Lázeňský dům čp. 58 (Kuks)
| Lázeňský dům čp. 58 v Kuksu (Rentzovo muzeum) | |
|---|---|
-kopie.jpg) Lázeňský dům čp. 58 v roce 2022 | |
| Účel stavby | |
lázeňský dům, hostinec, muzeum | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, klasicismus |
| Výstavba | 1708 |
| Stavebník | František Antonín Špork |
| Současný majitel | Stanislav Bohadlo |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 58, Kuks,  Česko |
| Souřadnice | 50°24′3,43″ s. š., 15°53′22,46″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 32808/6-3606 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Barokní lázeňský dům čp. 58 se nachází na levém břehu Labe naproti mostu v obci Kuks v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.[1] Dům čp. 58 byl spolu se sousedním identicky koncipovaným domem čp. 57 vybudován v první dekádě 18. století jako součást výstavného lázeňského komplexu Kuks (německy Bad Kukus), založeného majitelem panství Choustníkovo Hradiště hrabětem Františkem Antonínem Šporkem.[2]
Lázeňský dům čp. 58 je součástí památkové rezervace Kuks, která byla vyhlášena Ministerstvem kultury České socialistické republiky s platností od 1. června 1971.[3] Po rekonstrukci a dostavbě objektu, ukončené v roce 2014, zde bylo zřízeno Rentzovo muzeum,[4] věnované dílu německého grafika a rytce Michaela Heinricha Rentze, který přišel do Kuksu v roce 1722 a zaujímal významné místo ve službách hraběte Šporka.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrabě František Antonín Špork začal budovat své slavné lázně Kuks v roce 1692. Pro výstavbu byl zvolen svah na levém břehu Labem kde vyvěralo několik pramenů. Do roku 1696 zde vznikly první lázeňské budovy, v té době převážně dřevěné.
První velkou zděnou stavbou, určenou pro návštěvníky lázní a Šporkovy hosty byl hostinec U Zlatého slunce, postavený v roce 1699. Po roce 1700, převážně v roce 1703, byl západně od zmíněného hostince vybudován soubor roubených domků, určených pro ubytování řemeslníků, panských služebníků a lázeňského personálu.
Lázeňský dům čp. 58 byl zároveň se zrcadlově umístěným domem čp. 57 vystavěný v letech 1707–1708 jako jeden z nových lázeňských objektů v Kuksu u paty „kaskádového“ schodiště se sochami Tritonů, vedoucího k lázním a Šporkovu zámečku .[2] Po Šporkově smrti v roce 1738 lázně, které pařily díky své výstavnosti a bohatému kulturnímu životu k nejvyhlášenějším v Evropě, začaly pomalu upadat. V druhé polovině 19. století byl v domě čp. 58 hostinec Zum Ersten Jagdhorn (v překladu z němčiny U prvního loveckého rohu), o století později zde bylo dokonce řeznictví.[4] Dům byl částečně zbořen v roce 1988 a ještě na počátku nového milénia byl ruinou.[5][6]
.jpg)
Od roku 2006 se zvyšovalo úsilí o záchranu a obnovu barokního stavebního komplexu v Kuksu. V roce 2011 byla potvrzena částka 460 milionů korun z prostředků Evropské unie na rekonstrukci kukského hospitálu. Dalších 75 milionů bylo určeno na revitalizaci a úpravy v obci Kuks v prostoru někdejších lázní.[7] V rámci hlavní etapy rekonstrukce a revitalizace kukských památek, která proběhla v letech 2013 až 2015, byl rekonstruován také bývalý lázeňský dům čp. 58.[8] Rekonstrukce domu čp. 58 byla zahájena v září roku 2012. Projekt „Rentzovo muzeum barokního tisku Kuks“ byl dokončen v březnu 2014.[5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Obdélný přízemní dům čp. 58 s mansardovou střechou, postavený souběžně s řekou, se nachází na labském nábřeží vlevo u paty kaskádového schodiště. Dům tvoří protějšek k stavebně identickému, rovněž památkově chráněnému domu čp. 57. Celá západní polovina domu, která předtím prakticky zanikla, je až na část obvodových zdí nově vystavěna.[2] Na jižní fasádě je devět okenních os s obdélnými okny. Ve střeše nad průčelím byl obnoven vikýř se třemi okny. Na západní straně domu byla dvě okna a dveře do zadní chodby, na východní straně je kamenná nika s konchou a nádrží na vodu, ve štítě je dvojice obdélných oken a trojúhelné okénko. Fasáda na jižní straně má bosovaný střed a je členěna pilastry a podokenními nástavci. Po rekonstrukci byla obnovena původní barevnost fasády – bílá s červeným dekorem.[2]
Rentzovo muzeum
[editovat | editovat zdroj]Muzeum M. H. Rentze, které ukazuje průřez dílem tohoto významného grafika a rytce, bylo otevřeno 3. května 2014. V expozici je představeno Rentzovo dílo, které vzniklo ve službách majitele panství a mecenáše umělců Františka Antonína Šporka – Rentzovy grafické listy a ilustrace ke knihám, které byly vydány hrabětem Šporkem, včetně Velké veduty Kuksu, Knihy poustevníků, Křesťanského roku a Tance smrti. V muzeu jsou též ukázky z tvorby hradeckých barokních knihtiskařů Jana Jakuba Komarka-Boemo a Václava Jana Tibeliho.[5] Zakladatelem a správcem muzea je vlastník domu čp. 58, muzikolog a profesor královéhradecké univerzity Stanislav Bohadlo.[5]
V budově muzea se dále nachází dílna modrotiskových forem a dílny dřevořezu, výroby ručního papíru, mědirytu, vazby knih a historický knihtiskařský lis. Součástí činnosti muzea je nabídka grafických a knihařských workshopů včetně tisku na látku a tisku na knihtiskařském lisu ze 17. století. Na terase u budovy muzea je replika lešení barokního pouličního divadla s možností live-kamerového přenosu. V nabídce muzea je rovněž naučná stezka okolo šesti barokních pousteven, které byly vybudovány na někdejším Šporkově panství.[5]
-
Vstup do muzea -
Expozice v přízemí -
Ukázky barokního tisku -
Jedna z původních sošek kukských trpaslíků -
Publikace z 18. století
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Seznam. Kuks 58 [online]. mapy.cz [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Památkový katalog: Lázeňský dům - hostinec [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Obec Kuks s přilehlým komplexem hospitálu a souborem plastik v Betlémě [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Rentzovo muzeum - Kuks [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Rentzovo muzeum [online]. Kuks: Rentzovo muzeum [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Kuks, lázeňský dům - hostinec. Evidenční list kulturní památky - původní. [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
- ↑ EU zaplatí rekonstrukci Kuksu za půl miliardy [online]. Praha: Česká televize, ČT 24, 2011-07-14 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online.
- ↑ VÍŠKOVÁ, Andrea. Slavnostní barokní kultura v Hospitalu Kuks a její zpřítomňování [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2016-12-09 [cit. 2022-02-27]. Magisterská diplomová práce. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. 2. vyd. Praha, Litomyšl: Paseka, 2003. 600 s. ISBN 80-7185-573-1. Kapitola Pozemský ráj. Lázně a špitál v Kuksu, s. 221–324.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lázeňský dům čp. 58 v Kuksu na Wikimedia Commons
