Lazar Ercker ze Schreckenfelsu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lazar Ercker ze Schreckenfelsu
Narození 1528
Annaberg-Buchholz
Úmrtí 7. ledna 1594 (ve věku 65–66 let)
Praha
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Ilustrace z Erckerovy knihy o prubířství

Lazar Ercker ze Schreckenfelsu (též Lazarus Erker, či Ecker) (1528/1530? Annaberg6. ledna 1594 Praha?) byl nejvyšší hormistr království Českého, pražský mincmistr a přední odborník na hornictví a hutnictví.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Annaberku na saské straně Krušných hor, v rodině báňského podnikatele a v obklopení důlními provozy. V letech 1547-48 vystudoval matematiku a přírodní vědy na univerzitě ve Vitemberku. Studijní zaměření a rodinná tradice usměrnily jeho další životní uplatnění. Zpočátku působil v rodném Sasku (1555 prubířem při kurfiřtském dvoře v Drážďanech). Zde měl za úkol analyzovat rudy z důlních revírů Annaberg, Freiberg a Schneeberg. V roce 1567 však přesídlil do Čech, především z důvodu řevnivosti mezi báňskými specialisty. Prvním útočištěm se mu stalo město Jáchymov, kde žil jeho švagr Paul Uthmann.

Vyčerpání bohatších rudných ložisek a přechod na těžbu polymetalických rud s nižšími obsahy stříbra jej již v Sasku přivedly k rozhodnutí věnovat se problému zvýšení vytěžitelnosti rud i v teoretické rovině. Právě pro tyto své znalosti byl povolán i do služeb českého krále a v březnu 1568 byl ustanoven kontrolním prubířem v Kutné Hoře. V roce 1570 byl přijat do České komory, tehdy ústředního českého hospodářského úřadu, k řešení naléhavých úkolů báňské a mincovní správy. V roce 1577 stanul na pomyslné špici tuzemské báňské hierarchie, když se stal nejvyšším hormistrem Českého království. Pokoušel se prosadit důležité reformy v oblasti báňského podnikání, technologie těžby a zpracování rud i sociálního zabezpečení horníků, ne vždy s úspěchem. V roce 1583 získal též úřad pražského mincmistra a v roce 1590 se dokonce uvažovalo o jeho jmenování nejvyšším mincmistrem, tedy jedné z nejdůležitějších funkcí ve správě státu. V roce 1586 jej Rudolf II. povýšil do šlechtického stavu a udělil mu erb - štít lomenicí dělený na tři pole - v pravém poli dvojitá lilie, v levém pětilistá růže a ve spodním poli mincovní štoček nad nímž jsou dvě kuličky postavené jako držadlo. Počátkem 90. let 16. století byl Lazar Ercker na vrcholu sil. Na přelomu let 1593-4 onemocněl a 6. ledna 1594 zemřel. Pro České království pracoval necelých 26 let.

Poznatky o zpracování kovů si Lazar Ercker pečlivě zaznamenával. Postupně napsal několik knih o prubířství (analýze rud), z nichž nejznámější je německy psaná Kniha o prubířství z roku 1573. O rok později byla vydána v Praze tiskem. Toto Erckerovo dílo se dočkalo 15 reedicí ve čtyřech jazycích a až do 18. století sloužilo jako receptář i jako učebnice na evropských hornických učilištích a báňských akademiích.

Význam Lazara Erckera pro české hornictví, kovohutnictví a mincovnictví byl nemalý. Jeho kniha o prubířství z roku 1574 spolu s pojednáním Georgia Agricoly o hornictví a hutnictví z roku 1556 přispěly k formování báňských věd, jimž právě v této době byly kladeny základy. Kromě vědního přínosu se Ercker snažil pomocí ekonomických, organizační i technických opatření brzdit útlumové tendence v báňské činnosti, která v té době procházela první fází dlouhodobé krize, způsobené především dosažením technického maxima své doby.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kubátová, Ludmila: Neznámý rukopis Lazara Erckera 1569, Státní ústřední archiv, Praha, 1996, počet stran 255.
  • Majer, Jiří: Lazarus Ercker (1528/30–1594) a české hornictví, Časopis pro dějiny věd a techniky, ročník 27/1994, číslo 3, s. 129.
  • Majer, Jiří: Lazar Ercker, montanista a chemik 16. století, Uhlí/rudy 1994, číslo 1, s. 36-37.
  • Suldovský, Horák: Kronika horního města Jáchymova a jeho hornictví, 2009, s. 256-258