Přeskočit na obsah

Polyethylen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z LDPE)
polyethylen
Obecné
Systematický názevPolymethandiyl
Identifikace
Registrační číslo CAS9002-88-4
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Označení vysokohustotního polyethylenu
Označení nízkohustotního polyethylenu

Polyethylen (PE) je termoplast, který vzniká polymerací ethenu.

Poprvé jej syntetizoval Hans von Pechmann v roce 1898 zahříváním diazomethanu. V roce 1933 byla zvládnuta průmyslová syntéza. V roce 1939 byla zahájena průmyslová výroba nízkohustotního – rozvětveného polyetylenu a v roce 1953 byl poprvé syntetizován lineární vysokohustotní polyetylen. Výrobu lineárního stereoregulárního polyethylenu umožnil objev polyinzerce pomocí Zieglerova–Nattova katalyzátoru.[1]

Rozdělení polyethylenu

[editovat | editovat zdroj]
Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo vylen.
české označení anglické označení zkratka prefixová zkratka sufixová
ultra high molecular weight polyethylene PE-UHMW
ultra low molecular weight polyethylene PE-ULMW nebo PE-WAX
high molecular weight polyethylene PE-HMW
polyethylen s vysokou hustotou high density polyethylene PE-HD HDPE
high density cross-linked polyethylene PE-HDXL
cross-linked polyethylene PE-X XLPE
medium density polyethylene PE-MD
polyethylen s nízkou hustotou low density polyethylene PE-LD LDPE
linear low density polyethylene PE-LLD
very low density polyethylene PE-VLD

Používají se i české výrazy a označení, například VYLEN: vysoce lehčený polyetylén: Plastový materiál například pro výplně polstrování, jako „pěnovka“ apod.

Lze využít polymerace za nízkého tlaku (vznikne polymer s lineárním řetězcem, značka lPE – liten) nebo za vysokého tlaku (vznikne polymer s rozvětveným řetězcem, značka rPE – bralen). Při výrobě lze využít vstřikování a vytlačování.

Je odolný vůči kyselinám i zásadám, použitelný do teploty kolem 80 stupňů Celsia. Vyrábí se z něj smrštitelné fólie, roury, ozubená kola, ložiska, textilní vlákna, nejrůznější hračky, sáčky (mikroten) a elektrotechnická izolace.[2]

Rozlišují se dva základní druhy polyethylenu: PE-LD (s nízkou hustotou) a PE-HD (s vysokou hustotou). PE-HD má vysoký stupeň krystality, což způsobuje jeho vysokou chemickou odolnost a odolnost proti rozpouštědlům. Podmínkou vysokého stupně krystality je linearita a stereoregularita řetězců, čehož se dosahuje při polyinzerci.

PE-HD se používá i při výrobě kompozitního materiálu na bázi dřeva – woodplastic, který se používá jako náhrada dřeva v mnoha oborech.

Polyethylen je v současnosti nejpoužívanějším polymerem na světě. Jeho zásluhou předčila již v roce 1979 produkce plastů celosvětovou výrobu oceli. Jeho roční produkce je odhadována na více než 60 milionů tun.[1]

  1. a b Miroslav Šuta: Chemické látky v životním prostředí a zdraví, Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4
  2. Nejpevnější syntetické vlákno (anglicky): http://www.dsm.com/en_US/html/hpf/home_dyneema.htm Archivováno 10. 10. 2008 na Wayback Machine.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]