Víceleté gymnázium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Víceleté gymnázium je druh gymnázia, na které je možné nastoupit už v průběhu základní školy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1849 vzniklo v Rakousku osmileté gymnázium a šestiletá reálná škola. V Československu za první republiky na gymnáziích studovala pouze 2 % dětí v daném věku. Roku 1948 došlo ke zrušení víceletých gymnázií. Po roce 1989 byla v Česku znovu zavedena osmiletá a šestiletá víceletá gymnázia, protože ve společnosti převládalo vysoké mínění o předválečných gymnáziích. Vyspělé státy západní Evropy ale tou dobou vykazovaly zřetelnou tendenci k inkluzi ve školství. Roku 1996 experti OECD doporučili vládě, aby víceletá gymnázia zrušila, ale vláda Václava Klause (ODS) doporučení nerealizovala.[1] Ministr školství Eduard Zeman (ČSSD) se ale neúspěšně snažil o jejich zrušení.[2]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako čtyřletá gymnázia, tak i víceletá gymnázia jsou určena pro nadanější studenty, u kterých se předpokládá budoucí vysokoškolské studium. Jelikož je na studenty víceletých gymnázií vyvíjen větší tlak dříve, ve vyšších ročnících mají často náskok v učivu (nejčastěji v přírodních vědách, jako je fyzika nebo matematika) před studenty ekvivalentní třídy čtyřletého gymnázia.

Žáci základních škol nastupují na gymnázium do 6. třídy (prima) , 8. třídy (tercie) nebo do 1. ročníku (kvinta).

Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci základní školy. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení:

Osmiletá gymnázia[editovat | editovat zdroj]

  • prima - 6. třída základní školy
  • sekunda (Secunda) - 7. třída základní školy
  • tercie - 8. třída základní školy
  • kvarta (Quarta) - 9. třída základní školy
  • kvinta (Quinta) - 1. ročník střední školy
  • sexta - 2. ročník střední školy
  • septima - 3. ročník střední školy
  • oktáva (Octava) - 4. ročník střední školy

Šestiletá gymnázia[editovat | editovat zdroj]

  • tercie - 8. třída základní školy
  • kvarta (Quarta) - 9. třída základní školy
  • kvinta (Quinta) - 1. ročník střední školy
  • sexta - 2. ročník střední školy
  • septima - 3. ročník střední školy
  • oktáva (Octava) - 4. ročník střední školy

Kontroverze[editovat | editovat zdroj]

Někteří odborníci a některé politické strany odporují této formě vzdělání. Jejich argumenty obsahují tvrzení, že víceletá gymnázia jednak odvádějí nadané žáky druhých stupňů základních škol[3] a snižují tak kvalitu a společenské hodnocení této formy vzdělání. Zároveň ve větších městech s větším počtem gymnázií přebírají víceletá gymnázia nadané studenty gymnáziím čtyřletým. Odpůrci víceletých gymnázií též tvrdí, že dochází k předčasné selekci. A že jde o jistý způsob elitářství.[4]

Paradoxně však způsob přijímacích zkoušek na střední školy přispívá k tomu, že řada žáků základních škol se bojí, že by v přijímacích zkouškách v deváté třídě neuspěli, a tak přejdou na střední školu, jakmile se jim taková možnost naskytne poprvé.

Mezi zastánce víceletých gymnázií patří jiní odborníci, rodiče studentů víceletých gymnázií. Jejich argumenty jsou vyšší kvalita výuky, péče o talenty na víceletých gymnáziích a skutečnost, že existence víceletých gymnázií je výzvou pro základní školy, aby zkvalitnily svou výuku.[5]

Studie Jany Strakové ze Sociologického ústavu Akademie věd v roce 2010 zjišťuje vliv víceletého školství na vzdělávání. Mezi její závěry patří:[6]

  • Efektivita vzdělávání: „na konci prvního ročníku střední školy nejsou statisticky významné rozdíly v matematických vědomostech, jež získali ve škole žáci, kteří se vzdělávali 2–4 roky ve výběrovém prostředí víceletého gymnázia, a žáci, kteří začali studovat čtyřleté gymnázium po ukončení druhého stupně základní školy. Celkově lepší výsledky žáků víceletých gymnázií jsou z velké míry způsobeny lepším sociálním složením víceletých tříd.“
  • Úspěšnost k přijetí k dalšímu studiu: „Výsledky ukazují, že mezi absolventy víceletého a čtyřletého gymnázia nejsou statisticky významné rozdíly v úspěšnosti ani tehdy, nezohledňujeme-li jejich socioekonomický status.“
  • V závěru se zmiňuje, že „Absolvování víceletého gymnázia nicméně zvyšuje pravděpodobnost studia prestižních vysokoškolských oborů. I když absolventi víceletých gymnázií nevykazují v přijetí na vysoké školy celkově vyšší úspěšnost, absolvování víceletého gymnázia je významným prediktorem studia práv, která patří k nejprestižnějším vysokoškolským disciplínám.“

Rušení gymnázií[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 byli krajští radní pověřeni vyřešením problému s dopady demografického vývoje na střední školy. Některé kraje (Jihomoravský, Vysočina) proto plánovaly masivní rušení zejména gymnázií nebo jejich sloučení s jinými středními školami. Tyto kroky byly mnohdy podpořeny nejasnými studiemi [7], proti nimž se stavělo velké množství zastánců.[8] V žádném z krajů nakonec ke slučování škol a rušení víceletých gymnázií nedošlo.

Přehled víceletých gymnázií v ČR[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/905 - Petr Sucháček: Spor o víceletá gymnázia: historický kontext a empirická data
  2. Vilém Faltýnek: Ministerstvo školství chce zrušit víceletá gymnázia
  3. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1051601-podle-slovenske-vlady-jsou-osmileta-gymnazia-jen-pro-nejlepsi-z-nejlepsich - Podle slovenské vlády jsou osmiletá gymnázia jen pro nejlepší z nejlepších
  4. https://zpravy.tiscali.cz/elitarstvi-od-skolnich-lavic-co-skutecne-rozhoduje-o-prijeti-na-vicelete-gymnazium-274805 - Elitářství od školních lavic. Co skutečně rozhoduje o přijetí na víceleté gymnázium?
  5. Tomáš Houška: Víceletá gymnázia jsou bič na základní školy
  6. http://sreview.soc.cas.cz/uploads/5301a482048f24216ed10329bc0948c43f224d54_Strakova.pdf
  7. http://www.kr-vysocina.cz/navrh-opatreni-k-reseni-dopadu-demografickeho-vyvoje-do-strednich-skol-zrizovanych-krajem/d-4032008/p1=9077
  8. http://www.gvm.cz/cs/component/content/article/195-stanovisko-ke-sluovani-kol-v-kraji-vysoina.html

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]