Louis Auguste d'Albert d'Ailly
| Louis Auguste d'Albert d'Ailly, vévoda de Chaulnes | |
|---|---|
.jpg) Portrét z roku 1707 (Hyacinthe Rigaud, sbírky Muzea ve Versailles) | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Francie |
| Hodnost | maršál Francie (1741), generálporučík (1718), maréchal de camp (1708), brigádní generál (1704) |
| Narození | 22. prosince 1676 Saint-Germain-en-Laye |
| Úmrtí | 9. listopadu 1744 (ve věku 67 let) Morlaix |
| Titul | vévoda de Chaulnes (1711) |
| Rodiče | Charles Honoré d'Albert, duc de Luynes a Jeanne-Marie Colbert |
| Děti | Charles François d'Albert d'Ailly duc de Chaulnes |
| Příbuzní | Honoré Charles d'Albert de Luynes, Marie Anne d'Albert de Luynes a Marie Françoise d'Albert de Luynes (sourozenci) |
| Profese | voják |
| Ocenění | rytíř Řádu svatého Ducha rytíř Řádu sv. Michala |
| Commons | Louis Auguste d'Albert, Duke of Chaulnes |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louis Auguste d'Albert d'Ailly, vévoda de Chaulnes (francouzsky Louis Auguste d'Albert d'Ailly, duc de Chaulnes, comte de Picquigny, vidame d'Amiens) (22. prosince 1676 Saint-Germain-en-Laye – 9. listopadu 1744 Paříž) byl francouzský šlechtic a generál. Od mládí sloužil v armádě a díky příslušnosti k nejvyšší aristokracii prodělal rychlou kariéru, vyznamenal se statečností v dynastických válkách přelomu 17. a 18. století. V roce 1741 dosáhl nejvyšší vojenské hodnosti maršála Francie. Po starší rodové linii převzal v roce 1711 titul vévody de Chaulnes.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého šlechtického rodu připomínaného od 12. století, narodil se jako pátý syn Charlese Honoré d'Albert, vévody Luynes (1646–1712),[1][2] po matce Jeanne Marie Colbertové (1650–1732) byl vnukem prvního ministra Jeana-Baptista Colberta.[3] Po smrti tří starších bratrů se stal po otci druhým následníkem v pořadí a předurčeným dědicem vévodského titulu Chaulnes, který užíval jeho strýc Charles d'Albert d'Ailly (1625–1698). Od roku 1692 byl znám pod zřídka užívaným titulem vidam d'Amiens, v šestnácti letech vstoupil ke sboru královských mušketýrů a již o rok později byl poručíkem. Ve Flandrech se zúčastnil bojů v rámci devítileté války a brzy získal hodnost plukovníka pěchoty, zastával také čestné funkce ve správě Pikardie.
Na začátku války o španělské dědictví byl pobočníkem vévody burgundského v Německu (1701), po smrti svého mladšího bratra Louise Nicolase, rytíře d'Albert (1679–1701) převzal velení pluku jezdectva, s nímž byl přeložen do Itálie a pod maršálem Villeroyem bojoval v prohrané bitvě u Chiari. S Villeroyem byl převelen do Flander a v roce 1704 byl povýšen na brigádního generála. Statečností se vyznamenal v bitvách u Ramillies (1706), Oudenaarde (1708) a Malplaquetu (1709; zde byl zraněn), mezitím dosáhl hodnosti maréchal de camp (generálmajor) (1708). Ještě před koncem války o španělské dědictví odešel do soukromí (1713), zúčastnil se ale další války proti Španělsku a v roce 1718 byl povýšen na generálporučíka. Za války o polské dědictví bojoval na Rýně a zúčastnil se Philippsburgu (1735). Nakonec získal nejvyšší vojenskou hodnost maršála Francie (1741).[4] Maršálskou hůl převzal z rukou Ludvíka XV. 11. února 1741 ve Versailles.
V roce 1711 získal titul vévody de Chaulnes s právem pairství.
V roce 1704 se ve Versailles oženil s Anne Romaine de Beaumanoir-Lavardin (1688–1745), dcerou markýze de Lavardin, velvyslance v Římě. Z jejich manželství se narodilo sedm dětí, tři synové zemřeli ještě před otcem. Dědicem vévodského titulu byl čtvrtý syn Michel Ferdinand d'Albert d'Ailly (1714–1769), který v armádě dosáhl hodnosti generálporučíka, amatérsky se zabýval astronomií a byl čestným členem Akademie věd.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Rodokmen rodu d'Albert de Luynes dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu d'Albert d'Ailly [1]
- ↑ Rodokmen rodu Colbertů dostupné online
- ↑ Officiers généraux de l'arméed de terre et des services (Ancien Régime–2010) dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Dictionnaire historique et biographique des généraux français; svazek I.; Paříž, 1820; s. 48–50 dostupné online
- KODETOVÁ, Petra: Soumrak krále Slunce. Válka o španělské dědictví 1701–1714; Praha, 2016; 280 s. ISBN 978-80-7557-037-6
- SAINT-SIMON, Louis, vévoda de: Paměti; Praha, 1959; 295 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis Auguste d'Albert d'Ailly na Wikimedia Commons - Rodokmen rodu d'Albert
