Lori límcový
 Lori límcový | |
|---|---|
 Lori límcový v Zoo v San Diegu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | papoušci (Psittaciformes) |
| Čeleď | Psittaculidae |
| Podčeleď | Loriové (Loriinae) |
| Tribus | Loriini |
| Rod | Vini |
| Binomické jméno | |
| Vini solitaria (Suckow, 1800) | |
| Synonyma | |
Phigys solitarius | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lori límcový (Vini solitaria) je monotypický druh ptáka z čeledi Psittaculidae, z podčeledi loriů. Je endemický pro ostrovy Fidži. Tento druh se stal oblíbený jako klecový pták až v posledních deseti letech a obecně se jedná o druh náročnější na chov, především na hygienu a výživu.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Loriové límcoví jsou endemičtí pro Fidži, konkrétně obývají většinu velkých ostrovů v severní části souostroví Lau. Nejlepší podmínky pro jejich pozorování jsou na ostrově Viti Levu. Obecně si pro žití vybírá tento druh hlavně deštné lesy, avšak dobře se přizpůsobil životu s lidmi a proto jej uvidíme i na kokosových plantážích, zahradách nebo parcích. Malá populace loriů límcových se nachází i ve městě Suva. Fidži obecně je velmi vlhká oblast, ve které zimní teploty neklesnou pod 17 °C a i tomu je nutné přizpůsobit chov loriů.
Dospělý lori límcový má na délku okolo 20 cm a vykazuje pohlavní dimorfismus. Samečci mají světle rudé tváře, krk, hruď a horní část břicha. Korunka (vršek hlavy) je fialový. Zátylek je zářivě zelený, křídla, záda a ocas mají podobný odstín. Podbříšek je fialový. Zobák žlutý, velmi malý, nohy růžovo oranžové. Naopak samičky mají bledší korunku s nazelenalým odstínem. Mláďata jsou méně výrazná s hnědým zobákem a hnědými duhovkami.
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Lori límcový se běžně vyskytuje v párech, mimo sezónu hnízdění i v malých skupinkách čítajících okolo šesti kusů. Existují ale i záznamy o padesáti loriích límcových na jednom stromě, jedná se však o výjimky. Samotné období hnízdění probíhá od července do prosince a loriové většinou vyhledávají zetlelé kmeny palem. V době hnízdění jsou loriové límcoví vůči ostatním ptákům agresivní, především v okolí hnízda. Tento druh se živí nektarem květin, pylem, plody a drobným hmyzem. Podle literatury dávají loriové přednost nektaru z kokosových palem a stromů zarděnice pestré a spatodei zvonkovité.
Chov v zajetí[editovat | editovat zdroj]
Obecně panuje tvrzení, že chov loriů límcových v zajetí je náročnější a to především na složení stravy a hygienu. Tento druh se hodí pro voliérový chov. Samotné voliéry které se dají dobře udržovat (musí tedy být z dobře omyvatelného materiálu) a navíc musí být prostorné, jelikož loriové límcoví jsou velmi pohybliví a akční. Větší část jejich stravy by měl tvořit sladký nektar. Na druhou stranu nesmí to být příliš hustá kaše, kvůli které se v zobáku loriů tvoří kvasinky. Cenově se jedná o dostupné ptáky; běžná cena za jedno mládě je 1 300 eur. Co se odchovu týče, pak obecně platí, že jsou loriové límcoví dobří rodiče-
První jedinec se do Evropy, konkrétně do Velké Británie, dostal v roce 1870 a přivezl jej sem kapitán Hudson. V roce 1911 pak byli do londýnské Zoo importování další dva jedinci. Ve větším měřítku tyto ptáky začal chovat až švýcarský chovatel Bukard v 60. letech 20. století. V Česku se první lori límcový objevil až v roce 2002, jedním z prvních tuzemských chovatelů byl například Pavel Pecka.
Taxonomie a status[editovat | editovat zdroj]
Lori límcový byl poprvé popsán německým přírodovědcem Georgem Adolfem Suckowem v roce 1800. V roce 1870 se tento druh dostal do monotypického rodu Phigys díky anglickému přírodovědci Georgi Robertu Grayovi. V roce 2020 byl však přeřazen do rodu Vini na základě molekulárních dat.[2][3][4] Na Fidži tohoto ptáka přezdívají „Kula“.
Lori límcový je druh ptáka se stabilními populacemi, který se snadno přizpůsobí novým podmínkám a i proto mu dle IUCN přísluší status málo dotčený (LC).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Collared lory na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ SMITH, Brian Tilston; MAUCK, William M; BENZ, Brett W. Uneven Missing Data Skew Phylogenomic Relationships within the Lories and Lorikeets. Genome Biology and Evolution. 2020-05-29, roč. 12, čís. 7, s. 1131–1147. Dostupné online [cit. 2023-09-14]. ISSN 1759-6653. DOI 10.1093/gbe/evaa113. PMID 32470111.
- ↑ JOSEPH, Leo; MERWIN, Jon; SMITH, Brian Tilston. Improved systematics of lorikeets reflects their evolutionary history and frames conservation priorities. Emu - Austral Ornithology. 2020-07-02, roč. 120, čís. 3, s. 201–215. Dostupné online [cit. 2023-09-14]. ISSN 0158-4197. DOI 10.1080/01584197.2020.1779596. (anglicky)
- ↑ Parrots, cockatoos. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOMIŠKA, Lubomír. Lori límcový (Phigys solitarius). Fauna. Roč. 2016, čís. 2, s. 6, 7.
- FORSHAW, Joseph M. Parrots of the World; an Identification Guide. [s.l.]: Princeton University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0-691-09251-6. (anglicky)
- LOW, Rosemary. Lories and Lorikeets. Melbourne: Inkata Press, 1978. ISBN 0-909605-08-4. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lori límcový na Wikimedia Commons 
Taxon Vini solitaria ve Wikidruzích
