Leopold Wohlschlager

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leopold Wohlschlager
Narození 1. listopadu 1855
Osijek
Úmrtí 21. srpna 1929 (ve věku 73 let)
Praha
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold Wohlschlager, někdy uváděný s příjmením Wohlschläger (1. listopadu 1855 Osijek21. srpna 1929 Praha), byl c. k. rakousko-uherský a později československý státní popravčí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Leopoldův otec vlastnil v Osijeku hospodu a zemřel, když bylo Leopoldovi šest let. Jeho matka se poté provdala za Jana Křtitele Pipergera, čalouníka a popravčího ze Záhřebu. V roce 1865 požádal Jan Křtitel Piperger o přeložení do Vídně, byl však přeložen do Prahy. Leopold se zde vyučil zlatníkem u zlatnického mistra Studeného v Konviktské ulici na Starém městě pražském. Když se oženil, přestěhoval se do Kaprovy ulice a dílnu, kde pracoval mezi popravami, si zařídil v Příčné ulici. V manželství se mu narodily tři dcery a syn (zahynul v první světové válce).

První popravy se Leopold zúčastnil 8. září 1871 ještě jako pomocník svého otčíma v 15 letech v plzeňské věznici Bory. Popraven byl tehdy dvojnásobný vrah a lupič Jan Janeček zvaný Serynek.

Když roku 1888 zemřel jeho otčím Jan Piperger, přihlásilo se na uvolněné místo 28 uchazečů, mezi kterými byl i Leopold. Pražský zemský trestní soud dne 24. června 1888 jmenoval do funkce popravčího Leopolda Wohlschlagera s určením pro české země. Základní plat byl stanoven na 800 zlatých ročně a za každou popravu mu mělo být vyplaceno dalších 25 zlatých. Byl jeden z pěti popravčích, které Rakousko-Uhersko mělo. Další popravčí měli svá sídla ve Vídni, Budapešti, Osijeku a Štýrském Hradci.

Po roce 1918 se pak stal i státním popravčím pro Čechy a Moravu v tehdejší Československé republice. Základní roční plat byl stanoven na 15 000  a 500 Kč za každou popravu. Za svůj život provedl celkem 24 exekucí. Posledním koho popravil byl Martin Lecián.[1] Když odešel na odpočinek, byl 28. června 1928 vybrán jako nástupce jeho zeť Nehyba.

Na sklonku života vydal knihu vzpomínek Ve službách spravedlnosti za Rakouska i Republiky. Zemřel 21. srpna 1929 ve svém bytě na Letné.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ze zlatníka katem. Mistr popravčí Wohlschlager selhal jen jedinkrát [online]. novinky.cz, 2018-10-14 [cit. 2018-10-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]