Kurt Christoph von Schwerin
hrabě Kurt Christoph von Schwerin | |
---|---|
Kurt von Schwerin | |
Narození | 26. října 1684 Löwitz |
Úmrtí | 6. května 1757 (ve věku 72 let) Štěrboholy |
Choť | Ulrike Eleonore von Krassow, Filipa Sophie Louise von Wakenitz |
Děti | Christina Charlotte von Schwerin |
Rodiče | Ulrich von Schwerin a Anna Lucretia von Ramin |
Příbuzní | Hans Bogislav von Schwerin (sourozenec) Curt von Stedingk a Victor von Stedingk[1] (vnoučata) |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | polní maršál |
Sloužil | Pruská armáda |
Složka | pěchota |
Války | Válka o španělské dědictví, Války o rakouské dědictví |
Bitvy | Bitva u Mollwitz, Bitva u Štěrbohol, Bitva u Ramillies, Bitva u Malplaquet |
Vyznamenání | Řád černé orlice |
multimediální obsah na Commons |
Kurt Christoph von Schwerin (také: Curt Christoph von Schwerin) (26. října 1684 Löwitz – 6. května 1757 Štěrboholy) byl pruský polní maršál z roku 1740. Byl jedním z nejdůležitějších generálů pruského krále Fridricha II. Velikého. Padl v bitvě u Štěrbohol.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Jeho rodiči byli Ulrich von Schwerin (1648–1697) a Anna Lucretia von Ramin (1653–1745). Narodil se v Pomořansku a jako praporčík vstoupil do pluku svého strýce, generálporučíka Dettlofa von Schwerina, a byl přidělen k rotě svého bratra podplukovníka Bernda Detlofa von Schwerina.[2] Tento pluk byl převelen do Nizozemska v roce 1701 na začátku války o španělské dědictví.[3] Účastnil se v bitvy u Schellenbergu a bitvy u Höchstädtu. V roce 1703 byl postupně povýšen na poručíka a v roce 1705 na kapitána v roce 1707 na podplukovníka v armádě vévody Friedricha Wilhelma von Mecklenburg-Schwerin. Účastnil se v bitev u Ramillies, Malplaquet a se švédským velitelem Magnusem Stenbockem poblíž Gadebuschu. V roce 1708 byl povýšen na plukovníka. V roce 1711 byl vyslán ze Švédska na tajnou misi ke králi Karlu XII. do pevnosti Bender, zde byli s švédským králem v zajetí do roku 1713. V roce 1718 byl povýšen na generálmajora vévodou. V roce 1720 se část jeho panství ocitla Pruskem zabraném území, Kurt von Schwerin se rozhodl vstoupit do služeb pruského krále Friedricha II. V roce 1721 se stal jeho vyslancem u saského kurfiřta a v následujícím roce u polského krále. Mezi léty 1722 až 1723 se stal vlastníkem pěšího pluku. Kurt von Schwerin byl vzdělaný a humánní gentleman a jako velitel byl opakem Leopolda I. Anhaltského-Desavského a jeho neúnavného cvičení. V roce 1724 se hrabě Kurt von Schwerin marně snažil zabránit v Toruni krvavému střetu mezi katolíky a protestanty – toruňský tumult. V roce 1730 byl jako generálmajor členem vojenského soudu, který musel soudit pokus o útěk Hanse Hermanna von Katte a korunního prince. Ve stejném roce se stal guvernérem Peitzu. Veselý důstojník, který se věnoval umění a vědám, byl výjimkou v armádě krále vojáka. V roce 1731 byl povýšen na generálporučíka a dostal důvěru radit pruskému králi vojenských záležitostech. V letech 1720 až 1733 nechal poblíž Ducherowa postavit panské sídlo podobné zámku. Pruský král Friedrich Wilhelm I. nechal místo přejmenovat na Schwerinsburg po návštěvě zámku v roce 1733. V roce 1739 byl povýšen na generála pěchoty a následující rok byl povýšen na polního maršála a také získal šlechtický titul hraběte. V první slezské válce v roce 1741 zvítězil v téměř prohrané bitvě u Mollwitzu, poté co doporučil pruskému králi opustit bojiště, dokázal však bitvu zvrátit ve svůj prospěch. Po první slezské válce byl velitelem pevnosti Břeh a Nisa. Ve druhé slezské válce velel armádě pocházející z Kladska, která se v roce 1744 podílela na dobytí Prahy. Během sedmileté války v roce 1757 padl poblíž Prahy v bitvě u Štěrbohol, kdy sám vedl útok levého křídla proti rakouské armádě. Byl zasažen kartáčovou střelou, po které padl z koně.[4]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla baronka Ulrike Eleonore von Krassow (1693–1754), dcera švédského generála Ernsta Detlofa von Krassow. Manželé spolu měli tři děti, které všechny zemřely v dětství:
- Hans Dettlof von Schverin (26. 4. 1711 Schwerin – 7. 4. 1715 Rostock)[5]
- Sophie Charlotte von Schwerin (19. 11. 1712 Schwerin – 8. 4. 1715 Rostock)[6]
- Carl Leopold von Schwerin (27. 2. 1715 Rostock – 27. 2. 1716 Schwerin)[7]
Jeho druhou manželkou byla Filipa Sophie Louise von Wakenitz (1696–1778). Manželství se konalo v říjnu 1754 krátce po smrti první manželky, které legitimovalo dvě děti páru narozené před svatbou:
- Karolina Magdalena Wesenberg (1717–1780) ⚭ 1735 Johann Christoph von Calbo
- Christine Charlotte (1721–1789) ⚭ Christoph Adam von Stedingk (1715–1791)
Pocty a ocenění
[editovat | editovat zdroj]- socha na Wilhelmstraße v Berlíně postavena pruským králem Friedrichem II.
- pomník u Štěrbohol, dnes připomíná pamětní deska
- Bettkoberův pomník v hale Německého muzeu historie v Berlíně
- v letech 1940-1945 po něm byla pojmenována Vinohradská třída v Praze
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kurt Christoph von Schwerin na německé Wikipedii.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b Curd Christoph von Schwerin. geni_family_tree [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Prostor - architektura, interiér, design. www.prostor-ad.cz [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-10.
- ↑ S.R.O, Jiri Cizek, Hrady cz. Památník bitvy u Štěrbohol, Praha 10-Štěrboholy. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-09-28]. Dostupné online.
- ↑ Hans Dettlof von Schwerin. geni_family_tree [online]. 1711-04-26 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Sophie Charlotte von Schwerin. geni_family_tree [online]. 1712-11-19 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Carl Leopold von Schwerin. geni_family_tree [online]. 1715-02-27 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dettlof Graf von Schwerin: Feldmarschall Schwerin – Ein Lebensbild aus Preußens großer Zeit. Berlin 1928.
- Joachim Engelmann / Günter Dorn: Friedrich der Große und seine Generale. Nebel, Uttingen 2001, ISBN 3-89555-002-7.
- Louis Gollmert (Hrsg.): Allgemeine Geschichte des Geschlechts von Schwerin, Gronau, Berlin 1878
- Karl Friedrich Pauli: Das Leben großer Helden des gegenwärtigen Krieges, Francken, Halle 1759
- Oskar Schwebel: Die Herren und Grafen von Schwerin. Blätter aus der preussischen Geschichte, Abenheim, Berlin 1885 (Volltext).
- Karl August Varnhagen von Ense: Biographische Denkmale, Brockhaus, Leipzig
- Bd. 6 – General Hans Karl von Winterfeldt. Feldmarschall Graf von Schwerin, 1873
- Karl August Varnhagen von Ense: Leben des Feldmarschalls Grafen von Schwerin, Berlin 1841 (Volltext).
- Johann Gottlieb Töllner: Ein Christ und ein Held, oder einige besondere Nachrichten von dem berühmten königl.-preuß. General-Feldmarschalle Grafen von Schwerin, Kleyb, Frankfurt/Oder 1758
- Jörg Kuhn: Die Denkmäler preußischer Generäle vom Wilhelmplatz, Einführung und Katalog. In: Zur Wiederaufstellung der Generalsdenkmäler von Johann Gottfried Schadow und anderen Bildhauern auf dem Zietenplatz. Schadow Gesellschaft Berlin e.V. (Hrsg.), Berlin 2008, S. 11–24, ISBN 978-3-9812650-0-2
- Patrik Líbal: Šterboholský „Schinkelův Šverín“ (260. výročí bitvy u Šterbohol a pomníky Kurta Christopha von Schwerina). „Schinkels Schwerin“ in Šterboholy (260. Jahrestag der Schlacht bei Šterboholy und das Denkmal Kurt Christophs von Schwerin). Časopis Společnosti starožitností, ročník 125, 4/2017, Praha : Společnost přátel starožitností, z. s., S. 193–204. ISSN 1803-1382.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kurt Christoph von Schwerin na Wikimedia Commons
- Rodokmen Kurta Christopha von Schwerina