Přeskočit na obsah

Luková (Manětín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luková
Vesnice od jihovýchodu
Vesnice od jihovýchodu
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecManětín
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel7 (2021)[1]
Katastrální územíLuková u Manětína (3,18 km²)
PSČ331 01
Počet domů9 (2021)[2]
Luková
Luková
Další údaje
Kód části obce93572
Kód k. ú.693570
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luková (německy Lukowa, Luk) je vesnice, část města Manětín v severozápadní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Luková u Manětína měří 318,49 hektarů.[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1115.[4]

Na poli severně za kostelem byl nalezen denár Břetislava I., jehož datace spadá do období kolem roku 1050. Mince byla odevzdána do Západočeského muzea v Plzni.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Luková leží na jihozápadním svahu kopce, převážně nad levým břehem Lukovského potoka, šest kilometrů severozápadně od Manětína, v nadmořské výšce 500 metrů. Na severu sousedí s Domašínem, na jihu s Mezím a na jihozápadě s Zhořcem. Severozápadně od vsi je výrazný kuželovitý Zbraslavský vrch sopečného původu.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 107 obyvatel (z toho 41 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků a 96 Němců. Kromě jednoho příslušníka nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 135 obyvatel: čtyřicet Čechoslováků, 94 Němců a jednoho cizince. Převládala římskokatolická většina, ale ve vsi žilo také šest členů církve československé a jeden člověk bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 122 113 127 131 108 107 135 41 68 41 26 6 7 4 7
Počet domů 19 20 22 21 22 20 20 10 10 10 9 4 8 10 9

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1930 Luková byla samostatnou obcí v okrese Kralovice. V letech 1950–1975 byla částí obce Mezí, se kterým patřila nejprve do okresu Toužim, ale v letech 1961–1975 v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1976 je částí města Manětín v okrese Plzeň-sever. V letech 1869–1930 k obci patřil Zhořec.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Jiří – nachází se v havarijním stavu, stal se však atrakcí pro turisty z celého světa poté, co v něm byla instalována expozice 32 sádrových soch. Sochy jsou dílem bakalářské práce studenta Fakulty designu a umění (ZČÚ v Plzni) Jakuba Hadravy. Postavy věřících, které postávají mezi lavicemi nebo v nich dokonce sedí, si návštěvníci překřtili na duchy. Sádrové postavy mají představovat sudetské Němce, kteří se do kostela chodili každou neděli modlit. Výtěžek z dobrovolného vstupného je určen na záchranu kostela.[10][11]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Luková u Manětína [online]. 2013-01-01 [cit. 2015-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-30. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 316. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 286. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 308, 666.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  10. Archivovaná kopie. m.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-01. 
  11. VAINDL, Ladislav. Kostel v zapadlé vsi se stal senzací, v lavicích tu sedí „duchové“. iDNES.cz [online]. 2014-10-31. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]