Městský hřbitov v Žatci
| Městský hřbitov Žatec | |
|---|---|
 Stará část hřbitova | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Louny |
| Obec | Žatec |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′22,64″ s. š., 13°33′21,75″ v. d. |
 | |
| Specifikace | |
| Výstavba | 1868 |
| Odkazy | |
| Oficiální web | http://www.tsmzatec.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městský hřbitov v Žatci (též Hřbitov u svatého Antonína) je hlavní městský hřbitov v Žatci. Nachází se na jihovýchodním okraji města, v ulici Šafaříkova.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vznik[editovat | editovat zdroj]
V důsledku epidemie cholery, která v roce 1850 zasáhla i Žatec, přestaly postačovat dosavadní hřbitovy při menších filiálních kostelech. Město proto zakoupilo téhož roku za 600 zlatých pozemek u kostela svatého Prokopa za mostem přes Ohři. Ještě téhož roku byl nový městský hřbitov vysvěcen a zároveň zrušen hřbitov při kostele svatého Václava.[1]
Bezprostředním podnětem ke zřízení dalšího městského hřbitova, toho stávajícího, byla opětovná epidemie cholery v roce 1866. Pro jeho zřízení byl vybrán městský pozemek na okraji města při silnici na Prahu. Vzhledem k nezbytné potřebě místa na pohřbívání vysvětil ještě téhož roku děkan Gebauer menší prostor ohraničený dřevěným plotem. Během dalších dvou let se ve výstavbě hřbitova pokračovalo a v roce 1868 byl dokončen.[2]
Vstup tvoří novorenesanční brána, zbudována byla také márnice. Hřbitovní kostel svatého Antonína budovaný stavitelem Antonem Grimmem podle vlastního návrhu byl dokončen až roku 1873, a vysvěcen 1. listopadu děkanem páterem Aloisem Hanelem. V kostele bylo instalováno harmonium darované hudebním mecenášem Josefem Schőfflem. Z důvodu zachování estetičnosti hřbitova bylo v té době nutné překládat návrh hrobek městské radě ke schválení. Východně na areál navázal městský židovský hřbitov zřízený roku 1869.
Podél zdí areálu je umístěna řada hrobek významných obyvatel města. Pohřbeni jsou na hřbitově i vojáci a legionáři bojující v první a druhé světové válce.
Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]
S odchodem téměř veškerého německého obyvatelstva města v rámci odsunu Sudetských Němců z Československa ve druhé polovině 40. let 20. století zůstala řada hrobů německých rodin opuštěna a bez údržby. V pozdějších letech byl hřbitov nadále rozšiřován.
V Žatci se nenachází krematorium, ostatky zemřelých jsou zpopelňovány povětšinou v krematoriu v Mostě a v Hrušovanech u Chomutova.
Osobnosti pohřbené na tomto hřbitově[editovat | editovat zdroj]
- Adolf Seifert (1826–1910) – německý lékař, regionální historik a chmelař
- Anton Grimm (1811–1868) – městský stavitel a architekt
- Anton Christl (18?–?) – továrník
- Josef Schőffl (1814–1894) – továrník a mecenáš
- Moritz Lüdersdorf (1844–1923) – továrník (rodinná kaplová hrobka)
Hrobky[editovat | editovat zdroj]
- Kaplová hrobka rodin Kalwoda a Ziegler
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu městský hřbitov Žatec na Wikimedia Commons - Web hřbitova (stránky města)
- Historie hřbitova
- Článek o hřbitově (2014)
