Mark2 Corporation Czech

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mark2 Corporation Czech
Právní forma akciová společnost
IČO 25719751
Sídlo Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mark2 Corporation Czech a.s. (do 9. března 2012 ABL, a.s., zkratka znamenala Agentura Bílého Lva[1][2]), s IČO 257 19 751 a se sídlem v Praze je označovaná za bezpečnostní agenturu, má však jako předmět podnikání registrovánu i řadu dalších činností. Do obchodního rejstříku byla zapsána 14. prosince 1998.[3] Do veřejného povědomí se dostala nejprve když získala prostřednictvím dceřiné společnosti do správy pražské historické věže a poté když politická strana Věci veřejné, která je s ní úzce personálně propojena a kterou finančně podporuje, výrazně uspěla ve sněmovních volbách v roce 2010 a stala se účastníkem koalice ve vládě Petra Nečase.

Vlastnictví a struktura[editovat | editovat zdroj]

Společnost poskytuje komplexní facility management skládající se z mnoha činností včetně bezpečnostních služeb. V této oblasti patří mezi největší českou společnost působící jak v České republice, tak i v dalších zemích Evropy jako je Slovenská republika, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Turecko a Rusko. Majiteli společnosti jsou JUDr. Matěj Bárta a Mgr. Stanislava Bártová oba s podílem 50 %.[3]

Do 14. června 2000 za firmu byl oprávněn jednat jen předseda představenstva, od 14. června 2000 mohli jednat také dva místopředsedové společně, od 3. června 2002 smí za firmu jednat dva členové představenstva (z nichž jeden může být předseda představenstva). Ve funkcích předsedy představenstva působili Vít Bárta (1998–2002), Stanislava Ješutová, od roku 2006 Bártová (2002–2010), Martin Refka (od 3. června 2010). Předsedy dozorčí rady byli Stanislava Ješutová (1998–2002), Vít Bárta (2002–2010), Matěj Bárta (od 3. června 2010).[3]

9. března 2012 se přejmenovala na Mark2 Corporation Czech a.s. a dosavadní ředitel Matěj Bárta na svou funkci rezignoval, zůstal však v pozici předsedy dozorčí rady. Novým ředitelem je Michal Fábera, který dříve působil v bezpečnostní a převozové agentuře G4S. Jediným akcionářem je od 27. prosince 2010 společnost ABL Investment SE.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle svého webu a výročních zpráv firma začínala v roce 1992 jako studentská vysokoškolská organizace, která poskytovala pořadatelské služby, přičemž jejím prvním klientem byla Státní opera Praha, která je klientem ABL dosud. Dále se zaměřuje na ostrahu obchodních center, kancelářských budov, hotelů, průmyslových zón a logistických center, i kulturních akcí jako je Český slavík, Česká Miss nebo Ples v Opeře.[4]

Několik dní před volbami 2010 ABL a. s. změnila formu akcií z akcií na majitele (které podle protikorupčního programu VV nahrávají skrytému střetu zájmů a tím korupci).[5] Dceřiná firma ABL FM Services a. s., zapsaná 17. prosince 2008, má však podle obchodního rejstříku i nadále pouze kmenové akcie na majitele v listinné podobě, třebaže jako jediný akcionář je v OR uvedena ABL a. s.

Po úspěchu Věcí veřejných ve volbách roku 2010 Vít Bárta, který je mnohými komentátory považován za faktickou vůdčí osobu ve VV, odstoupil z funkcí v ABL.

Již v diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi 14. února 2010 Ondřej Liška hovořil o VV jako o neprůhledně financované straně, do které sypou miliony lidé spojení s ODS a pražští šíbři, kteří dlouhodobě dostávají veřejné zakázky například v Praze. Moderátor Václav Moravec připomněl propojení mezi ABL a VV, a fakt, že časopis Pražan vydává člověk, který předtím podnikal s panem Bártou a byl členem představenstva ABL a že Věci veřejné jsou vnímány jako podnikatelská struktura.

Někteří novináři vyjádřili obavy, že obsazení funkce ministra vnitra zástupcem Věcí veřejných, které jsou spjaté s agenturou ABL, představuje střet zájmů, takže hrozí, že by ministerstvo „zpovzdálí ovládali security-byznysmeni“.[6]

V roce 2010 firma získala účast na čtyřleté zakázce ostrahy energetického gigantu ČEZ celkově za 632 miliónů korun, v němž je majoritním vlastníkem stát.[7]

Strategie 2009-2014[editovat | editovat zdroj]

8. dubna 2011 uveřejnil deník Mladá fronta DNES v rozsáhlém materiálu části z dokumentu nazvaného „TOP manažerský etický kodex + Strategie 2009-2014“, ve kterém tehdejší majitel ABL a pozdější ministr dopravy Vít Bárta popisuje plány na další rozvoj firmy. Dokument pochází z října 2008 a Vít Bárta v něm vrcholným manažerům firmy představuje, jakým směrem by se měla firma rozvíjet a cíle, kterých by měla dosáhnout. Podle dokumentu je 40 % zakázek bezpečnostních služeb vytvářeno veřejným sektorem a proto by jedním z hlavních cílů firmy mělo být získání nejen ekonomické, ale také politické moci. Dokument stanoví konkrétní ekonomicko-politické cíle. Např.:

  • vybudování koalice Věcí veřejných a ODS na pražském magistrátu do roku 2010
  • ovládnutí radnice Prahy 1 a Prahy 5 v roce 2010
  • rozvoj vztahů s politiky ČSSD pro jejich vládu v roce 2010
  • ovládnutí ODS v Praze 1 a Praze 5 do roku 2012 (2014)
  • 2014 získání 30% ODS Praha nebo 30% rady magistrátu VV

V rámci ekonomických cílů se uvádí:

  • vytvoření nejsilnější SBS v České republice, dosažení dominantního postavení na trhu, posilování pseudokonkurenčních firem
  • rozvoj nových zákazníků v oblasti veřejné správy

V odstavci prostředky se uvádí:

  • ABL, ekonomická základna
  • VV, vlastní politická mocenská základna

Další materiál publikovaný v Mladé frontě Dnes vychází ze zvukového záznamu ze zasedací místnosti ABL z května 2007, kde Vít Bárta vede školení manažerů. Mezi metodami doporučovanými na získání zajímavých zákazníků uvádí například infiltraci, sledování a nasazování placených společnic. Podle MF Dnes byl účastníkem školení také tehdejší manažer ABL Václav Láska, pozdější představitel Transparency International.

Informace uveřejněné v MF Dnes vedly společně s probíhajícím korupčním skandálem ve straně Věci veřejné k demisi ministra dopravy Víta Bárty, považovaného za neformálního vůdce strany VV a ke krizi koaliční vlády Petra Nečase.[8][9]

Pro ovládnutí politické sféry, policie či jiných sfér vlivu lidmi z ABL se začal používat výraz abelizace.[10][11][12]

Pražské věže[editovat | editovat zdroj]

Od srpna 2009 získala od hlavního města Prahy (Pražské informační služby) ABL FM Services a. s. (dceřiná společnost ABL a. s., po přejmenování Mark2 Corporation Facility a.s.) jako jediný účastník výběrového řízení[13] zakázku na správu historických pražských věží (Prašné brány, Malostranské mostecké věže, Staroměstské mostecké věže, Petřínské rozhledny a bludiště, věže v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně a Staroměstské radnice). Ředitel magistrátního odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Jan Kněžínek vyjádřil podiv nad tím, že se v době krize do výběrového řízení přihlásila pouze jediná firma (zadávací dokumentaci si vyzvedli 3 zájemci), avšak odmítl výběrové řízení zrušit.[13]

Lidové noviny podle iDnes.cz upozornily na to, že nabídka ABL FM Services svědčí o neznalosti problematiky – petřínské objekty z roku 1891 jsou v ní označovány jako prvorepublikové, v Malostranské mostecké věži měla být otevřena expozice mučicích nástrojů v prostorách, které PIS nepatří, ve Staroměstské mostecké věži bylo nabízeno pořádání šermířských turnajů v prostorách, které pro takové akce nejsou dostatečně velké atd.[13] Dva dny před sněmovními volbami v roce 2010 zveřejnil Pražský deník názor restaurátora Antonína Oplta, autora dřívější rekonstrukce petřínského bludiště, že na stavbách spravovaných ABL dochází k načerno provedeným zásahům a nevhodným a neodborným stavebním úpravám, které výrazně narušují jejich historickou hodnotu. ABL však namítla, že všechny úpravy byly schváleny odbornými konzultanty ve spolupráci s PIS, která některé úpravy konzultovala s Národním památkovým ústavem.[14]

V červnu 2010 pak skončilo další výběrové řízení, v němž ABL jako jeden ze dvou účastníků (zadávací podmínky si vyzvedlo 10 zájemců) uspěla a získala tak zakázku na další období.[4][15] Pro Pražskou informační službu je údajně tento outsourcing výhodný proto, že poskytuje pro PIS stálý příjem bez ohledu na množství turistů.[15] Smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou s jednoroční výpovědní lhůtou.[15] PIS považuje ukončení smlouvy za nemyslitelné, protože se již zbavila potřebného technického a personálního zázemí.[14]

V lednu roku 2012 byla firmě M2.C dána výpověď a dne 20. ledna 2013 doběhla roční výpovědní lhůta. Projekt pražských věží převzalo Muzeum hlavního města Prahy a Staroměstskou radnici zpět Pražská informační služba.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vít Bárta: Krize zvýšila zájem o naše služby, nabíráme lidi, ABL, přístup: 17.4.2011
  2. Věnovali straně miliony. Bárta dostal dopravu, Jankovský místní rozvoj, iDnes.cz, 1. 7. 2010, Jakub Pokorný, svr (Tomáš Syrovátka)
  3. a b c d Obchodní rejstřík, Mark2 Corporation Czech a.s., IČ 257 19 751
  4. a b Profil společnosti, web ABL, a. s., 2010
  5. Akcie na doručitele už v ABL nebudou, tvrdí Bárta, Parlamentní listy, 14. 6. 2010, olb
  6. Martin Fendrych: John chce vnitro. Vznikne MV ABL?, Týden.cz, 4. 6. 2010
  7. Trojí majetek, trojí nechuť mluvit, Kedroň - Blažek, Hospodářské noviny, 21. 9. 2010. Přístup: 21. 9. 2010
  8. Václav Dolejší, Jaroslav Kmenta Bárta šel do politiky kvůli zakázkám, vyplývá z jeho tajného plánu, idnes.cz, 7. dubna 2011
  9. Jaroslav Kmenta, Metody VB:infiltrace, holky a špehování, Mladá fronta Dnes, 8. dubna 2011
  10. ODS se obává vlivu ABL na policii, E15, 31. 1. 2011 (haj, mediafax)
  11. abelizace, čeština 2.0, 11. 4. 2011, autor: Sobotka
  12. Tomáš Urban: Štěch: Mnohem nebezpečnější než abelizace je Kalouskovizace, Parlamentní listy, 30. 4. 2011
  13. a b c Výlet na Mosteckou věž nebo Petřín se může prodražit, památky mění správce, iDnes.cz, 18. 6. 2009, rubrika Praha, Robert Oppelt, ler
  14. a b Lukáš Marek: Ničí úpravy Pražské věže? Pražský deník, 26. 5. 2010
  15. a b c Lukáš Marek: O pražské věže se bude starat opět ABL, Pražský deník, 24. 6. 2010

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]