Libějovice (nový zámek)
| Libějovice | |
|---|---|
_(25).jpg) Severní průčelí | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní empír |
| Výstavba | 1747–1754 |
| Stavebník | Filip Buquoy František Leopold Buquoy |
| Další majitelé | Buquoyové Schwarzenbergové |
| Poloha | |
| Adresa | Libějovice,  Česko |
| Souřadnice | 49°6′41,51″ s. š., 14°10′59,32″ v. d. |
  Libějovice | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 19923/3-4198 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nový zámek Libějovice je zámek u stejnojmenné vesnice v okrese Strakonice. Založen byl rodem Buquoyů roku 1696, ale barokní stavba byla dokončena až v roce 1754. Na počátku devatenáctého století jej získali Schwarzenbergové, kteří nechali zámek zvýšit o jedno patro a fasády upravit v empírovém slohu. Zámecký areál je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původním panským sídlem v Libějovicích byl renesanční starý zámek na západním okraji vesnice. Koncem sedmnáctého století nevyhovoval reprezentačním nárokům svých majitelů, a hrabě Filip Buquoy proto roku 1696 asi půl kilometru západně od vesnice založil nový zámek v barokním slohu. Během stavby došlo k požáru, a dokončení budovy se tak posunulo až do let 1747–1754. Tehdy už zámek vlastnil Filipův nástupce František Leopold Buquoy (podle Augusta Sedláčka Filip Emanuel Buquoy[2]). Buquoyové libějovické panství vlastnili až do roku 1801.[3] Mezitím v šedesátých letech osmnáctého století nechali vysázet Libějovickou alej, která spojuje zámek s kostelem Jména Panny Marie na jihu a s kaplí svaté Máří Magdalény na severu. Třetí alej vedla k bývalé bažantnici.[3]
Posledním Buquoyským majitelem Libějovic byl Jan Josef Buquoy, který zámek prodal knížeti Josefovi ze Schwarzenbergu.[2] Nový majitel nechal v letech 1816–1817 přistavět druhé patro a fasádu upravit ve stylu pozdního empíru. Při úpravách byla zbořena malá hodinová věž v průčelí a hodiny byly přemístěny do frontonu na jižní straně budovy. Roku 1842 byl rozšířen zámecký park, poprvé zmiňovaný roku 1822,[4] s bažantnicí, jehož rozloha dosáhla až 44 hektarů.[3]
Během pozemkové reformy zámek koupili redemptoristé[5] a roku 1939 zámecký areál rozšířili o kostel s klášterem.[4] Během druhé světové války byl klášter zrušen a celý objekt využívali němečtí okupanté.[5] Po válce se redemptoristé na krátkou dobu vrátili,[5] ale po roce 1948 zámek využívala jednotka pohraniční stráže s výcvikovou stanicí psovodů. Pro jejich potřebu bylo v okolí zámku postaveno několik utilitárních budov.[4] Po roce 1990 jej krátkou dobu využívala policie a chovná stanice, ale většinu doby zůstal bez využití. Prázdný zámek získal soukromý majitel s cílem vybudovat v něm sanatorium, ale z plánů mnoha zájemců vzhledem k vysoké ceně případné rekonstrukce vždy sešlo.[5] Prázdná budova chátrala i v roce 2016.[6]
Od roku 2023 má zámek nové majitele. Ti, spolu s dlouholetým správcem, zámek ukázali veřejnosti v jeho současném stavu, a pracují na jeho záchraně.[7]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Dvoupatrový zámek má obdélný půdorys se dvěma krátkými křídly na koncích. Empírové fasády jsou členěné vysokým řádem ionských pilastrů. Okna v prvním patře jsou zdobena trojúhelníkovými frontony a jednoduchými nadokenními římsami.[3] Budovou vede dlouhá chodba, podél které se nachází jednotlivé místnosti.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-01-30]. Identifikátor záznamu 130715 : Zámek nový. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek VII. Písecko. Praha: František Šimáček, 1890. 343 s. Dostupné online. Kapitola Libějovice zámek, s. 120.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Libějovice – nový zámek, s. 122.
- ↑ a b c Zámek nový [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-01-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MAREK, Lukáš. V zámku armáda křížila vlka s ovčákem. Dnes je zapomenutý a chátrá. iDnes.cz České Budějovice [online]. 2019-03-23 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Nový zámek Libějovice [online]. Prázdné domy [cit. 2020-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Nový zámek Libějovice. Poznej domy [online]. [cit. 2023-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Libějovice, s. 236.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nový zámek Libějovice na Wikimedia Commons
