Marie Pechmanová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Marie Pechmanová
Rodné jménoBohuslavová
Narození6. dubna 1902
Kosmonosy, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. ledna 1943
koncentrační tábor Mauthausen, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena v plynové komoře
BydlištěHanusova ulice 1025/9; Praha–Michle[pozn. 1]
Povolánížena v domácnosti
Oceněníčeskoslovenský válečný kříž
Nábož. vyznáníčeskobratrské
ChoťJaroslav Pechman
DětiJaroslav Pechman (* 1. května 1925)
Milena Pechmanová (* 6. prosince 1929)
RodičeFrantišek Bohuslav; Anna Bohuslavová
PříbuzníVáclav Pokorný (* 1875)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Její manžel – Jaroslav Pechman
Budova „Československé akademie obchodní“ v Resslově ulici číslo 8, kde studoval její syn Jaroslav Pechman mladší[1]
Budova Hlavní dívčí školy ve Svatoslavově ulici v pražských Nuslích, kde studovala její dcera Milena Pechmanová
Václav Pokorný – strýc Marie Pechmanové

Marie Pechmanová rozená Bohuslavová (6. dubna 1902 Kosmonosy[2] – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen)[3] byla spolu se svým manželem Jaroslavem Pechmanem (starostou pražské sokolské jednoty v Michli) a svým synem Jaroslavem Pechmanem mladším členkou radikální sokolské odbojové skupiny Říjen, která byla fundamentální složkou sokolské protiněmecké ilegální organizace Jindra. Rodina Pechmanových patřila mezi nejbližší podporovatele výsadku Anthropoid a rozhodujícím způsobem pomohla československým parašutistům splnit jejich úkol.[4][5] [6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Marie Bohuslavová se narodila 6. dubna 1902 v Kosmonosech do rodiny sadaře Františka Bohuslava a jeho manželky Anny, roz. Pokorné.[7] 8. března 1924 se v pražské Michli provdala za Jaroslava Pechmana, původem z Radobyčic u Plzně, který byl v Praze zaměstnán jako poštovní asistent (později jako vrchní tajemník Ředitelství pošt) u Československé státní pošty[7] a přijala jeho příjmení Pechmanová. Marie se hlásila k českobratrské církvi evangelické a byla ženou v domácnosti.[7] Pechmanovi bydleli v Michli v Hanusově ulici 1025/9.[8][7][pozn. 1] Syn manželů Pechmanových Jaroslav se narodil 1. května 1925, po skončení základního školního vzdělání pokračoval ve studiu na Českoslovanské akademii obchodní v Resslově ulici a byl českobratrského vyznání.[7] Milena Pechmanová – dcera manželů Pechmanových – přišla na svět 6. prosince 1929. V roce 1942 studovala ve Svatoslavově ulici v pražských Nuslích na Hlavní dívčí škole ve třídě III. A.[7]

Sokol[editovat | editovat zdroj]

Rodina Pechmanových byla svázána se sokolskou organizací v Praze–Michli.[7] Jaroslav tam působil jako starosta jednoty, před rokem 1937 zajistil koupi pozemků pro sokolské cvičiště na vrchu Bohdalec a v roce 1937 se zasadil o zbudování nové sokolovny v Michli.[7]

Sokolská jednota v Michli byla od roku 1921 úzce svázána se sokolskou organizací v Hájích u Duchcova, kde v letech 1927 až 1938 působil řídící učitel Jan Zelenka-Hajský.[7] Přátelství Jaroslava Pechmana a Jana Zelenky navázané v příhraničí se promítlo i do spolupráce obou sokolských činovníků v protiněmeckém odboji v Praze.[7]

Za protektorátu[editovat | editovat zdroj]

Po okupaci Čech a Moravy Němci vznikla protiněmecká ilegální organizace Obec sokolská v odboji (OSVO) a po jejím rozbití nacistickým bezpečnostním aparátem se od října 1941 začala formovat nástupnická sokolská odbojová organizace zvaná „Jindra“ (resp. Jindra-Vaněk). Jaroslav Pechman a Jan Zelenka-Hajský ale v jejím rámci založili radikální odnož, která se nazývala „Říjen“. Programem Října byly sabotážní a diverzní akce, což členy této fundamentální frakce nakonec dovedlo do řad podporovatelů výsadkářů skupiny Anthropoid.[7]

Po příchodu parašutistů ze skupiny Anthropoid do Prahy v lednu 1942 se Pechman a ostatní členové Října (i jejich rodinní příslušníci) aktivně zapojili do jejich podpory. Parašutistům opatřovali ilegální ubytování, zajišťovali jim prádlo, sháněli jídlo, opatřovali falešné legitimace a fingované pracovní knížky.[7]

Zatčení[editovat | editovat zdroj]

V pondělí 5. října 1942 se gestapo pokusilo zatknout jejího manžela Jaroslava na jeho pracovišti na ředitelství pošt v Holečkově ulici na Smíchově.[7][pozn. 2] Tomu se podařilo v nestřeženém okamžiku pozřít ampulku s cyankáli a zemřel tak „vlastní rukou“ na otravu kyanidem draselným při převozu do Petschkova paláce v Praze.[7]

Marie Pechmanová byla zatčena v pondělí 5. října 1942 v dopoledních hodinách ve svém bytě.[7][8] Dcera Milena unikla v první fázi zatčení tím, že byla v inkriminovanou dobu na hodině klavíru. Syna Jaroslava zatklo gestapo na Českoslovanské akademii obchodní během výuky. V tašce, kterou donesl do místa bydliště jeho spolužák z obchodní akademie, byla ukryta zpráva o zatčení.[7]

Marie Pechmanová a její syn Jaroslav byli podrobeni výslechům a poté byli drženi ve vazební věznici pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín. (Marie Pechmanová zde byla vězněna v cele číslo 20).[7] Spolu s dalšími podporovateli parašutistů byli oba v nepřítomnosti dne 8. ledna 1943 odsouzeni stanným soudem k trestu smrti.[7] V transportu 31 osob, který byl vypraven 13. ledna 1943 z Malé pevnosti v Terezíně, byli oba deportováni do koncentračního tábora Mauthausen. Tady byli až do 26. ledna 1943 vězněni v celách tzv. mauthausenského bunkru.[7] Odpoledne 26. ledna 1943 byly všechny ženy z tohoto transportu (včetně Marie Pechmanové) usmrceny v 16.13 hodin v plynové komoře.[7] [pozn. 3] Syn Jaroslav byl (spolu s ostatními muži ze zmíněného transportu) zavražděn výstřelem do týla téhož dne (26. ledna 1943) v 16.41 hodin.[7][8]

Milena Pechmanová se po návratu domů uchýlila k rodinným známým. Ti bydleli ve stejném domě jako Pechmanovi. Němci si pro ni přijeli 7. října 1942 a po svém zatčení byla vězněna ve speciální věznici gestapa v Praze na zámečku na Jenerálce.[7][pozn. 4]. Konce druhé světové války v květnu 1945 se Milena Pechmanová dočkala i když předtím musela projít jak internačním táborem ve Svatobořicích, tak i pracovním táborem v Plané nad Lužnicí.[7][8]

Dovětek[editovat | editovat zdroj]

S Pechmanovými bydlel ve spojeném bytě na jednom patře (na adrese Hanusova 1025/9, 140 00 Praha 4 - Michle)[pozn. 1] ještě strýc (manžel sestry) Marie Pechmanové Václav Pokorný. Pokorný se narodil 5. srpna 1875 v Kosmonosech a za protektorátu byl poštovním pokladníkem.[5] Ačkoliv o odbojových aktivitách svojí sestry Marie Pechmanové ani o protiněmecké činnosti svého švagra Jaroslava Pechmana nic nevěděl,[8] byl současně s příslušníky rodiny Pechmanových dne 5. října 1942 rovněž zatčen.[5] Jeho zatčení zdůvodnil kriminální komisař gestapa (z pražského oddělení II.G) SS-Hautpsturmführer Heinz Jantur (Hans Jantur) tím, že v případě Václava Pokorného šlo o „zastírání důkazů“.[5] Pokorný byl z malé pevnosti v Terezíně deportován 15. ledna 1943 do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 26. ledna 1943 v 16.51 zavražděn výstřelem do týla.[5][7][8]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Ministr národní obrany generál Ludvík Svoboda udělil 3. srpna 1946 kapitánu v záloze Jaroslavu Pechmanovi, jeho manželce Marii Pechmanové a jejich synovi Jaroslavu Pechmanovi mladšímu československý válečný kříž.[7]

Připomínky[editovat | editovat zdroj]

  • Její jméno (Pechmannová Marie *6.4.1902) i jméno jejího manžela (Pechmann Jaroslav *1.5.1900) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[10][11][12]
  • Na vnější fasádě domu na adrese Hanusova 1025/9, 140 00 Praha 4 - Michle[pozn. 1] se nachází pamětní deska věnovaná rodině Pechmanových. Na desce je nápis: JAROSLAV PECHMAN, STAROSTA SOKOLA MICHLE I. / S CHOTÍ MARIÍ, SYNEM JAROSLAVEM / A VÁCLAV POKORNÝ / OBĚTOVALI SVÉ ŽIVOTY / ZA VLAST. / V PRAZE 5.X.1942 V MAUTHAUSENU 26.1.1943 / TĚL. JEDNOTA SOKOL MICHLE I.[13] Pamětní deska byla odhalena 5. října 1947 čeleny tělocvičné jednoty Sokol z Michle. Slavnostního odhalení se účastnili zástupci sokolů, legionářů, úřadů státní a místní správy, Československého červeného kříže a 39 sokolů z hudebního souboru.[7]
  • V Praze 9 byla po rodině Pechmanových pojmenována ulice. (Pechmanových 1031/6, 190 00 Praha 9 - Vysočany, Česko.) Kromě červené tabule se jménem ulice je na sloupu elektrického osvětlení umístěna i modrá vysvětlující tabulka s následujícím textem:[14] Rodina Pechmanových / patřila mezi nejbližší podporovatele operace ANTHROPOID. // Marie Pechmanová (*6.4.1902) s manželem Jaroslavem Pechmanem (*1.5.1900) / a synem Jaroslavem Pechmanem (*1.5.1925) byli příslušníky radikální sokolské / odbojové skupiny Říjen, která rozhodujícím způsobem pomohla příslušníkům / výsadku splnit úkol. Jaroslav Pechman, bývalý starosta Sokola Michle, / při zatýkání gestapem 5.10.1942 požil jed, jeho manželka a syn byli Němci / zavražděni 26.1.1943 v KT Mauthausen.[14]
  • Jméno manželů Marie a Jaroslava Pechmanových i jejich syna Jaroslava Pechmana mladšího je uvedeno i na pamětní desce umístěné na budově Sokola Michle v Praze na adrese: Pod Stárkou 36/4, 140 00 Praha 4 - Michle (německy: Starkagrund).[15][8] Na desce je nápis: 1939 - 1945 // POLOŽILI JSME ŽIVOTY, / ABYSTE V LÁSCE A BRATRSTVÍ ŽILI // následuje výčet jmen .... / PECHMAN JAROSLAV / PECHMAN JAROSLAV ML / PECHMANOVÁ MARIE / následuje výčet jmen ... // ČEST VÁM, HRDINOVÉ! / TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL PRAHA-MICHLE I[15]
  • Památce Marie Pechmanové a jejímu synovi Jaroslavu Pechmanovi mladšímu (ale i dalším odbojářům z řad sokolů) je věnována pamětní deska na zdi v koncentračním táboře Mauthausen (Rakousko) s následujícím textem:[16][17] „Mrtví, živí nezrození dosud, v bratrství vroucím neseme svůj osud - příslušníkům Sokola, kteří v tomto táboře za své národní přesvědčení, a za věrnost sokolským ideálům trpěli a obětovali své životy. Vašemu odkazu věrni zůstaneme: Ústředí Československého Sokolstva v zahraničí“.[16][17]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Pamětní deska obětem války a členům Sokola v Michli v ulici Hanusova 1025/9[13][pozn. 1]
    Pamětní deska obětem války a členům Sokola v Michli v ulici Hanusova 1025/9[13][pozn. 1]
  • Pamětní deska na budově Sokola Michle v Praze 4[15]
    Pamětní deska na budově Sokola Michle v Praze 4[15]
  • Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[10][11]
    Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)[10][11]
  • Červená a modrá tabulka v ulici Pechmanových[14]
    Červená a modrá tabulka v ulici Pechmanových[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e Hanusova ulice na Praze 4 se do roku 1940 jmenovala Přemyslova a v letech 1940 až 1945 Heritesova, německy: Herites–Gasse.[8]
  2. ↑ Ředitelství pošt se za protektorátu nacházelo na pražském Smíchově v Kobrově ulici (německy: Kobergasse).[8] (Dnešní zástavba je jiná.) Pramen[8] uvádí, že se Jaroslav Pechman otrávil při zatýkání dne 5. října 1942 ve své kanceláři na Ředitelství pošt na dnešním nábřeží Ludvíka Svobody.
  3. ↑ Plynová komora se nacházela ve sklepní místnosti o rozměrech 3 x 3 metry v mauthauzenském bunkru.[7]
  4. ↑ Po atentátu na Reinharda Heydricha byla Jenerálka přeměněna na dětský domov s tvrdým režimem pro 46 dětí,[9] jejichž rodiče byli popraveni nebo skončili v koncentračních táborech. Dne 14. dubna 1944 byly tyto děti odvezeny do internačního tábora Svatobořice na jižní Moravě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Založení Českoslovanské akademie obchodní, Resslova 1780/8 (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 [cit. 2023-03-17]. GPS souřadnice: 50°4'32.2608"N, 14°25'0.3828"E. Dostupné online. 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ Marie Pechmanová (1902 - 1943); narozena: 6.4.1902 in Kosmonosy; zemřela 26.1.1943 in Mauthausen [online]. web: Raum Der Namen; Die Toten Des KZ Mauthausen [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ Marie Pechmanová (* 6.4.1902 – † 26.1.1943 Mauthausen, popravena) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz) [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e JANÍK, Vlastislav, Jaroslav Čvančara (obrazová příloha). Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. 2., přepracované vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2021. 70 s., 200. (Pohled do historie; 11). ISBN 978-80-7264-205-2. Kapitola Rejstřík osob: Jaroslav Pechman; Jaroslav Pechman ml.; Marie Pechmanová (rozená rozená Bohuslavová), s. 84, 87. Inspirováno knihou Hanse Maršálka. 
  6. ↑ PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Jaroslav Pechman, Jaroslav Pechman mladší, Marie Pechmanová, s. 468. 
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa JANÍK, Vlastislav. Příběh rodiny Pechmanových [online]. web: Mauthausen WebNode cz [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g h i j PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy (Jmenný rejstřík: Jaroslav Pechman, Jaroslav Pechman mladší, Pechmanová Marie, Milena Pechmanová), 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Skořepka 355/2, s. 26, 458, 478, 515, 654. 
  9. ↑ Diana a Vladimír Štruplovi. Pamětní desky internovaným dětem [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b VYKYDAL, Adam. Pomník Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2011-01-28 [cit. 2022-06-15]. Nápis: PAMÁTCE ODBOJÁŘŮ, SPOLUPRACOVNÍKŮ A PŘÍBUZNÝCH, KTEŘÍ BYLI POPRAVENI 24. ŘÍJNA 1942, 26. LEDNA 1943 A 3. ÚNORA 1944 V KONCENTRAČNÍM TÁBOŘE MAUTHASEN ZA PODPORU PARAŠUTISTŮ A ZA SPOJENÍ S NIMI .... Pechmann Jaroslav *1.5.1900; Pechmannová Marie *6.4.1902 .... Dostupné online. 
  11. ↑ a b Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje (Nové Město) [online]. web: Encyklopedie Praha 2 cz [cit. 2022-06-14]. Pechmann Jaroslav *1.5.1900; Pechmannová Marie *6.4.1902. Dostupné online. 
  12. ↑ Pomník Obětem druhé světové války; Vojenská pietní místa v Praze 2 ( strana 9 ) [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa; VETS Estranky cz [cit. 2022-12-28]. Pechmann Jaroslav *1.5.1900; Pechmannová Marie *6.4.1902. Dostupné online. 
  13. ↑ a b KAIN, Stanislav. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2006-04-29 [cit. 2023-03-16]. Umístění: Praha 4, Hanusova 1025/9, Michle; GPS souřadnice: N50°02'57.07 E14°27'10.03; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0004-20672. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c LANZENDORF, Marek. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2022-09-20 [cit. 2023-03-16]. Umístění: Pechmanových 1031/6, 190 00 Praha 9 - Vysočany, Česko; GPS souřadnice:. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c ŠTRUPL, Vladimír; ŠTRUPLOVÁ, Diana. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz), 2012-04-15 [cit. 2023-03-16]. Umístění: Pod Stárkou 36/4, 140 00 Praha 4 - Michle, na budově Sokol Michle; GPS souřadnice: 50.0574175N, 14.4512911E; Centrální evidence válečných hrobů: CZE-0004-28825. Dostupné online. 
  16. ↑ a b HOLÝ, Petr, Ing.; JEDLIČKA, František, Ing.; JANÍK, Vlastislav. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (vets cz) [cit. 2023-03-16]. Umístění: Mauthausen, Rakousko; zeď v koncentračním táboře; GPS souřadnice: N48°15'25.37 E14°30'1.21. Dostupné online. 
  17. ↑ a b web: Šumava cz [cit. 2023-03-16]. GPS souřadnice: 48°15'25.37"N 14°30'01.21"E. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marie_Pechmanová&oldid=23702734“