Mil Mi-3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mil Mi-3
Určenívíceúčelový užitkový vrtulník
Vyrobeno kusů0 ks
Vyvinuto z typuMil Mi-1 (1956)
Mil Mi-2 (1964)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mil Mi-3 (rusky Миль Ми-3) je označení pro dva projekty sovětských vrtulníků. Oba projekty počítaly se stavbou vylepšených verzí již stávajících vrtulníků Mil Mi-1Mil Mi-2. Projekt vycházející ze stroje Mi-1 nebyl nikdy prakticky realizován. Plány na přestavbu stroje Mi-2 byly realizovány pouze v podobě makety.

Projekty[editovat | editovat zdroj]

První projekt z roku 1956, který získal pracovní označení Mil Mi-3, počítal s přestavbou vrtulníku Mil Mi-1 na větší verzi. Ta měla být schopna transportovat kromě pilota až tři další cestující.[1] Běžná verze Mi-1 mohla transportovat jen pilota a dva pasažéry. Plánována byla také výměna dvoulistého nosného rotoru za čtyřlistý.[2] Tyto plány však nebyly nikdy realizovány.

V roce 1964 se zrodil další projekt, který získal označení Mil Mi-3 a který vešel oproti předchozímu projektu ve větší známost. Mělo se jednat o přestavbu vrtulníku Mil Mi-2, kde byly využity také některé prvky použité později u větších úspěšných strojů Mil Mi-8.[3] Zvětšený trup, vycházející z Mi-2, mohl pojmout až deset pasažérů. Ze stroje Mi-8 byl přebrán čtyřlistý hlavní rotor (namísto třílistého u Mi-2) a nahrazen byl také dvoulistý nosný vyrovnávací rotor za třílistý, přebraný ze stroje Mi-8. Vrtulníky Mi-3 měly být pravděpodobně vybaveny také modernějšími motory Izotov TV2-117, ačkoliv podle ruských pramenů měl nést motory Izotov GTD-350 nebo Izotov GTD-550. Vrtulníky Mi-3 byly plánovány do výroby jako náhrada za stroje Mil Mi-4. Varianta Mi-3 vznikla pouze jako maketa a projekt nebyl nikdy realizován.[3] Z tohoto projektu v Polsku později vzešel nový vrtulník PZL W-3 Sokół.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mil Mi-3 na anglické Wikipedii.

  1. SVOBODA, Václav. Vrtulníky. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1979. 324 s. S. 80–81. 
  2. Mil Mi-1 [online]. Aviastar [cit. 2014-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-2. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2. 2008. 191 s. ISBN 978-80-86808-61-1. S. 39. (česky, anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FOJTÍK, Jakub. Víceúčelový vrtulník Mi-2. 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2. 2008. 191 s. ISBN 978-80-86808-61-1. S. 39. (česky, anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]