavu objektu.[10] Jeho vlastník, Ústecký kraj, se rozhodl nabídnout zámek k prodeji prostřednictvím veřejné dražby.[11]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Zámek tvoří dvě komponenty. Tzv. Starý zámek je jednokřídlá patrová budova s valbovou střechou a pětibokým rizalitem. V přízemí budovy se nacházejí architektonické články, které mohou pocházet z původního hradu. Nový zámek je čtyřkřídlá budova. V přízemí jsou arkády, které obíhají dvůr po všech čtyřech stranách. v jedné z nich na pravé části je umístěna plastika Neptuna. Hlavní průčelí je obrácené směrem do parku a ke casinu. Je k němu vestavěné schodiště, které zpřístupňuje přízemí zámku. V některých sálech se dochovala štuková výzdoba. V zámku je rovněž kaple svatého Anděla Strážce z 1. poloviny 18. století.

Gloriet

[editovat | editovat zdroj]
Barokní gloriet v zámecké zahradě

V letech 1701–1708 byl na vyvýšené terase v parku postaven objekt, v literatuře střídavě nazývaný jako zahradní pavilón, gloriet, zahradní letohrádek či casino. Současná umělecko-historická literatura používá poslední z názvů. Autor projektu není znám, Táňa Šimková a Jakub Pátek uvažují o Marku Antonínu Canevallem.[12] Interiér casina je vyzdobený nástěnnými malbami, jejichž námětem je antická mytologie. Jejich autorem je litoměřický malíř Josef František Čech.[13] Kromě slohové atribuce pro Čechovo autorství hovoří i monogram „I.C.” na malbě ve východním křídle casina. Stavba má zcela unikátní vazbu střešního krovu. Jiná taková se nachází pouze ve Francii. Centrální sál obvykle sloužil k hudebním produkcím, které se konaly, když panstvo pobívalo v zahradě, proto bývá označován také jako sala terrena. Postranní místnosti (retirády) sloužily ke konverzaci. Pod stavbou se nachází ještě sklepní prostory.[14] Stavba je v havarijním stavu. Od roku 2012 o gloriet pečuje vedení obce Velemín. Střecha glorietu byla kompletně zrekonstruována v roce 2016, kdy byla vyměněna střešní krytina za jedlovou šindel. Zbytek stavby je silně poškozený a vzhledem k nedostatečnému zabezpečení podléhá vandalům i vlivům počasí.[15]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Průčelí zámku
    Průčelí zámku
  • Detail nástěnné malby v letohrádku
    Detail nástěnné malby v letohrádku
  • Bývalý vdovský zámek v sousedství hlavní rezidence
    Bývalý vdovský zámek v sousedství hlavní rezidence

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-03-09]. Identifikátor záznamu 143673 : zámek se zahradním pavilonem a parkem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Kapitola Milešov, s. 77–80. 
  3. ↑ GABRIEL, František; PEŘINA, Ivan. Bergfrit na zámku v Milešově. Castellologica bohemica. 2006, roč. 10, s. 401–404. ISSN 1211-6831. 
  4. ↑ PÁTEK, Jakub a kolektiv. Milešov ve středověku a novověku. Ústí nad Labem: Filozofická fakulta UJEP, 2015. 269 s. ISBN 978-80-7414-775-3. S. 54–55. Dále jen Pátek 2015. 
  5. ↑ a b Pátek 2015, s. 145.
  6. ↑ VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha: Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85983-61-3. S. 367. Dále jen Vlček 1999. 
  7. ↑ Vlček 1999, s. 369.
  8. ↑ SCHALLER, Jaroslaus. Topographie des Königreichs Böhmen. Praha: Schönfeld, 1787. 308 s. Dostupné online. S. 112. 
  9. ↑ Pátek 2015, s. 147.
  10. ↑ WEISSOVÁ, Veronika. FOTO: Domov důchodců v Milešově skončí. Bude ve Velemíně?. Litoměřický deník.cz [online]. deník.cz, 2016-03-11 [cit. 2020-09-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ HÁLOVÁ, Miroslava. Milešovský zámek půjde do dražby, zájem mají i potomci bývalých vlastníků. Idnes.cz [online]. 2023-09-25 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pátek 2015, s. 173–174.
  13. ↑ PREISS, Pavel. Slovo ke konferenci zčásti úvodem a zčásti závěrem. In: HRUBÝ, Petr; HRUBÁ, Michaela. Barokní umění v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem: Albis international, 2003. ISBN 80-86067-807. S. 22. O Čechovi informace na serveru abart: [2]
  14. ↑ PIGULA, Topi. Zámecký pavilon v Milešově rekonstrukce nečeká. Zatím se udržuje jen střecha. Litoměřický deník [online]. 2023-08-17 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Jen ve Francii a v Milešově. Gloriet zdobí unikátní střecha, jinak však chátrá. Idnes.cz [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Milešov – zámek, s. 311–317. 
  • PÁTEK, Jakub. Ikonografický program výmalby zahradního pavilonu v Milešově. Ústecký sborník historický. 2010, čís. 2, s. 95–112. ISSN 0231-9349. 
  • PODROUŽEK, Kamil; HONYS, Vít. Štuková výzdoba interiérů zámku v Milešově. Průzkumy památek. 2015, roč. 22, čís. 2, s. 63–80. ISSN 1212-1487. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, sv. XIV – Žatecko a Litoměřicko [online]. Praha: Šolc a Šimáček, 1923 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milešov_(zámek)&oldid=24170998“