Mikajel Nalbandjan
 | |
| Narození | 2.jul. / 14. listopadu 1829greg. Nachičevan na Donu |
|---|---|
| Úmrtí | 31. březnajul. / 12. dubna 1866greg. Kamyšin |
| Alma mater | Lékařská fakulta Moskevské univerzity |
| Významná díla | Arménská hymna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikajel Nalbandjan (arménsky: Միքայել Նալբանդյան, (2. listopadujul./ 14. listopadu 1829greg., Rostov na Donu – 31. březnajul./ 12. dubna 1866greg., Kamyšin) byl arménský filozof, revoluční demokrat, utopický socialista a osvícenec, básník a publicista. Za svou revoluční činnost, za šíření zakázaných londýnských (Gercenových) výtisků byl Nalbandjan uvězněn v Petropavlovské pevnosti a potom zemřel ve vyhnanství.[1]
Názory[editovat | editovat zdroj]
Mikajel Nalbandjan se domníval, že jedině ruská rolnická protifeudální revoluce přinese arménskému národu národní a sociální osvobození.[2] Pod vlivem revolučních myšlenek Gercenových a Černyševskoho se stal přesvědčeným a aktivním činitelem všeruského revolučně demokratického hnutí.[3]
Nalbandjan kritizoval německou idealistickou filozofii a v práci Hegel a jeho doba poukazoval na jeho nedůslednost. Psal:
| „ | Философия, если она метод и систему своего учения рассматривает как абсолютно непререкаемые и неизменные, такая философия, если даже она проповедует свободу, уже становится врагом свободы, выносит сама себе смертный приговор[4]. | Jestliže filosofie chápe metodu a systém svého učení jako absolutně správné a neměnné, pak i tehdy, když právě hlásá svobodu, stává se již nepřítelem svobody, vynáší sama nad sebou rozsudek smrti. | “ |
|---|---|---|---|
| — Mikajel Nalbandjan, Hegel a jeho doba | |||
Nalbandjan vystoupil proti abstraktní spekulativní filozofii, odtržené od života. Filozofie je pro něho nástrojem osvobození pracujících.[5]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- НАЛБАНДЯН, М. Л., 1954. Избранные философские и общественно-политические произведения. Moskva: [s.n.]. (rusky)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Stručný filosofický slovník, s. 333.
- ↑ Stručný filosofický slovník, s. 332.
- ↑ Momdžjan 1961, s. 361.
- ↑ Налбандян, s. 460.
- ↑ Mamedov 1976, s. 357.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MAMEDOV, Šejdabek, 1976. Filosofické a sociologické myšlení národů SSSR v XIX. století. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 353–363.
- MOMDŽJAN, Chačik, 1961. Arménie. In: DYNNIK, Michail; JOVČUK, M. T.; MITIN, M. B. Dějiny filosofie. 1. vyd. Praha: SNPL. Svazek 2. Kapitola pátá „Vývoj pokrokového filosofického a sociologického myšlení národů SSSR v období rozkladu feudálního řádu a přechodu ke kapitalismu (první polovina a střed XIX. stol.)“, s. 359–363.
- , 1955. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL. Kapitola „NALBANĎAN Mikael Lazarevič”, s. 332–333.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikajel Nalbandjan na Wikimedia Commons - (slovensky) Nalbandjan, m. l. (FILIT)
