Přeskočit na obsah

Lipová (zámek)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zámek Lipová
Zámek v roce 2015
Zámek v roce 2015
Základní informace
SlohBaroko
ArchitektGirolamo Costa
Výstavba1736–1756
StavebníkLeopold Anton Salm-Reifferscheidt-Hainspach
Současný majitelVia Tempora Nova, z. s.
Poloha
AdresaLipová 401, Lipová, ČeskoČesko Česko
Souřadnice51°0′47,54″ s. š., 14°21′31,6″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky25843/5-3809 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebVia Tempora Nova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Barokní zámek v pohraniční obci Lipová na Děčínsku v Ústeckém kraji byl vystavěn ve 30. letech 18. století. Od té doby nebyl až na malé úpravy přestavován. Po letech chátrání je však výrazně poničený, barokní střechy a krovy jsou propadlé. Jeho majitelem je občanské sdružení Via Tempora Nova, které usiluje o jeho záchranu. Náklady na ni se budou pohybovat v řádu stovek milionů korun.

Zámek je chráněn jako kulturní památka[1], je však zároveň veden v seznamu ohrožených nemovitých památek.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Starý lipovský zámek postavili pravděpodobně po roce 1566 Šlejnicové, postupem času však přestal vyhovovat. Výstavbu nového zámku nechal v roce 1736 nebo 1738 zahájit hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt (1699–1769), majitel panství Lipová a maršálek císařské rakouské armády, který se pod vedením prince Evžena Savojského účastnil válek s Osmanskou říší. Podoba stavby je pravděpodobně dílem architekta italského původu Girolama (Jeronýma) Costy. Původní tvář stavby nese jen stopy dílčích klasicistních úprav z přelomu 18. a 19. století.[2]

Ze tří bezdětných synů starohraběte Josefa Václava Salm-Reifferscheidta vlastnil zámek Hainšpach s loveckým zámečkem Šternberk u Brtníků (německy Zeidler) a patronátními právy ke kostelům v Lobendavě, Krásnu, Mikulášovicích a Brtníkách prostřední syn František Josef (1819-1885)[3]. Dříve než roku 1889 zemřel poslední syn Alois, přešel zámek prostřednictvím jeho dcery Johanky Josefíny Roziny (1827-1892), provdané za Osvalda I. Thun-Hohensteina (1817-1883) do vlastnictví Thun-Hohensteinů; zdědil jej jejich syn Josef Osvald II. Thun-Hohenstein. Od posledního majitele z tohoto rodu, Osvalda III., jej za první pozemkové reformy v roce 1924 získal pražský advokát JUDr. Josef Růžička, syn Apolla Růžičky (1856-13.1.1927), emeritního ředitele Živnobanky.[4]

V roce 1938 zámek zkonfiskovali Němci a poté jej využívali jako lazaret. Německá říše jej prodala chomutovské filiálce německé ocelářské firmy Mannesmann. Ta ze zámku vytvořila rekreační zařízení, později sloužící oddílům SS.[2]

Po druhé světové válce byl zámek sice vrácen rodině Růžičkových, v roce 1948 byl však znárodněn. Poté fungoval jako domov důchodců, později zde měla sídlo vojenská posádka. Po jejím odchodu v roce 1970 začala devastace areálu.[2] V roce 1995 získala zámek v restituci Kateřina Ebelová. Poničenou památku prodala za 700 tisíc korun nizozemské firmě Obrození, s.r.o., která však do její záchrany neinvestovala. Začaly se tak propadat některé střechy a stropy místností.[5] V 90. letech střechu také poničil požár.[6]

Památkáři naléhali na nizozemské majitele, aby zámek opravovali, nebo prodali. V listopadu 2011 jej koupilo sdružení Via Tempora Nova za cenu necelých dvou milionů korun.[6] Podle fotodokumetace Památkového katalogu z 20. května 2020 dosud podstatné práce pro záchranu stavby neproběhly a zámek je stále bez střech. [7]

Záchrana zámku

[editovat | editovat zdroj]

Sdružení Via Tempora Nova uvádí odhady celkových nákladů v rozmezí od 284 milionů [8] do 600 milionů korun.[6] Jeho zástupci věří, že finance získají díky pomoci kraje, státu i Evropské unie či Norských fondů. První dotaci ve výši půl milionu korun získalo sdružení v roce 2013 od Ústeckého kraje.[9]

První kroky k záchraně zámku začali členové sdružení podnikat již v roce 2012. Tehdy nechali vysekat náletové dřeviny a křoví na nádvoří i v někdejším zámeckém parku, dosahující výšky několika metrů. Díky tomu objevili barokní kašnu, o jejíž existenci do té doby nevěděli. Na obnově parku se sdružením spolupracuje botanik Václav Větvička.

Ze známých osobností se do podpory sdružení zapojili např. i herec Luděk Munzar, kytarista Štěpán Rak nebo houslista Jaroslav Svěcený, který na zámku založil tradici benefičních koncertů Lipovské hudební slavnosti.[6]

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Zámek má sedm schodišť, jejichž počet tak odpovídá počtu dnů v týdnu, dále dvanáct komínů, kterých je stejně jako měsíců v roce, 52 pokojů jako je týdnů a 365 oken a dveří jako je dnů v roce.[6]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Proměny lipovského zámku
  • Průčelí (2005)
    Průčelí (2005)
  • Portál se znakem (2005)
    Portál se znakem (2005)
  • Cesta podél zámku (2006)
    Cesta podél zámku (2006)
  • Severovýchodní křídlo (2006)
    Severovýchodní křídlo (2006)
  • Průčelí (2006)
    Průčelí (2006)
  • Nádvoří (2006)
    Nádvoří (2006)
  • Alej v zámeckém parku (2006)
    Alej v zámeckém parku (2006)
  • Průčelí s cestou (2008)
    Průčelí s cestou (2008)
  • Severovýchodní křídlo (2010)
    Severovýchodní křídlo (2010)
  • Průčelí (2010)
    Průčelí (2010)
  • Severovýchodní křídlo (2010)
    Severovýchodní křídlo (2010)
  • Zámecký park (2010)
    Zámecký park (2010)
  • Nádvoří (2010)
    Nádvoří (2010)
  • Místnost v přízemí (2010)
    Místnost v přízemí (2010)
  • Průčelí (2010)
    Průčelí (2010)
  • Pohled z parku (2015)
    Pohled z parku (2015)
  • Pohled z parku (2015)
    Pohled z parku (2015)
  • Průčelí a severovýchodní křídlo (2016)
    Průčelí a severovýchodní křídlo (2016)
  • Nový park severně od zámku (2015)
    Nový park severně od zámku (2015)
  • Park mezi zámkem a rybníkem (2015)
    Park mezi zámkem a rybníkem (2015)
  • Zámecký rybník (2015)
    Zámecký rybník (2015)
  • Pohled z parku (2020)
    Pohled z parku (2020)
  • Park (2020)
    Park (2020)
  • Průčelí (2020)
    Průčelí (2020)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-11-19]. Identifikátor záznamu 136981 : Zámek Lipová. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d Zámek Lipová, Monumnet.npu.cz, cit. 19. 11. 2014
  3. ↑ Johann F. Procházka: Topografisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, zugleich Adressenbuch sämmtlicher bei demselben angestellten Beamten, des Forstpersonals u.s.w. Prag 1880, s. 329-330, dostupné online [2]
  4. ↑ Pobytová přihláška rodiny Růžičků
  5. ↑ Historie - zámek Lipová [online]. Via Tempora Nova. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e Nadšence už stála záchrana zámku miliony, a to teprve vyčistili park. iDNES.cz [online]. 2012-6-20. Dostupné online. 
  7. ↑ https://pamatkovykatalog.cz/zamek-15592721
  8. ↑ Základní finanční rozvaha zámku Lipová. www.viatemporanova.cz [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zámek Lipová, finalista ankety o záchranu, se dočká prvních oprav. iDNES.cz [online]. 2013-7-26. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. (německy) 
  • RAPIN, Jan. Zámek Lipová & Salmové. Stehelčeves: Via Tempora Nova z. s., 2015. ISBN 978-80-906136-0-7. 
  • RAPIN, Jan; HENSCHELOVÁ, Hana; HENTSCHEL, Werner; TLUSTÝ, Jaromír. Zámecký Park Lipová. Stehelčeves: Via Tempora Nova z. s., 2016. ISBN 978-80-906136-1-4. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lipová_(zámek)&oldid=24408407“