Přeskočit na obsah

Lori korunkový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLori korunkový
alternativní popis obrázku chybí
Lori korunkový v zajetí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpapoušci (Psittaciformes)
ČeleďPsittaculidae
PodčeleďLoriové (Loriinae)
TribusLoriini
RodParvipsitta
Binomické jméno
Parvipsitta porphyrocephala
(Dietrichsen, 1837)
Areál rozšíření loriho korunkového
Areál rozšíření loriho korunkového
Areál rozšíření loriho korunkového
Synonyma

Trichoglossus porphyrocephalus (Dietrichsen, 1837)
Psittacus purpureus (Dietrichsen, 1832)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lori korunkový (Parvipsitta porphyrocephala) je druh malého ptáka z podčeledi Loriů, tribusu Loriini. Bývá popisován jako „nejatraktivněji zbarvený lori rodu Glossopsitta“.[2] Tyto ptáky lze najít na otevřených pláních jižní Austrálie, avšak současně je to i druh vzácně chovaný v zajetí. Běžně se na lorie korunkové používá kroužek o velikosti 5,0 až 5,5 mm.[3]

Divoce žijící jedinec
Jedinec z východní Austrálie

Lori korunkový je v dospělosti dlouhý okolo 15 cm, je to tedy poměrně malý druh. Hmotnost se pohybuje okolo 60 g.[2] Samečci mají fialovou korunku (oblast na temeni hlavy), žlutooranžové čelo, žluté líce a zbytek těla světle zelený. Barva na hrudi může přecházet až do tyrkysové a obecně se odstíny zelené na těle střídají od velmi světlé až po tmavou. Ocasní peří může být oranžovo-červené a pokud pták letí, je možné vidět i velké rudé skvrny pod křídly. Zobák je velmi drobný, černý, duhovky hnědé, nohy šedé. Samičky jsou svým druhům poměrně podobné, avšak mají tmavší kostřec, jejich barvy jsou bledší a úplně chybí i rudé skvrny pod křídly. Mladí jedinci se od dospělých liší především tím, že nemají fialovou korunku.

Lori korunkový se vyskytuje především v jihozápadní a jižní Austrálii, také na východ od Eyrova poloostrova. Najdeme je i na Klokaním ostrově, avšak nikoliv v Tasmánii. Lori korunkový je stěhovavý druh, který vyhledává suché a otevřené oblasti zejména s eukalyptusy.

Loriové korunkoví se shromažďují do malých skupinek a můžeme je najít ve společnosti s lorii malými nebo lorii mošusovými. Jsou to aktivní, pohotoví a nesmělí ptáci, kteří pobývají převážně v korunách stromů vysoko nad zemí. Živí se nektarem z květů různých druhů eukalyptů a kajeputů. Oblíbenou rostlinou je i Myoporum insulare.

Každý jedinec je pohlavně dospělý již v půl roce života.[2] Hnízdění probíhá od srpna do prosince a samička do hnízda klade dvě až čtyři matně bílá vejce o rozměrech 20×17 mm.[4] Samotné hnízdo je rozměrově malé a většinou se nachází v dutině stromu. U loriů korunkových není výjimečné ani hnízdění v koloniích. Vejce jsou následně inkubována po dobu asi 17 dnů.

Chov v zajetí

[editovat | editovat zdroj]

V zajetí se jedná o raritu, mimo Austrálii je téměř nemožné lorie korunkové potkat. Rozmach jejich chovu je navíc eliminován australskou vyhláškou, která odtud zakazuje vývoz fauny.[2] Ke světovému prvoodchovu došlo právě v Austrálii a to roku 1936, mimo Austrálii se rozmnožit lorie korunkové povedlo ve 30. letech 20. století v USA a Anglii zároveň.[2] V případě chovu v zajetí je možné držet lorie ve společnosti astrildů (například astrild pestrý) a neofém (například neoféma modrohlavá).[2] V Česku zatím nelze najít žádného jedince, jak v zoologických zahradách, tak v soukromých chovech.

Taxonomie a status

[editovat | editovat zdroj]

Lori korunkový byl poprvé popsán Lionelem Dietrichsenem v roce 1837. Druhový latinský název porphyrocephala se skládá ze dvou řeckých slov; porphuros, tedy fialová, a kephale, hlava. Druh netvoří žádné poddruhy.

Dle IUCN přísluší tomuto druhu status málo dotčený (LC). Populace loriů korunkových jsou stabilní a navíc se na nich ještě neprojevil dopad odchytávání volně žijících ptáků.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Purple-crowned lorikeet na anglické Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b c d e f www.ararauna.cz [online]. www.ararauna.cz [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. 
  3. WEBDESIGN, WINY, s.r.o. - hosting &. www.novaexota.eu [online]. www.novaexota.eu [cit. 2016-02-15]. Dostupné online. 
  4. BERULDSEN, Gordon. Australian Birds: Their Nests and Eggs. [s.l.]: G. Beruldsen 424 s. Dostupné online. ISBN 9780646427980. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LENDON, Alan H. Australian Parrots in Field and Aviary. 2. vyd. Sydney: Angus and Robertson, 1973. ISBN 0-207-12424-8. (anglicky) 
  • LOW, Rosemary. Lories and Lorikeets. Melbourne: Inkata Press, 1978. ISBN 0-909605-08-4. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]