Marie Rollerová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Rollerová
Marie Kocianová v roce 1912
Marie Kocianová v roce 1912
Rodné jménoMarie Kocianová
Narození26. září 1897
Ústí nad Orlicí
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. ledna 1955 (ve věku 57 let)
Ústí nad Orlicí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníMěstský hřbitov v Ústí nad Orlicí
Povoláníprozaička a středoškolská učitelka
RodičePetr Kocian otec
PříbuzníJaroslav Kocian bratranec
Julius Kocian strýc
Quido Kocian bratranec
Josef Svátek prastrýc
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob rodiny Marie Rollerové na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí

Marie Rollerová, křtěná Marie Anna, rozená Kocianová (26. září 1897 Ústí nad Orlicí[1]8. ledna 1955 Ústí nad Orlicí), byla česká středoškolská profesorka, spisovatelka, prozaička a dramatička.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Ústí nad Orlicí v rodině ředitele kůru Petra Kociana a jeho ženy Marie rozené Svátkové. Marie měla čtyři sourozence, bratra Josefa a sestry Amálii, Annu a nejmladší Ellu, která však zemřela brzy po narození. Od dětských let byla obklopena hudbou, její otec totiž doma vyučoval hru na klavír a ona sama také zpívala v pěveckém sboru. Velký vliv na ní měli i její bratranci Jaroslav a Quido.

Základní školu absolvovala v rodném městě a následně odešla do Prahy, kde v roce 1908 započala studium na dívčím gymnáziu Minerva a bydlela v dívčím penzionátu Záštita. Na studiích byla podporována svým strýcem spisovatelem Josefem Svátkem. Během pražských studií začaly i její první literární pokusy, psala drobné texty ze školního prostředí, o domově a baletu, který ji v mládí inspiroval. Studium v Praze však mělo neblahý vliv na její zdraví, onemocněla vážnou plicní chorobou, se kterou se několikrát léčila i u Jaderského moře a v sextě dokonce denní studium přerušila, léčila se doma v Ústí a do Prahy dojížděla na zkoušky.

Maturitní zkoušku na gymnáziu Minerva složila ve školním roce 1915/1916 úspěšně a následně nastoupila na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity na obor český jazykdějepis. Během svého studia na Filozofické fakultě byla hospitantkou na ústecké obecné chlapecké škole, kde se seznámila se svým budoucím manželem, učitelem Janem Rollerem. Vysokoškolské studium v roce 1917 ukončila a vrátila se do rodného města a koncem července téhož roku se za něho provdala[2]. Se svým mužem měli dvě dcery, starší Marii (1918-1992), později provdanou Mátlovou a mladší Janu (1920-2013), provdanou Královou. Krátce po svatbě na čas opustila Ústí a následovala manžela, který byl přeložen do školy ve Skalici na moravsko slovenském pomezí, ale zhruba po půl roce se rodina vrátila do Ústí nad Orlicí a usadili se zde již natrvalo.

Psala převážně povídky, kulturní črty a fejetony. Úspěšné byly i její pokusy o drama, když mezi nejúspěšnější patří divadelní hra Soukeníci. Hrála rovněž divadlo, byla členkou Ústeckého souboru Vicena, režisérkou i autorkou divadelních her a v roce 1940 se zúčastnila se svojí hrou 10. Jiráskova Hronova. Hra měla velký úspěch a byla poctěna i cenou Máje.

Marie Rollerová na počátku padesátých let vážně onemocněla a své nemoci, leukémii, podlehla 8. ledna 1955 a byla pohřbena na Městském hřbitově v Ústí nad Orlicí.

Př příležitosti 100. výročí narození byla na jejím rodném domě umístěna pamětní deska[3] a rovněž jí bylo uděleno čestné občanství města Ústí nad Orlicí in memoriam.

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Marie Rollerová psala povídky, kulturní črty, divadelní hry a fejetony. Její díla, vesměs drobného rozsahu, zveřejňovaly jako fejetony či sloupky Národní listy, byly i čteny v rozhlase.

  • 1921 – Na Vánoce (povídka)
  • 1922 – Velikonoce (povídka)
  • 1923 – O Babičce (autobiografická povídka)
  • 1926 – Lídiny námluvy (povídka)
  • 1928 – Nad Pasekou
  • 1929 – Mařenka a Honzíček (povídka)
  • 1931 – Pohádky pro ty, které dnes srdce bolí
  • 1932 – Na výletě (povídka)
  • 1933 – Naše hedvábí; Na půlnoční; Ze staré Ousti (tři obrázky z ústeckého hudebního života); Na ústecké pouti
  • 1934 – Mládí v písničkách; Staré oustecké vostatky; Pašijový týden na starém kůře; Povídka Májová; Kde domov můj. Když u nás prvně zazněla (kratičká divadelní hra)
  • 1935 – Do nového roku; O starodávném božím těle; Prosinec; Velikonoce; Zpěv mého domova; Manželé Rettigovi v Ústí nad Orlicí (povídka); Babička a vnučka (povídka); O mamince (autobiografická povídka); Stará muzikantská Oušť (fejeton)[4]
  • 1936 – Když si náš dědeček babičku bral (povídka); Jan Ludevít Lukes; Sto let ochotnického divadla v Ústí nad Orlicí
  • 1938 – Proč mlčíme?; Město v bouři (fejeton v NL);[5] Betlémy v Ústí nad Orlicí; Tkadlec (povídka); Revoluční obrázky z Ústí nad Orlicí (povídka); Předvelikonoční (povídka)
  • 1939 – Tři měsíce; Knihy mého dětství; Soukeníci (divadelní hra z roku 1870 o třech dějstvích)[6]
  • 1941 – O tatínkovi
  • 1944 – Ústecké babičky a prababičky
  • 1953 – Vzpomínáme (črta)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1890-1902 v Ústí nad Orlicí, sign.6501, ukn.10183, str.234. Dostupné online
  2. SOA Zámrsk, Matrika oddaných 1891-1918 v Ústí nad Orlicí, sign.6504, ukn.10188, str.362. Dostupné online
  3. pamětní deska Marie Rollerové-Kocianové na rodném domě v Ústí nad Orlicí
  4. ROLLEROVÁ, Marie. Stará muzikantská Oušť. S. 1. Národní listy [online]. 1935-09-11 [cit. 2021-07-07]. S. 1. Dostupné online. 
  5. ROLLEROVÁ, Marie. Město v bouři. S. 1. Národní listy [online]. 1938-12-09 [cit. 2021-07-07]. S. 1. Dostupné online. 
  6. JARKA, V. H. Krajová hra Marie Rollerové. S. 3. Národní listy [online]. 1940-04-05 [cit. 2021-07-07]. S. 3. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DIBLÍKOVÁ, Martina. Marie Rollerová. Život a dílo. , 2018 [cit. 2021-07-07]. Diplomová práce. Univerzita Hradec Králové. Vedoucí práce Nella Mlsová. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]