Michail Leonťjevič Mil
| Michail Leonťjevič Mil | |
|---|---|
 Michail Leonťjevič Mil na aršíku ruské pošty | |
| Narození | 22. listopadu 1909.svg){kind=small} Irkutsk, Ruské impérium |
| Úmrtí | 31. ledna 1970 (ve věku 60 let) Moskva, Sovětský svaz |
| Státní příslušnost | SSSR |
| Národnost | žid |
| Alma mater | Donský polytechnický institut (Донской политехнический институт) |
| Pracoviště | Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila |
| Známý díky | letecké konstrukce |
| Ocenění | Hrdina socialistické práce (1966) Leninův řád (3×) Řád rudého praporu práce Státní vyznamenání SSSR Řád rudé hvězdy Řád Vlastenecké války Leninova cena |
| Podpis |  |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michail Leonťjevič Mil (rusky Михаил Леонтьевич Миль; 22. listopadu 1909 v Irkutsku – 31. ledna 1970 v Moskvě)[1] byl zakladatel a hlavní konstruktér sovětské konstrukční kanceláře Mil (tovární prefix Mi), celosvětově proslulé zejména výrobou vrtulníků.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Michail Leonťjevič Mil se narodil v Irkutsku v židovské rodině střední třídy. Jeho otec byl zaměstnancem Transsibiřské magistrály, matka byla zubařkou. Mladý Mil ve věku 12 let získal svou první cenu za model kluzáku. V roce 1926 byl přijat na Sibiřský technologický institut v Tomsku (rusky Сибирский технологический институт). Zde ale nemohl studovat obor letectví a tak přestoupil v roce 1928 na Donský polytechnický institut v Novočerkassku, kde se mohl věnovat studiu aviatiky. Oženil se se spolužačkou P. G. Ruděnkovou a měl s ní 4 dcery a 1 syna.
V roce 1929 začal pracovat Nikolaj Iljič Kamov společně s Nikolajem Kirillovičem Skržinským na projektu autogyry s kloubovým rotorem KASKR-1 (zkratka KAmov-SKRžinskij). Mezi členy týmu KASKR patřil tou dobou i student Michail Leonťjevič Mil.[2] V roce 1940 byl založen na letišti Podosinki poblíž železniční stanice Uchtomskaja Závod č. 290, první konstrukční kancelář v SSSR specializovaná na produkci autogyr. Autor myšlenky N. I. Kamov se stal hlavním konstruktérem a vedoucím mužem, M. L. Mil byl ustanoven jeho zástupcem.[3]
Po vypuknutí druhé světové války bojoval Mil roku 1941 v Rudé armádě na východní frontě blízko Jelnyje. V roce 1943 byl z bojů stažen a povolán k leteckému výzkumu. Úkolem bylo zlepšit stabilitu a ovládání vojenských letadel. Dokončil disertační práci a v roce 1947 převzal vedení vrtulníkového oddělení v CAGI (Centrální aerohydrodynamický institut),[1] které se záhy transformovalo v Moskevský vrtulníkový závod M. L. Mila.
Stroje vyrobené pod Milovým vedením ustanovily mnoho domácích i světových rekordů. Podílel se např. na konstrukci vrtulníků Mi-1, Mi-2, Mi-4, Mi-6, Mi-8, Mi-10, V-12. Poruchovost posledně jmenovaného stroje (V-12) měla nepříznivý dopad na konstruktérovo zdraví a byla příčinou jeho předčasné smrti.[zdroj?] Michail Leonťjevič Mil zemřel v lednu 1970 v Moskvě a byl pochován na hřbitově Judinskoje poblíž Moskvy.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikhail Mil na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Миль, Н. М. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-06-28]. Heslo ́МИЛЬ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-31. (rusky)
- ↑ G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 10. (rusky, anglicky)
- ↑ G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. Kapitola It all began with an autogyro, s. 14. (rusky, anglicky)
- ↑ FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-2. 1. vyd. Cheb : Svět křídel, 2008-2. 191 s. ISBN 978-80-86808-61-1. strana 8 (česky, anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- G. I. Kuzněcov. ОКБ Н. И. Камова. Moskva: OOO „Цeнтр авиации и Космонавтики“, 1999. ISBN 5-93316-001-6. S. 376. (rusky, anglicky)
- Pederson, Jay. International Directory of Company Histories, Vol.24, St James Press (1998), ISBN 1-55862-365-5 (anglicky)
- Bull, Stephan. Encyclopedia of Military Technology and Innovation, Greenwood (2004), ISBN 1-57356-557-1 (anglicky)
- Gordon, Yefim. Soviet Air Power in World War II. Midland Publishing (2008), ISBN 1-85780-304-3 (anglicky)
- Dawid Gaj. Mil i jego śmigłowce. Wydawnictwo MON, 1979 (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Leonťjevič Mil na Wikimedia Commons - (rusky) МИХАИЛ ЛЕОНТЬЕВИЧ МИЛЬ, Mi-helicopter.ru
.jpg)
