Mapa republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mapa republiky

StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Formující se mapa republiky na fotce vpravo. Sněhová políčka vlevo odtávají dříve. Pohled z Modrého dolu.

Mapa republiky je nejznámější sněhové pole (vyležisko) v Česku, kde na české straně Krkonoš bývá sníh nejdéle a které svým tvarem připomíná bývalé Československo.

Sněhovému poli dali jméno před desítkami let turisté, kteří si všimli, že při odtávání sněhu začíná mít tvar prvorepublikového Československa včetně Podkarpatské Rusi. Sněhové pole s mocností sněhu až 15,7 metrů (v sezóně 1999/2000)[1] postupně odtává, až nakonec zůstane tvar středních Čech.[2][3]

Mapa republiky se nachází do června až do srpna v nadmořské výšce mezi 1420–1455 m na strmém svahu pod Modrým sedlem a částečně na jižním úbočí Studniční hory. Nachází se tak nedaleko nejdrsnějšího místa v České republice,[2] blízko Památníku obětem hor. Místo je v první zóně národního parku, přímo ke sněhovému poli se turisté nedostanou. Mohou ji však spatřit z turistické cesty z Pece pod Sněžkou na Richterovy boudy nebo z Výrovky do sedla mezi Luční a Studniční horou.[4] Za příhodných podmínek je vidět i z Hradce Králové.[5] Přestože leží na jižním svahu, kde sníh obvykle odtává nejdříve, v tomto případě dochází vlivem anemo-orografického systému Krkonoš k ukládání velkých mocností sněhu převátého ze zarovnaných ploch v okolí Luční boudy. Velká mocnost sněhu tak i přes velkou insolaci odtává dlouho. V době, kdy sněhové pole připomíná mapu republiky, má na délku kolem 350 metrů.[2][3]

Pracovníci správy KRNAPu měří Mapu republiky již od konce 90. let, v současnosti používají techniku globálního družicového polohového systému a vytvářejí tak digitální model sněhového pole. Dle tohoto měření vydrželo pole nejdéle v roce 2005, a to až do 22. srpna. Nejrychleji naopak odtálo v roce 2018, 27.28. května.[2][6] Ze starších pozorování lze zmínit údaj z roku 1893, kdy 23. srpna sníh ležel na ploše 43×45 m, a ještě 8. září byly na místě jeho zbytky. [7]

Rok Mocnost (m) Datum odtání Rok Mocnost (m) Datum odtání Rok Mocnost (m) Datum odtání
2000 ↑ 15,7 srpen – 1. dekáda 2010 8,1 30. června 2020 9,5 6. července[8]
2001 6,1 červen – 3. dekáda 2011 9,6 14. června 2021 9,6 13. července[9]
2002 13,4 srpen – 2. dekáda 2012 13,0 4. srpna 2022
2003 7,6 červen – 3. dekáda 2013 8,8 17. června 2023
2004 ? po 30. červenci[10] 2014 ↓ 5,4 10. června 2024
2005 15,4 ↑ 22. srpna 2015 9,7 4. července 2025
2006 12,3 22. července 2016 7,3 15. června 2026
2007 12,5 5. července 2017 9,5 2. července 2027
2008 14,1 29. července 2018 7,5 ↓ 28. května 2028
2009 13,3 17. července 2019 14,5 22. července 2029

Podle tradice může po odtání pole přijít do Krkonoš léto.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Na sněhovém poli Mapa republiky zůstává přes osm metrů sněhu
  2. a b c d e Krkonošská Mapa republiky roztála, vydržela o tři týdny déle než loni. iDNES.cz [online]. 2017-07-04 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online. 
  3. a b Mapa republiky se začíná rýsovat ve sněhovém poli, je vysoké až osm metrů. iDNES.cz [online]. 2017-05-22 [cit. 2018-01-12]. Dostupné online. 
  4. Sněhová Mapa republiky v Krkonoších vydrží maximálně do poloviny července. Český rozhlas Hradec Králové. 2017-06-22. Dostupné online [cit. 2018-01-12]. (česky) 
  5. Mapa republiky je fuč. Sněhové pole v Krkonoších roztálo. Týden. 2017-07-04. Dostupné online [cit. 2018-01-12]. 
  6. Mapa republiky už roztála, sníh zmizel z Krkonoš rekordní rychlostí
  7. ŠOUREK, Josef. Květena Krkonoš. Praha: Academia, 1969. S. 30–31. 
  8. ČTK. V Krkonoších roztálo sněhové pole Mapa republiky. Letos o dva týdny dříve než vloni. iROZHLAS [online]. Český Rozhlas. Dostupné online. 
  9. V Krkonoších roztálo po silnějších deštích sněhové pole Mapa republiky. www.idnes.cz [online]. Dostupné online. 
  10. Národní archiv leteckých měřických snímků, snímek z 30. 7. 2004

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]