Michel Garicoïts
| Svatý Michael Garicoits, SCI | |
|---|---|
 | |
| kněz a zakladatel | |
| Narození | 15. dubna 1797 Ibarre  Francouzská republika |
| Úmrtí | 14. května 1863 Betharram Francouzské císařství |
| Svátek | 14. květen |
| Státní občanství | Francie |
| Řád | Kněží Nejsvětějšího Srdce Ježíšova |
| Vyznání | katolická církev |
| Blahořečen | 10. května 1923, bazilika sv. Petra, Italské království, Pius XI. |
| Svatořečen | 6. července 1947, bazilika sv. Petra, Vatikán, Pius XII. |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | kněžský oděv |
| Patronem | Kněžích Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, učitelů |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Michael Garicoits, SCI (15. dubna 1797, Ibarre – 14. května 1863, Betharram) byl francouzský římskokatolický kněz, zakladatel a člen kongregace Kněžích Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Katolická církev jej uctívá jako světce.
Život[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se na baskickém pobřeží na jihu Francie v roce 1797 v rodině chudého domkáře, která při pronásledování církve během francouzské revoluce ukrývala pronásledované kněze.
Michael přijal první svaté přijímání až ve 14 letech, což bylo v tehdejších poměrech poněkud pozdě. Už tehdy se v něm objevilo volání po kněžské službě. Matka mu jeho úmysl rozmlouvala, ne že by mu kněžství nepřála, ale studium nebylo zadarmo a rodina třela doslova bídu s nouzí.
Michaelova babička chlapce chápala a rozhodla se mu pomoci. Vyhledala faráře v Saint-Palaise, který byl rodině z dob pronásledování zavázán, a ten slíbil, že chlapci dopomůže ke kněžství. Michael si na studia vydělával pasením dobytka a posluhou u diecézního biskupa.
Kněžství[editovat | editovat zdroj]
Dne 20. prosince 1823 přijal z rukou arcibiskupa (a budoucího kardinála) Paula-Thérèse-Davida d'Astrose v katedrále Panny Marie v Bayonne kněžské svěcení a o rok později se stal combským vikářem. Jako vikář začal s potíráním jansenistických bludů, které tehdy zmítaly nemalou částí církve. Povzbuzoval k častému svatému přijímání a k úctě k Božskému Srdci Páně.
V roce 1835 založil novou kongregaci řádem jezuitů, kterou nazval Kněží Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Posláním kongregace byla výchova a duchovní péče.
Závěr života[editovat | editovat zdroj]
Kongregaci Michael řídil skoro tři desetiletí. Schválení kongregace se ale za života nedočkal. Kongregace byla schválena papežem až v roce 1877, čtrnáct let po Michaelově smrti.
Úcta[editovat | editovat zdroj]
Jeho beatifikační proces započal dne 15. května 1899, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 10. prosince 1916 jej papež Benedikt XV. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného.
Blahořečen byl v bazilice sv. Petra dne 10. května 1923 papežem Piem XI. Svatořečen byl papežem Piem XII. dne 6. července 1947 v bazilice sv. Petra
Jeho památka je připomínána 14. května. Bývá zobrazován v kněžském oděvu. Je patronem jím založené kongregace a vyučujících.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Garicoits na Wikimedia Commons - (italsky) https://www.santiebeati.it/dettaglio/53200
- (italsky) https://www.causesanti.va/it/santi-e-beati/michele-garicoits.html
- (anglicky) http://catholicsaints.info/saint-michael-garicoits/
- (anglicky) http://www.betharram.net/en/betharram-en/nos-sources-en/saint-michel-garicoits-134-en
- (francouzsky) https://www.clairval.com/index.php/fr/lettre/?id=5070802
- (španělsky) http://www.enciclopedianavarra.com/?page_id=10322
