Přeskočit na obsah

Bitva u Oudenaarde

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Oudenaarde
konflikt: Války o dědictví španělské
Bitva u Oudenaarde (velmi hrubá mapa rozhodujících přesunů a útoků)
Bitva u Oudenaarde (velmi hrubá mapa rozhodujících přesunů a útoků)

Trvání11. červenec 1708
Místona sever od Oudenaarde, Belgie
Souřadnice
Výsledekdrtivé vítězství aliance
Strany
Vlajka Spojeného království Spojené království
Spojené provincie nizozemské Nizozemí
Vlajka Habsburské monarchie Říše
Vlajka Pruska Prusko
Vlajka francouzského království Francie
Velitelé
Vlajka spojeného království vévoda z Marlborough
Vlajka Habsburské monarchie Evžen Savojský
Vlajka francouzského království vévoda Burgundský
Vlajka francouzského království vévoda z Vendôme
Síla
95 000 mužů 100 000 mužů
Ztráty
3000 mužů 15000 mužů

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Oudenaarde (11. červenec 1708) představuje jednu z nejvýznamnějších bitev válek o dědictví španělské. Marlborough s Evženem Savojským v ní připravili drtivou porážku francouzské armádě vedené vévodou Burgundským a vévodou z Vendôme.

Bitva je považována za velmi neobvyklou (vzhledem ke své době), protože obě armády se srazily v podstatě za pochodu, tj. zcela nesešikované, bojovaly od počátku z části „naslepo“ a následně došlo k roztažení sil obou vojsk do neobvyklé šíře. K úspěchu protifrancouzské aliance velmi přispěl fakt, že Princové dvojčata jednak lépe pochopili zákonitosti tohoto neobvyklého boje a lépe se zorientovali v nastalém zmatku, jednak projevili hluboké vzájemné porozumění a dokonalou spolupráci. Evžen Savojský (který původně neměl žádné vlastní jednotky a převzal velení nad částí Marlboroughových vojsk) na sebe po dlouhou dobu poutal nepřítele v blízkosti řeky Šeldy a umožnil Marlboroughovi provést obchvatný manévr a rozdrtit francouzské pravé křídlo.

Francouzské straně naopak velice uškodilo, že nezkušený a nepříliš schopný vévoda Burgundský (později známý jako Malý dauphin) nerespektoval rady ani pokyny vévody z Vendôme a oba vojevůdci si činili každý podle svého, s minimálními ohledy na toho druhého. Výsledkem bylo, že patrně pouze noc zachránila jejich armádu před naprostým zničením. Marlborough po bitvě napsal své ženě: Věřím, že kdybychom měli štěstí a získali 2 hodiny denního světla navíc, mohli jsme dnes vyhrát celou válku.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VLNAS, Vít. Princ Evžen Savojský. Život a sláva barokního válečníka. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Národní Galerie, 2001. 849 s. ISBN 80-7185-380-1. S. 310–323. 


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]