Mario Topolšek
Mario Topolšek | |
---|---|
Bystřice pod Hostýnem (červen 2005) | |
Narození | 12. září 1942 Záhřeb Chorvatsko |
Úmrtí | 21. ledna 2021 (ve věku 78 let) Bělehrad Srbsko |
Místo pohřbení | Nový hřbitov (Bežanija, Bělehrad) |
Povolání | učitel karate; propagátor vnitřních i vnějších bojových umění; znalec dálněvýchodního lékařství |
Titul | Prof. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mario Topolšek (12. září 1942 Záhřeb[1] – 21. ledna 2021 Bělehrad[1])[2] byl srbský instruktor a propagátor vnitřních bojových umění se zaměřením na jejich léčebné aspekty, učitel (trenér) a funkcionář japonského karate a znalec dálněvýchodních léčebných postupů.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Mario Topolšek se narodil 12. září 1942 v Záhřebu.[1] Již v mládí se věnoval sportu.[1]
Začátky v Paříži
[editovat | editovat zdroj]S karate se poprvé setkal v roce 1965 v Paříži a začal jej cvičit pod vedením svého prvního učitele, kterým byl Sensei Taiji Kase (v té době 7. dan, styl Shotokan ryu).[4][pozn. 1] Svoje první lekce karate absolvoval Mario Topolšek v jednom z nejstarších karate klubů v Evropě v Karate Club de France, odkud vzešlo mnoho francouzských, evropských a světových šampionů v karate.[4]
Na Okinawě
[editovat | editovat zdroj]Počátkem 70. let 20. století odcestoval Topolšek do světové kolébky karatistického umění – na malý japonský ostrov Okinawu,[4] kde se stal studentem mistra Kanei Uechi v karate „škole Uechi“.[1] Mario Topolšek po svém příjezdu na Okinawu byl v pořadí teprve druhým Evropanem, který cvičil (dvakrát denně po dobu 6 nebo 7 hodin) ve světovém centru Uechi Karate – Soke Shubukan Dojo.[1][pozn. 2][pozn. 3]
Po návratu z Okinawy do Jugoslávie pokračoval Mario Topolšek v praktikování karate a brzy se kolem něj vytvořila skupina nadšenců, kteří se začali této dovednosti učit.[1]
70. léta 20. století
[editovat | editovat zdroj]V roce 1972 založil Topolšek v hlavním městě Jugoslávie v Bělehradě první asociaci karate Uechi-Ryu v Evropě[2][4] a krátce nato (v roce 1973) uspořádal první seminář Uechi-Ryu v Evropě, který se konal v Jugoslávii.[1][4] Byl to vůbec první seminář karate Uechi-Ryu (určený pro studenty různých karate škol[4]) vedený učitelem z Okinawy mistrem Shimobukuro (4. dan, škola karate Uechi-Ryu).[1] V roce 1975 získal Mario Topolšek na Okinawě certifikát Uechi-Ryu 3. dan;[4] průkaz způsobilosti instruktora Uechi-Ryu číslo licence 59[4] a byl povýšen na technického poradce pro Uechi-Ryu karate v Jugoslávii.[1]
Další aktivity
[editovat | editovat zdroj]Kromě praxe v dojo „Soke Shubukan“ Uechi-Ryu na Okinawě[4][pozn. 4] navštěvoval Topolšek i další dojo a věnoval se praxi s dalšími mistry, kterými byli:
- Sensei Tsutomu Nakahodo (8. dan);
- Sensei Tetsuo Takamiyagi (7. dan);
- Sensei Seiyu Shinjo (6. dan)
a kromě toho navazoval další kontakty s učiteli a mistry jiných škol karate.[1]
80. léta 20. století
[editovat | editovat zdroj]V roce 1980 získal Mario Topolsek na Okinawě certifikát Uechi-Ryu karate 4. dan.[4]
Mario Topolšek se postupem času stal držitelem mnoha mezinárodních uznání a certifikátů.[1] Mezi ta uznání, jichž si nejvíce vážil patřilo i ocenění z roku 1981, které obdržel z Okinawy od organizace Okinawa Uechi Karate Association, kde bylo napsáno:
Vzdáváme hold váženému panu Mario Topolšekovi za jeho obětavost a přínos k šíření Uechi-Ryu karate–do po celé Jugoslávii. Svoji vděčnost za tyto úspěchy vyjadřujeme při příležitosti 33. výročí úmrtí mistra Kanbun Uechi.
I po roce 1981 se Mario Topolšek ještě několikrát buď sám nebo spolu se svými studenty vydal na japonskou Okinawu, aby se zdokonalil.[1]
V roce 1983 obdržel Topolšek na Okinawě z rukou mistra Kanei Uechi osvědčení Master Instructor 5. dan Uechi-Ryu.[4]
90. léta 20. století
[editovat | editovat zdroj]V roce 1997 se Topolšek účastnil na Okinawě (jako host sdružení The Okinawa Karate Association) 1. mistrovství světa v karate a kobudo okinawských škol karate.[4] V tomto roce (1997) navštívil Mario Topolšek na Okinawě dojo Zakimi, kde se stal studentem Senseie Seiko Toyama (9. dan, Uechi-Ryu).[1][4][pozn. 5]
V roce 1997 založil Mario Topolšek v Praze v České republice Evropskou Uechi karate federaci (European Uechi Karate Federation, EUKF)[4] a Mezinárodní akademii Taichigong (International Taichigong Academy, ITA).[2]
V roce 2007 přestal Mario Topolšek cvičit Uechi-Ryu karate, v němž nakonec dosáhl vysokého stupně pokročilosti 8. dan (černý pás).[1]
Další bojová umění
[editovat | editovat zdroj]Souběžně s tím, jak se věnoval karate, zabýval se od počátku 70. let 20. století také vnitřním bojovým uměním tchaj-ťi čchüan.[1] Po několika letech specializovaného studia[7] si v bývalé Jugoslávii otevřel školu[7] (jednu z prvních toho druhu na Balkáně[7]), kde toto původně čínské bojové umění podporující zároveň zdraví a vitalitu vyučoval.[1] V roce 2006 získal dovednost v bojovém umění Yi chuan[pozn. 6] a stal se žákem Yao Chengoronga syna dědice této školy, kterou po sobě zanechal její zakladatel Wang Xiangzhai.[1][pozn. 7] V roce 2007 otevřel Mario Topolšek pro své studenty první školu tohoto terapeutického a bojového umění Yi Quan[7] (dovednost zvaná též Dacheng tedy v překladu dokonalé umění) na Balkáně.[1]
Mario Topolšek byl také jedním z propagátorů cvičení tchaj-ťi čchüan, Čchi-kung a Yi Chuan v Evropě.[2] Byl znám nejen jako dobrý znalec bojových umění, ale byly též vyzdvihovány jeho terapeutické dovednosti opírající se o dálněvýchodní lékařské a léčitelské znalosti (např. tradiční čínskou medicínu).[2]
Závěr
[editovat | editovat zdroj]Mistr Mario Topolšek žil a učil dlouhou dobu v Praze.[7] Byl ředitelem „Evropské federace uechi karate“ (Europian Uechi Karate Federation, EUKF) a „Mezinárodní akademie Taichigong“ (International Taichigong Academy, ITA).[7] Mario Topolšek zemřel 21. ledna 2021 v Bělehradě.[1] Byl pohřben na Novém hřbitově v bělehradské městské části Bežanija dne 27. ledna 2021.[1]
Publikační činnost
[editovat | editovat zdroj]Je autorem mnoha knih a textů na téma bojových umění a zlepšování kvality života.[1] Mario Topolšek je autorem asi patnácti knih a publikací, jenž ovlivnily mnoho generací praktiků a nadšených příznivců bojových umění.[2] Po roce 2000 vydané knižní publikace (Spontánní kruh, Cesta dokonalého člověka, Yiquan a Cesta srdce) shrnují jeho celoživotní poznatky z oblasti tělesných a mentálních cvičení a zdravého životního stylu.[2]
- TOPOLŠEK, Mario. Spontánní kruh: cesta zdraví a umění. První vydání; Praha: E.U.K.F., 2013; 248 stran; ISBN 978-80-905498-0-7.[9]
- TOPOLŠEK, Mario. Cesta dokonalého člověka: spirituální rotace světla - rozvíjení vnitřního poznání. Vydání první; Praha: E.U.K.F., 2014; 208 stran; ISBN 978-80-905498-1-4.[10]
- TOPOLŠEK, Mario. Stezka srdce. První vydání; Praha: E.U.K.F., 2018; 176 stran; ISBN 978-80-905498-2-1.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sensei Taiji Kase (* 9. února 1929 – 24. listopadu 2004) byl japonský mistr karate stylu Shotokan, který byl jedním z prvních mistrů odpovědných za zavedení tohoto bojového umění do Evropy. Byl žákem Senseie Gichin Funakoshi (* 10. listopadu 1868 - 26. dubna 1957), který byl zakladatelem nejznámější karatistické školy Shotokan karate-do a je znám též coby „otec moderního karate“. Taiji Kase učil svůj styl karate Shotokan Ryu Kase Ha ve Francii od konce 60. let 20. století do poloviny 80. let 20. století. V pozdějších letech cestoval po světě a učil karate, ale Paříž zůstala jeho domovem. Mistr Taiji Kase (stupeň pokročilosti 9. dan.) byl mnoho let technickým konzultantem Federace karate Jugoslávie.[4]
- ↑ Mistr Kanbun Uechi (* 5. května 1877 – 25. listopadu 1948) byl Okinawan, který ve svých 19 letech odešel do Číny (do města Fuzhou[4] v jižní Číně v provincii Fujian) studovat bojová umění (tygra, draka a jeřába)[4] a čínskou medicínu (v Číně studoval od roku 1897 do roku 1910[4]). Kanbun Uechi byl zakladatelem Uechi-Ryu, jednoho z hlavních karate stylů Okinawy. V roce 1910 se Sensei Kanbun Uechi vrátil z Číny zpět na Okinawu a v roce 1925 ve městě Wakajama v Japonsku začal poprvé na veřejnosti učit umění, které se naučil v Číně.[4] Kanbun Uechi zemřel v roce 1948 na malém ostrově Iejima (v okinawštině: Ii shima; anglicky: Ie Shima) ležícím několik kilometrů od poloostrova Motobu na Okinawě.[4] Po jeho smrti studenti pojmenovali na jeho počest toto staré čínské bojové umění (Quan fa) jménem Uechi-Ryu.[4]
- ↑ Mistr Kanei Uechi (* 26. června 1911 – 23. února 1991) byl nejstarším synem mistra Kanbun Uechi. V roce 1927 přicestoval do města Wakajama, kde nastoupil do školy svého otce.[4] Po deset letech trvajícím každodenním tréninku dostal od svého otce certifikát Mistr bojového umění tygra, draka a jeřába (The Master of Tiger, Dragon and Crane Art).[4] Kanei Uechi (10. dan, Uechi Karate škola) se po otcově smrti v roce 1948 zasloužil o další rozvoj stylu Uechi-Ryu. Jako jeden z mála lidí na světě obdržel 10. dan od dvou velkých organizací karate, které sdružují různé školy karate – Okinawa Karate Association a Japanese Karate Federation, jako uznání jeho dovednosti a šíření bojového umění karate.[1]
- ↑ Mistr Kanei Uechi krátce po smrti svého otce mistra Kanbun Uechi v roce 1948 přemístil svoje dojo do místa zvaného Futenma a školu nazval „Uechi-Ryu Karate Dojo“.[5] Dojo bylo rekonstruováno v roce 1963 a přejmenováno na „Soke Shubukan“ (velitelství stylu).[5] Odtud se systém rozšířil do celého světa.[5]
- ↑ Mistr Seiko Toyama (10. dan) (* 25. října 1928 – 10. dubna 2009) byl poslední přímý žák zakladatele Uechi-Ryu Karate-do mistra Kanbun Uechi.[6] Zemřel ve věku 80 let na rakovinu plic.[6]
- ↑ Yi Chuan (také známý jako „Yi Quan“ nebo „Da Cheng Chuan“) je bojový styl původem z Číny.[8] V překladu je to „Yi“ coby „záměr pěsti“ (anglicky: Intention Fist), kdy záměr mysli slouží k jednotné aktivaci síly těla.[8] (Například vizualizace tlačení nebo tahání těžkých předmětů jako kdyby probíhala skutečná tělesná práce.[8]) Yi Chuan oproti jiným bojovým uměním nepoužívá žádné pevné formy, rutiny (sestavy) nebo cvičení.[8] Styl je zaměřen na vhodné využití prostoru, gravitace, vyvážené struktury těla, síly, energie, vzdálenosti a načasování pomocí správného použití záměru.[8] Cvičení jehož metodou je maximální účinek s vynaložením minimálního úsilí směřuje především k sebeobraně, využití při terapeutických aktivitách, rehabilitační praxi, ke zlepšení fyzického zdraví a zostření duševních schopností.[8]
- ↑ Mistr Wang Xiangzhai (* 26. listopadu 1885 – 12. července 1963), také známý jako Nibao, Zhenghe a Yuseng, byl čínský mistr bojového umění Sing i čchüan (bojové umění se silnou vazbou na boj s kopím) odpovědný za vytvoření bojového umění Yi Chuan.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y Život je pokret (životopis v rámci nekrologu) [online]. Facebook, 2021-01-24 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (chorvatština)
- ↑ a b c d e f g Mario Topolšek (In memoriam 12.9.1942 – 21.01.2021); Motto: Život je pokret - Život je pohyb [online]. Web WuShu savez hr [cit. 2021-04-12]. Jučer nas je napustio veliki majstor i životni učitelj Mario Topolšek (Včera nás opustil velký mistr a učitel života Mario Topolšek). Dostupné online. (Chorvatština)
- ↑ Mario Topolšek (1942- ): srbský propagátor bojových umění, učitel karate, zaměřuje se na léčebné aspekty bojových umění [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2021-04-12]. Identifikační číslo: jo2013765488. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x Development of Uechi ryu Okinawa Karate-do in Europe (period from 1972 till 2003) [online]. Web Uechi ryu Photo Gallery [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b c History of Uechi-Ryu Karate [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-12. (angličtina)
- ↑ a b DEATH OF TOYAMA SENSEI [online]. 2009-04-21 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b c d e f Mario Topolšek [online]. Web: Tai Centar za tradicionale isočnjačke vještine (Centrum Tai Tai pro tradiční orientální dovednosti) [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (chorvatština)
- ↑ a b c d e f What is Yi Chuan? [online]. Web Yi Chuan Kung Fu com [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Spontánní kruh: cesta zdraví a umění [online]. Katalog NK ČR, 2013 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Cesta dokonalého člověka: spirituální rotace světla - rozvíjení vnitřního poznání [online]. Katalog NK ČR, 2014 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Stezka srdce [online]. Katalog NK ČR, 2018 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mario Topolšek
- Rozhovor s mistrem Mariem Topolšekem – text publikován v srbském vydání časopisu Sensa (cca 4 stránky s fotografiemi ve formátu *.pdf; jazyk: chorvatština)
- ŽIVOT JE POKRET. Seiko Toyama Sensei & Mr. Topolsek 1997 [online]. You Tube, 2019-11-20 [cit. 2021-04-13]. Stopáž: 02:19; Zakimi dojo; Sanchin; Seiko Toyama Sensei (9. dan, Uechi ryu) a Mr. Mario Topolsek, Okinawa 1997. Dostupné online.
- ŽIVOT JE POKRET. 01 Staza srca - Aktiviranje svih zglobova tela (01 Srdeční dráha - aktivace všech kloubů těla) [online]. You Tube, 2017-05-15 [cit. 2021-04-13]. Stopáž: 03:27; Účelem tohoto cvičení je natáhnout a aktivovat všechny klouby těla, aktivovat energetické brány umístěné na kloubech, aktivovat celý energetický systém a torzní pole těla.. Dostupné online. (chorvatština)
- ŽIVOT JE POKRET. Čigong vreteno i drevna veština upredanja svile - Mario Topolšek /HD/ (Vřeteno Qigong a starověké umění předení hedvábí - Mario Topolšek /HD/) [online]. You Tube, 2015-09-11 [cit. 2021-04-13]. Stopáž: 14:55; Jedna z nejstarších lékařských knih na světě „The Yellow Emperor's Internal Classic“ zmiňuje a vysvětluje práci s vřetenem qigong prostřednictvím slavné bojové a terapeutické dovednosti „hedvábného předení“. Měkkými a pomalými pohyby vřetena qigong se aktivují klouby, šlachy a svaly, což pomáhá tělu rychle se zbavit stresu, toxinů, duševní a fyzické slabosti.. Dostupné online. (bosenština)