Lina Šternová

Lina Šternová
Lina Šternová
Narození	14.jul. / 26. srpna 1878greg.; Liepāja
Úmrtí	7. března 1968 (ve věku 89 let); Moskva
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Alma mater	Ženevská univerzita
Povolání	biochemička, fyzioložka, bioložka, lékařka, vysokoškolská učitelka a chemička
Zaměstnavatel	Ženevská univerzita
Ocenění	Stalinova cena; medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945; Řád rudé hvězdy; Řád rudého praporu práce; Pamětní medaile 800. výročí Moskvy
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu
Příbuzní	Wilhelm Stern (sourozenec)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lina Solomonovna Šternová (Лина Соломоновна Штерн; 14. srpna^jul./ 26. srpna 1878^greg. – 7. března 1968) byla sovětská lékařka, biochemička a fyzioložka, první ženská členka Akademie věd SSSR. Jejím nejvýznamnějším přínosem je výzkum hematoencefalické bariéry, jíž také Šternová dala roku 1921 dnes používané jméno.^[1]

Život

Narodila se v Libau (dnes Liepāja v Lotyšsku) do židovské rodiny a vystudovala v Ženevě. Rozhodla se pokračovat v akademické kariéře a prováděla základní výzkum v biochemii a v neurovědách. Roku 1918 se stala první ženou s pedagogickou hodností na Univerzitě v Ženevě; byla jmenována profesorkou chemie a fyziologie a zkoumala buněčné dýchání.

V roce 1925 emigrovala do Sovětského Svazu na základě svého ideologického přesvědčení. V letech 1925 až 1948 sloužila jako profesorka 2. lékařského ústavu.

V letech 1929 až 1948 byla Šternová ředitelkou Institutu fyziologie Akademie věd SSSR. Kromě mnoha jiných problémů Šternová a její skupina pracovali na výzkumu dlouhověkosti a spánku. Pod jejím vedením pracovaly multidisciplinární týmy na problematice hematoencefalické bariéry. Výsledky této práce byly později uplatněny v klinické praxi a zachránily tisíce životů na frontách druhé světové války. V roce 1939 se stala jako první žena řádným členem Akademie (akademikem).^[2] V roce 1943 získala Stalinovu cenu.^[3]

Pronásledování

Od vypuknutí druhé světové války byla Šternová členkou Ženského antifašistického výboru a Židovského antifašistického výboru (JAC). Když v lednu 1949 byli členové židovského antifašistického výboru pozatýkáni a pod smyšlenou záminkou odsouzeni k trestu smrti, Šternová byla jedinou přeživší. Rozsudek smrti byl změněn na trest odnětí svobody, následovaným pěti roky vyhnanství. V exilu byla v Džambulu (dnešní Taraz v Kazachstánu).^[zdroj?]

Po Stalinově smrti v roce 1953 bylo Šternové dovoleno vrátit se do Moskvy a v letech 1954–1968 vedla Oddělení fyziologie na Biofyzikálním ústavu Akademie věd SSSR.^[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lina Stern na anglické Wikipedii.

↑ Lina Stern: Science and fate by A.A. Vein.
↑ Women in Medicine: An Encyclopedia by Laura Lynn Windsor, pp188-189
↑ Lina Stern (1878–1968): Physiologin und Biochemikerin, erste Professorin an der Universität Genf und Opfer stalinistischer Prozesse (in German)
↑ rehabilitation of reputation

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lina Šternová na Wikimedia Commons

[ISHN-1] Lina Stern: Science and fate by A.A. Vein.

[2] Women in Medicine: An Encyclopedia by Laura Lynn Windsor, pp188-189

[3] Lina Stern (1878–1968): Physiologin und Biochemikerin, erste Professorin an der Universität Genf und Opfer stalinistischer Prozesse (in German)

[4] rehabilitation of reputation

[1]

[2]

[3]

[4]