Michelské pekárny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Budova Michelských pekáren v Praze-Michli

Michelské pekárny v Praze-Michli byly postaveny v letech 19681975 jako na svou dobu moderní podnik. Roku 1991 se staly akciovou společností. Stavba Michelských pekáren začala v roce 1968 s cílem zajistit výrobu pečiva pro nově budovaná sídliště zejména rychle se rozvíjejícího čtvrtého pražského obvodu. Dodavatelem stavby byl národní podnik Konstruktiva, závod 01. Od 28. ledna 1975 začaly pekárny zkušebně zajišťovat dodávky pečiva pro Prahu 4, kterou do té doby zásobovala pekárna Pankrác. Nejprve se rozběhla výroba chleba a postupně začal závod produkovat také další druhy pečiva.

Michelské pekárny představovaly první průmyslové pekárnyPraze. Se svými 360 čtverečními metry pečící plochy mohly zásobovat třetinu obyvatel tehdejší metropole. Denní produkce v polovině 70. let dosahovala pět a půl vagónů chleba, půl milionu kusů běžného a 100 tisíc kusů jemného pečiva. Pekárny vyráběly 7 – 10 druhů chleba včetně speciálního chleba pro diabetiky.

Na svojí dobu šlo o velmi moderní podnik, do jehož vybavení byl tehdejší režim ochoten investovat nemalé devizové prostředky. Například výrobní linku na produkci vek zakoupil závod v Rakousku u firmy Werner Pfeiderer, oblíbené piškoto-marcipánové dezerty Metro se vyráběly na strojích z Holandska. Jádro pekárny, tři chlebové pece, nicméně dodal domácí výrobce, kterým byla Továrna mlýnských strojů Pardubice, závod s dlouholetou tradicí. První pec pekáren tehdy vyráběla konzumní a šumavský chléb, druhá pec podmáslový chléb Pražan a třetí pec pak různé další druhy chleba v kilovém balení.

Výrobky Michelských pekáren si mezi Pražany získaly velmi rychle oblibu. Již zmíněný dezert Metro se vyrábí, nyní ve dvou různých variacích, po celou dobu provozu pekárny. Oblíbený byl i chleba Šumava, který si zachoval vysokou kvalitu i po zrušení přísných potravinářských norem v 90. letech. Jako jedni z mála se v Michli drželi poctivé výroby chleba z přírodního kvásku z žitné mouky a vody, bez použití předpřipravených směsí, droždí a všemožných „éček“. Ještě v roce 2010 byl chleba z Michle hodnocen odborníky i veřejností[zdroj?] jako jeden z nejlepších v celé republice.

Dnešní doba ovšem pekárenství nepřeje[zdroj?] a firma se po hospodářské krizi dostala do potíží. Hlavním důvodem je, že přes neklesající prodej běžného druhu pečiva není podnik kvůli jeho cenám, stlačeným obchodními řetězci, schopen generovat zisk. V roce 2012 skončil ve ztrátě 3 miliony korun a od 1. června 2013 přestala pekárna prakticky ze dne na den dodávat pečivo do řady příměstských obcí na jih od Prahy (Zlatníky, Jílové, Davle, Štěchovice apod.). Také kvalita výroby, zdá se, vzala v posledních letech za své. Michelský chleba, který ještě v roce 2011 získal ocenění Vynikající chléb, dopadl v letech 2012 a 2013 naprostým propadákem v chuťových testech, které uspořádaly noviny Blesk resp. televize NOVA.[zdroj?] Dost možná[zdroj?], že za tímto úpadkem leží ztráta motivace zaměstnanců, kteří musí v posledních letech pracovat v pekárnách za velmi špatné mzdy.

Avšak nejtvrdší rána přišla koncem září minulého[kdy?] roku, kdy vedení podniku oznámilo, že na neurčito úplně ukončí výrobu běžného denního pečiva (chleba, rohlíky, housky). Firma oznámila, že se do budoucna hodlá zaměřit na specializované pekařské výrobky a zboží s dlouhou trvanlivostí. V prosinci se výroba chleba skutečně zastavila. V současnosti tak z kdysi široké nabídky výrobků Michelských pekáren zbývá vedle již několikrát zmíněného Metra toliko výroba hamburgerových a hot dogových bulek, křehkých plátků, alginátového ovoce a kukuřičných křupek. Firmu nuceně opustila třetina ze zbývajících 300 zaměstnanců, mnozí i po desetiletích, která v podniku odpracovali.V roce 2015 byl michelský areál prodán a na jeho místě mají být postaveny bytové domy. Michelské pekárny by se měly přestěhovat do Ústí nad Labem , kde budou spadat pod firmu INPEKO, spol. s r. o..

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]