Leonid Isaakovič Mandelštam

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Leonid Isaakovič Mandelštam
Narození4. května 1879
Mohylev
Úmrtí27. listopadu 1944 (ve věku 65 let)
Moskva
Příčina úmrtíkardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
NárodnostŽidé
Alma materOděská univerzita
Univerzita ve Štrasburku
Povolánífyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléLomonosovova univerzita
Imperial Novorossiysk University
OceněníStalinova cena
Leninova cena
Řád rudého praporu práce
Leninův řád
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ16688029
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Leonid Isaakovič Mandelštam (4. května 1879 Mogilev27. listopadu 1944 Moskva) byl sovětský fyzik bělorusko-židovského původu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Leonid Mandelštam se narodil v Mohylevu v ruské říši (nyní Bělorusko). Studoval na Oděské univerzitě, ale roku 1899 byl vyloučen vzhledem k politické činnosti, a ve studiích pokračoval na univerzitě ve Štrasburku. Ve Štrasburku zůstal až do roku 1914 a vrátil se s počátkem první světové války. V roce 1942 se stal laureátem Stalinovy ceny. Mandelštam zemřel v Moskvě.

Vědecké úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Hlavní pozornost ve své práci věnoval teorii kmitů, který zahrnoval optiku a kvantovou mechaniku. Spoluobjevil nepružný kombinační rozptyl světla, používaný v Ramanově spektroskopii. K tomuto významnému objevu došlo na Moskevské státní univerzitě (spoluobjevitel Grigorij Samuilovič Landsberg) jen o týden dříve, než k paralelnímu objevu stejného jevu, uskutečněném Chandrasekharou RamanemKariamanickamem S. Krišnanem. V ruské literatuře se jev nazývá jako "kombinační rozptyl světla" (z kombinace frekvence fotonů a molekulární vibrace), ale v angličtině nese jev jméno po Ramanovi.

Objev kombinačního rozptylu světla[editovat | editovat zdroj]

V roce 1918 Mandelštam teoreticky předpověděl rozdělení jemné struktury v Rayleighově rozptylu v důsledku rozptylu světla na tepelných akustických vlnách. Od roku 1926 zahájili Leonid Mandelštam, a. Grigorij Landsberg experimentální zkoumání vibračního rozptylu světla v krystalech na Moskevské státní univerzitě. Jako výsledek tohoto výzkumu objevili Landsberg a Mandelštam 21. února 1928 jev kombinačního rozptylu světla. Poprvé tento zásadní objev představili na kolokviu 27. dubna 1928. Publikovali dále krátké zprávy o tomto objevu (experimentální výsledky s teoretickými vysvětleními) v ruštině[1] a v němčina[2] a poté zveřejnili komplexní práci v Zeitschrift fur Physik.[3]

Ve stejném roce dva indičtí vědci Raman a Krišnan hledali Comptonovu složku rozptýleného světla v kapalinách a parách. Našli stejný kombinační rozptyl světla. Raman uvedl že spektrum nového záření spatřili poprvé 28. února 1928.[4] Kombinační rozptyl světla tak byl objeven Mandelštamem a Landsbergem o týden dříve, než Ramanem a Krišnanem. Nicméně tento jev se stal později známý jako Ramanův jev.

Vědecká školy[editovat | editovat zdroj]

Mandelštam založil jednu ze dvou hlavních škol teoretické fyziky v Sovětském svazu (druhou založil Lev Landau). Především byl učitelem Igora Tamma, nositele Nobelovy ceny za fyziku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leonid Mandelstam na anglické Wikipedii.

  1. G.S. Landsherg, L.I. Mandelstam, "New phenomenon in scattering of light (preliminary report)", Journal of the Russian Physico-Chemical Society, Physics Section 60, 335 (1928).
  2. G. Landsberg, L.Mandelstam, "Eine neue Erscheinung bei der Lichtzerstreuung in Krystallen", Naturwissenschaften 16, 557 (1928).
  3. G.S. Landsherg, L.I. Mandelstam, "Uber die Lichtzerstreuung in Kristallen", Zeitschrift fur Physik 50, 769 (1928).
  4. Raman C.V., "A new radiation", Ind.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]