Lednice (Kozojedy)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lednice

Hospodářský dvůr
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 79 (2011)
Domů 34
Nadmořská výška 380–400 m
Lokalita
PSČ 331 41
Součást obce Kozojedy
Okres Plzeň-sever
Historická země Čechy
Katastrální území Lednice (6,76 km²)
Zeměpisné souřadnice 49°56′32″ s. š., 13°30′52″ v. d.
Lednice
Lednice
Další údaje
Kód části obce 79812
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kaplička

Lednice je vesnice v Plzeňském kraji, část obce Kozojedy, 5 km jihovýchodně od Kralovic na pravém břehu Kralovického potoka v nadmořské výšce 390 m. Katastrální území zaujímá 676,13 ha. V roce 2011 zde trvale žilo 79 obyvatel.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves byla vysazena roku 1339 zákupním právem opatem plaského kláštera pro 15 osadníků. Na počátku husitských válek roku 1419 zastavil opat Gotfrýd ves doživotně Hanuši z Kolovrat na Krašově, který ji držel až do své smrti v roce 1450. Později byla ves zastavena dalším šlechticům, ale nakonec se vrátila do majetku kláštera.

Ve vsi bývalo 15 usedlostí, k roku 1556 byla Lednice jednou z pěti vsí, které byly v majetku kláštera. V druhé polovině 16. století probíhal mezi Lednickými a opaty spor: zatímco Ledničtí si stěžovali až u krále na přetěžování daněmi a robotami ze strany kláštera, opat se bránil neposlušností poddaných. Příčinou rozporů mohlo být i vyznání – Ledničtí byli protestanti, zatímco klášterní vrchnost vyznávala samozřejmě katolictví.

V roce 1599 spor gradoval další stížností sedláků s tím, že nedostane-li se jim pomoci, vystěhují se a nechají ves pustou. Opat Adam Wild využil příležitosti a nařídil sedlákům přestoupení na katolickou víru. Kdo víru nezměnil, měl se do roka vystěhovat. Několik sedláků se vystěhovalo a opat založil hospodářský dvůr, ke kterému převedl jejich pozemky.

Během třicetileté války bylo několik usedlostí vypleněno, někteří poddaní zběhli. Opuštěné pozemky klášter zabral a připojil ke svému dvoru. V roce 1651 žilo v Lednici 33 obyvatel v osmi usedlostech a šafář s třemi čeledíny na klášterním dvoře.

Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 přešla Lednice jako součást plaského panství do správy náboženského fondu, který pronajal veškeré pozemky sedlákům na dobu 12 let. V kapli při dvoře se usadil Anastasius Kinda, jeden z plaských řeholníků, a zůstal až do své smrti v roce 1806.

Hospodářský dvůr[editovat | editovat zdroj]

Rozlehlý barokní hospodářský dvůr plaského kláštera vznikl na přelomu 16. a 17. století. V roce 1752 za opata S. Hetzera začala nákladná přestavba, možná byl dvůr vystavěn znovu od základů. Jedna z místností byla vyzdobena pro pobyt řeholníků, vznikla kaple sv. Floriána. Dvůr dokončil až Hetzerův nástupce opat Fortunát Hartmann v roce 1764.

Dvůr má obdélný, málo protažený půdorys, obvyklý u části dvorů vzniklých za opata Evžena Tyttla. Areál je orientován přibližně ke světovým stranám. Dispozice dvora je obdobná se dvorem Lomany: na východní straně stojí dlouhá dvoumlatová stodola, jižní a severní strana je vymezena hospodářskými budovami, jejichž křídla, oddělená branou vjezdu byla obytná. Symetrie dvora byla porušena zvýšením křídla na jižní straně o jedno patro za opata Hartmanna, pravděpodobně tehdy byla na valbovou střechu zámečku umístěna osmiboká zvonička s cibulovou bání (zničena na počátku 20. století). Po vzniku zámečku začalo druhé obytné křídlo sloužit jako hospodářské a jeho okna byla zmenšena. Uprostřed dvora je objekt s mléčnicí.

Nad vchodem do zámečku je kamenný znak plaského kláštera se štítkem opata Hartmanna. V přízemí je chodba, ze které jsou přístupné jednotlivé místnosti včetně pravděpodobné kaple sv. Floriána – místnost s neckovou klenbou s dvojitým ozdobným štukovým zrcadlem a polosloupy v rozích. Místnosti v patře zámečku mají stropy se štukovými zrcadly. Druhé obytné křídlo oddělené od zámečku branou vjezdu je přízemní. Z příčné chodby jsou přístupné jednotlivé místnosti včetně velké černé kuchyně. Na konci chodby je velká místnost přes celou šířku křídla, pravděpodobně jde o refektář, onu vyzdobenou místnost určenou řeholníkům. Její strop je zaklenutý čtyřmi poli křížové klenby na centrální sloup.

Ke dvoru patřily zahrady na jižní, východní a severní straně, poslední z nich byla sevřena mezi dvě cesty. Dvůr byl v restitučním řízení vydán oprávněným majitelům, kteří jej prodali. Objekt je opět využíván k hospodářským účelům. Nynější majitelé ve spolupráci s památkáři se snaží o rekonstrukci celého dvora.

Spojnice dvora v Lednici s dvory Kalec a Býkov vytváří pravoúhlý trojúhelník s pravoúhlým vrcholem v Lednici. Dvůr Lednice je stejně dlouhý jako dvory Lomany a Třemošnice.

Dvůr je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Lednice leží na severním okraji přírodního parku Rohatiny při dolním toku Kralovického potoka. Na západě sousedí s vesnicí Kopidlo, na severu s Bučkem a na jihovýchodě s Kozojedy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 249.  
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2016-12-29]. Katalogové číslo 159798 : zemědělský dvůr. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň : P. Mikota, 1999. 48 s. ISBN 80-902692-1-4. S. 26–28.  
  • Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002
  • Kronika regionu, ročník 2003/2004, číslo 5, Irena Bukačová, 2003
  • 850 let plaského kláštera 1145–1995, Muzeum a galerie severního Plzeňska v M. Týnici, 1995

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]