Michael Heinrich Rentz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Michael Jindřich Rentz)
Skočit na: Navigace, Hledání
Michael Jindřich Rentz
Michael Jindřich Rentz (1775)
Michael Jindřich Rentz (1775)
Narození 6. ledna 1698
Norimberk
Úmrtí 1758 (ve věku 60 let)
Kuks
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Heinrich Rentz (6. ledna 1698, Norimberk – 1. pol. 1758, Kuks v Čechách), někdy také Michal Jindřich, příjmení Renz, v signaturách s upřesňující lokalizací Kuccus-Baad in Bohemia, byl původem německý rytec a kreslíř českého vrcholného baroka.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Michael Heinrich Rentz: Malý pohled na Kuks, 1724
Michael Heinrich Rentz, Palác Branických (1752)

Michael Heinrich Rentz se narodil ve třetí generaci rodiny pasířů (Messinggeschmeidmeister, Messinggeschmeidmacher), takže se už od dětství mohl doma seznamovat s rýtkem jako pracovním nástrojem. Rytině se vyučil v Norimberku, v oficíně Josefa de Montalegre a své schopnosti si souběžně rozšířil studiem v norimberské kreslířské škole Johanna Daniela Preisslera. Po smrti ryteckého mistra v roce 1718 vedl dílnu za účasti mistrova přímého potomka Johanna Daniela de Montalaegre až do roku 1722. Hlavní náplní dílny byly rytiny odrážející nejrůznější složky soudobé architektury podle kreseb Johanna Jacoba Schüblera. Mezi nimi zvlášť vynikla kniha PERSPECTIVA / PES PICTVRAE … als das Haupt-Fundament der edlen Mahlerei, Norimberk 1. vydání 1720[2], která kromě téměř dvou desítek vzorových perspektivnich průmětů do imaginárních prostor a ukázek rozložení stínu na předmětech obsahovala i první Rentzovy titulní listy. Ještě v Norimberské dílně vyryl tři rozměrné rytiny theatra honoris vybudovaného v průčelí pražského chrámu sv. Víta u příležitosti blahořečení Jana Nepomuckého (1721). Ve druhé polovině roku 1722 přesídlil na pozvání hraběte Františka Antonína Šporka do Kuksu v Čechách. Do Kuksu jej provázela vdova po mistru Suzanna Montalegre a její čtyři potomci. V řadě hrabětem vydávaných knih se Rentz stal během patnácti let autorem rozsáhlého ilustrátorského díla, čítajícího stovky rytin.

Po smrti hraběcího mecenáše v roce 1738 pracoval Rentz ještě dalších dvacet let v omezených podmínkách někdejších proslulých kukských lázní vesměs na méně významných zakázkách, zejména na tzv. „svatých obrázcích“. Několikaletou periodou (1747–1750?) byla kresba a rytí vedut na panství korunního hejtmana Jana Klementa Branického v polském Białystoku. Za sedmileté války se do kukského špitálu po prohrané bitvě u slezského Leuthenu přivalily tisíce vojáků poražené rakouské armády a následně se zde rozmohla mohutná tyfová epidemie, která někdy v prvé půli roku 1758 spolu s množstvím civilních obyvatel někdejšího Šporkova sídla zahubila i rytce.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Michael Heinrich Rentz byl excelentní v technice leptu kombinovaného mědirytem. Stal se dvorním rytcem hraběte F. A. Šporka a ilustroval mnoho jím vydávaných knih. Vedl také ryteckou dílnu, kde pracoval například Jan Jiří Balzer. Samostatná, osobitá kreslířská invence i dokonale zvládnutá grafická technika jej řadí do čela českého grafického umění 18. století, ale v mnoha ohledech významně i do evropského kontextu. 14. listopadu 2001 byla vydána 12. korunová poštovní známka s jeho rytinou Zvěstování P. Marie.[3]

Rytec hraběte F. A. Šporka[editovat | editovat zdroj]

Rentz byl především ilustrátorem několika značně obsáhlých cyklů, v nichž klíčové postavení zaujímá Křesťanský rok (Das christliche Jahr). V jeho 300 rytinách, vytvářených podle vlastních kreseb k Novému zákonu a rozvinutém kalendáři katolických světců a martyrů, se v průběhu dvanácti let (1723–1735), viditelně vyhranil a vyzrál umělcův styl. Souběžně umělec pro Šporka podle starších francouzských předloh, jež podstatně vylepšil, ilustroval i další soubor 212 rytin tzv. Knihy eremitů (Lebens-Beschreibung der heiligen Alt-Väter...). Mimo to byl rytec pro hraběte tvůrcem řádky vedut z jeho panství (Malý a Velký pohled na Kuks, Interiér kukské hraběcí hrobky, 2x lovecké sídlo Bonrepos, Podolské lázně u Heřmanova Městce). Řádka rytin odrážela Šporkovy šarvátky s jezuitskými sousedy (ilustrace k tzv. Čarodějnickým písním, Modlitba s rytinou sv. Jana Nepomuckého, Vztyčení kříže se Spasitelem).

Pozdější tvorba[editovat | editovat zdroj]

Po Šporkově smrti (1738), už mimo jeho dosavadní vliv, se v průběhu 40. let 18. stol. stal ještě autorem vrcholného 52deskového Tance smrti (Geistliche Todts-Gedancken...), jehož třemi vydáními (1753, 1767, 1777) umělec výrazně přispěl do proudu evropských grafických cyklů na toto téma, respektujících klasické uspořádání.[4] Dvě desítky let od Šporkova úmrtí však znamenaly v opuštěném Kuksu omezení rytcových možností, provozovaných mimo metropoli. Přesto se stal podle italských předloh ilustrátorem knihy o sv. Eligiovi a dalších zlatnických patronech pro cech pražských zlatníků (Praha 1752), autorem tereziánské alegorie na vítězství nad okupanty Prahy v r. 1742, rytcem tří klíčových dokumentů z pražské korunovace Marie Terezie (Praha 1743), ojedinělých, avšak originálních signetů (Colligo flores, 1740. Colligo grana, 1741), veduty Adršpašské skály, 1739. Pro pracovní přetížení za Šporkových let se mu na léta protáhlo rytí dvou rozměrných desek mariánské sochy v Poličce (1732–1742, 1746?). Především však byl tvůrcem drobné devoční grafiky pro česká i zahraniční poutní místa, pro zákazníky z klášterů a farností – vera effigies, wahre abbildung. Dosud objevených Rentzových „svatých obrázků“ je více než stovka.

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1997 Projekt Totentanz / Memento Mori, Museum Bochum
  • 2003 Umění grafiky. Grafické techniky v průběhu šesti století, Salon, Kabinet, Olomouc
  • 2011 Michael Jindřich Rentz, Národní galerie v Praze, Schwarzenberský palác

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Vztyčování kříže, rytina M. J. Rentze, Grafická sbírka kláštera premonstrátů v Praze na Strahově
  • Benčová Monika: Michael Heinrich Rentz, Národní galerie v Praze 2010, ISBN 978-80-7035-462-9
  • ŠERÝCH, Jiří. Michael Rentz fecit : Michael Jindřich Rentz, dvorní rytec hraběte Šporka. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1229-4. (česky, německy)  [5]
  • Preiss, Pavel: František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Paseka Praha 2003, ISBN 80-7185-573-1
  • Spielmann, Peter: Projekt Totentanz / Memento Mori - Aspekte des Todes in der Kunst. Dokumentation einer Ausstellung im Museum Bochum vom 27.9.bis 23.11.1997.Mit Textbeiträgen von u.a.Gerti Maria Hoffijan und Hans Helmut Jansen, ISBN 9783809302100
  • Šerých, Jiří: Rentz, Michael Jindřich, heslo Rentz in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia Praha 1995, II, s. 679–680, ISBN 9788020005212
  • Šerých, Jiří: Michael Jindřich Rentz: Tanec smrti, Paseka Praha 1995, ISBN 80-7185-028-4
  • Preiss, Pavel: Boje s dvouhlavou saní. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha 1981
  • Horák, František: Česká kniha minulosti a její výzdoba, Praha 1948
  • Benedikt Heinrich: Franz Anton Graf von Sporck, Zur Kultur der Barockzeit in Böhmen. Wien, 1923
  • Pacovský, Emil: Michael Heinrich Rentz, in Veraikon, II (1913), s. 1–4, 17–20, 33–37
  • Eynern, Lotte von: Rentz Michael Heinrich, in: Thieme, Ulrich – Becker, Felix: Allgemeines Lexikon der bildender Künstler von Antike bis zur Gegenwart, Leipzig 1907–1950, sv. 25, s. 175–176
  • Gustav Edmund Pazaurek: Franz Anton, Reichsgraf von Sporck : ein Mäcen der barockzeit und seine lieblingsschöpfung. Kukus. Leipzig, 1901
  • Wurzbach, Constant v.: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Österreich, Wien 1856–1891, sv. 25, heslo Rentz, s. 296–299
  • Nagler, K. G.: Neues allgemeines Künstler-Lexikon, München 1835–1852, sv. 13 (1843), heslo Rentz, s. 35–37
  • Dlabacž, Johan Gottfried: Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Teil auch für Mähren und Schlesien, Prag 1815, II, heslo Rentz, s. 560–567
  • Rentz, Michael Heinrich; 1698-1758; Maler, Kupferstecher (PND 122549023) Lipowsky, Felix Joseph: Von P. bis Z. München 1810 digitalizováno BDB

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Portrét Rentze od Johanna Balzera
  2. Europeana: Perspectiva : pes pictvrae
  3. Postfila / 0309
  4. engravings by Michael Heinrich Rentz (1701–1758) from Der Sogenannte Todentanz (1767), 2013
  5. Dějiny a současnost, 2007, Vít Vlnas, recenze knihy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]