Šótókan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šótókan (松濤館, anglickým přepisem často „Shotokan“) je styl karate, který se vyvíjel z různých bojových umění. Tento styl karate zavedl Gičin Funakoši (船越 義珍, angl. přepisem: Gichin Funakoshi, 1868–1957) se svým synem Gigo (Jošitaka) Funakoši (1906–1945). Šótókan je v japonštině tvořeno třemi znaky kandži a v překladu znamená Dům vlnících se borovic. (松 [Šó/macu]-borovice, 濤 [tó]-vlny, 館 [kan]-budova.)

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Škola Šótókan je obvykle rozdělena do tří částí: Kihon (základní techniky) z toho se skládá kata i kumite, kata (formy nebo vzory pohybů krátkého simulovaného boje s jedním či několika imaginárními protivníky) je to „sestava", při které si má bojovník uvědomit přechody a využití technik a kumite (boj–zápas). Techniky v kihon a kata se vyznačují dlouhými a hlubokými postoji, které poskytují stabilitu a umožňují silné pohyby. Šótókan je považován za tvrdý styl karate.

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

Gičin Funakoši vymyslel Šótó nidžúkun (20 pravidel karateky), které tvoří základy umění. V těchto dvaceti pravidlech, založených především na Bušidó a Zen, leží filozofie Šótókan. Funakoši byl přesvědčený, že prostřednictvím praktikování karate a těchto dvaceti pravidel by měl karatista zlepšit sám sebe.

Stupně technické vyspělosti[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako u mnoha bojových umění, Šótókan používá systém barevných pásů k označení stupně technické vyspělosti (STV). Většina škol Šótókan používá Kjú (kyu) (žák)/Dan (mistr) systém. V Šótókanu je celkem 8 nebo 9 kjú (9–1) a 10 danů (1–10). STV kjú jsou označeny barvami od bílé (9. kjú – nejnižší pás) až po hnědou (1. kjú – nejvyšší pás). STV dan (mistrovský stupeň) má vždy černý pás. Některé školy používají na černém pásu pruhy pro označení STV. Mistr Gičin Funakoši měl STV Godan (5. dan).

Rozdělení pásků[editovat | editovat zdroj]

Pásky se získávají podle úrovně (kyu nebo dan). V japonštině se pásek nazývá „obi".

Stupně technické vyspělosti podle ČSKe (český svaz karate)

8. Kyu – Bílý pásek

7. Kyu – Žlutý pásek

6. Kyu – Zelený pásek

5.–4. Kyu – Fialový pásek

3.–1. Kyu – Hnědý pásek

1.–10. dan – Černý pásek

Stupně technické vyspělosti podle JKA ČR (český svaz karate-Japan Karate Association)

9. Kyu – Bílý pásek

8. Kyu – Žlutý pásek

7. Kyu – Oranžový pásek

6. Kyu – Zelený pásek

5.–4. Kyu – Fialový pásek

3.–1. Kyu – Hnědý pásek

1.–10. dan – Černý pásek

Kata[editovat | editovat zdroj]

Kata (カタ) je jedna ze tří hlavních částí Karate. Kata je často popisováno jako stínový způsob boje s několika imaginárními soupeři. Před zavedením kumite to byl jediný způsob nácviku boje. Slouží k nácviku obratů, přechodů mezi postoji, samotné chůzi v postoji a procvičení technik. Každá kata má přesně daný obsah, délku i fázování. Každá kata začíná a končí úklonou, až na výjimky obsahuje dvě kiai (výkřik znamenající maximální nasazení) a začíná obrannou technikou.

V Šótókan kata je každá technika prováděná s potenciálním smrtícím úderem (ikken hisacu). Jak karateka stárne, je větší důraz kladen na zdravotní výhody cvičení kata.

V Šótókanu se cvičí celkem 26 kata.

Kumite[editovat | editovat zdroj]

Kumite (組手) znamená zápas a je jednou ze tří hlavních částí tréninku karate společně s kata a kihonem. Kumite je část karate, ve kterém se trénuje proti protivníkovi a ve kterém se používají techniky naučené z kihonu nebo kata. Kumite může být použito k rozvoji určitých technik nebo dovedností (např. správné odhadování a udržování vzdálenosti od protivníka), ale také je to soutěžní disciplína.

Začátečníci se učí kumite nejprve prostřednictvím základních cvičení jako jsou jednoduché kombinace několika úderů na hlavu (džódan – 上段) nebo tělo (čúdan – 中段). Zároveň se učí i obranu, kryty, bloky, úskoky, atp. V karate je velice důležité i načasování a rychlost.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šótókan&oldid=23169040“