Leopolda Svobodová-Hanusová
| Leopolda Svobodová-Hanusová | |
|---|---|
| Narození | 7. listopadu 1875 Hrochův Týnec |
| Úmrtí | 26. října 1941 (ve věku 65 let) Brno |
| Povolání | operní pěvkyně |
| Národnost | česká |
| Manžel(ka) | Em. Svoboda |
| Děti | Leopolda, Libuše |
| Rodiče | Jan Hanus, Juliana Hanusová-Vladyková |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Leopolda Svobodová-Hanusová[1] v matrice Leopoldina (7. listopadu 1874 Hrochův Týnec[2] – 26. října 1941 Brno) byla česká operní pěvkyně sopranistka.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Zdroje uvádějí chybný rok narození 1875. Marie se narodila v rodině Jana Hanuse obchodníka a měšťana a Juliany Hanusové-Vladykové. Měla sourozence Františka Hanuse (3. 4. 1878), Julii Kateřinu Hanusovou (22. 10. 1879) a Bedřicha Hanuse (7. 2. 1882). Vdala se za Em. Svobodu, se kterým měla dvě dcery: Leopoldu Svobodovou a Libuši Kofránkovou-Svobodovou.[1]
Mládí prožila ve Vysokém Mýtě. V letech 1890–1893 studovala zpěv na Pivodově pěvecké škole v Praze. Po ukončení školy zahájila svou divadelní kariéru v Klatovech u společnosti Ladislava Chmelenského, kde se stala subretou a sopranistkou. Se souborem zpívala i v zahraničí, např. ve Splitu. Roku 1895 byla přijata do společnosti Františka Trnky, kde již zpívala i operetní role. V letech 1898–1913 působila v Národním divadle v Brně s výjimkou ročního angažmá v Lublani (1903). V Brně vynikla jako zpěvačka ve většině českých i světových oper, neboť její hlas byl křišťálově čistý, zvučný ve výškách i střední poloze.[3]
Její pověst utrpěla v roce 1901, když na veřejnosti zbila svou šestiletou dceru.[4]
V Brně bydlela na ulici Wagnerova (nyní Vítězslavy Kaprálové).
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Role[3][5]
[editovat | editovat zdroj]- Barče a Vendulka v Hubičce, Milada v Daliborovi, Mařenka v Prodané nevěstě, Blaženka v Tajemství, Hedvika v Čertově stěně, Karolina a Anežka ve Dvou vdovách, Ludiše v Braniborech v Čechách, Rusalka, Libuše, Šárka, Hedy Z. Fibicha, Marina v Dimitrijovi, Kostelnička v Její pastorkyni, Julie v Jakobínu.
- Tosca, Dona Anna v Donu Giovannim, Leonora ve Fideliovi, Elisa v Pikové dámě P. I. Čajkovského, Taťána v Evženu Oněginovi, Desdemona v Othellovi, Fortunina v Aidě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Redakce Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1834. 587 s. S. 432.
- ↑ Čeština: Matrika narozených: Hanusová Leopoldina 1874-11-07. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b ZAČALOVÁ, Darina. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-11.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. ndk.cz [online]. [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vzpomínka na vzácnou umělkyni [Leopolda Svobodová-Hanusová, pěvkyně], Strejček Ferdinand, 1942
- Janáčkova první Kostelnička. Štědroň Bohumír, 1944
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Leopolda Svobodová-Hanusová
