Kukmák dřevní
 Kukmák dřevní | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | stopkovýtrusé (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | štítovkovité (Pluteaceae) |
| Rod | kukmák (Volvariella) |
| Binomické jméno | |
| Volvariella caesiotincta P. D. Orton 1974 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kukmák dřevní (Volvariella caesiotincta P. D. Orton 1974) je vzácná saprotrofní houba z čeledi štítovkovitých (Pluteacea). V České republice je zákonem chráněná. Jde o nejedlý druh.[1]
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Makroskopický[editovat | editovat zdroj]
Klobouk dosahuje 40–100 milimetrů, je vyklenutý až plochý, na vrcholu s nízkým tupým hrbolem. Má matný povrch, paprsčitě vláknitou kresbu a namodrale šedé až šedočerné zbarvení. Okraj bývá výrazněji tmavě vláknitý.[1]
Lupeny odsedlé, v mládí mají bílou barvu, u zralých plodnic jsou masově růžové.[1]
Třeň dosahuje 40–100 × 4–10 milimetrů, má válcovitý na bázi kyjovitě rozšířený tvar. U mladých plodnic je bílý a až krémový, u starších nažloutlý až nahnědlý. Povrch v mládí kryjí vločky, později je vláknitý. Bázi halí nápadná šedá pochva.[1]
Dužnina je cítit po listech muškátu.[1]
Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]
Výtrusný prach je hnědorůžový Spóry mají široce eliptický až mírně hranatý tvar, dosahují 5,5–8 (9) × 3,5–5,5 μm, cystidy bývají vybavené prstovitým až rozvětveným výrůstkem.[1]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Roste saprotrofně na tlejícím dřevu – na zbytcích pařezů, kmenů, zanořeného dřeva nebo opadu s vyšším podílem dřevní hmoty. Vyskytuje se v nížinách a středních polohách, v horském stupni jen ojediněle.[2] Preferuje dubiny a bučiny. Krom dubu a buku roste i na dřevě lípy, břízy, javoru,[3] jilmu,[4] habru[5] a dalších listnáčů. Vzácně i na dřevě smrku.[4] Fruktifikuje od června do října.[1]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
První publikovaný nález z území České republiky byl učiněn. 21. května 1983 v oblasti Českého krasu. Lokalita byla zničena těžbou vápence.[5] V rámci chráněných území České republiky byly publikované nálezy kukmáku dřevního mimo jiné z následujících lokalit:
- Čtvrtě[3] (okres Nymburk)
- Karlštejn[6] (okres Beroun)
- Kohoutov[3] (okres Rokycany)
- Medník[3] (okres Praha-západ)
- Peklo[3] (okres Česká Lípa)
- Zátoňská hora[7] (okres Prachatice)
Ochrana[editovat | editovat zdroj]
Kukmák dřevní je chráněný jakožto ohrožený druh podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/92 Sb. zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Je uveden v Červené knize ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů SR a ČR jako ohrožený druh (R)[6] a v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky jako zranitelný druh (VU).[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kukmák dřevní na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Volvariella caesiotincta, s. 366.
- ↑ HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 1152 s. ISBN 978-80-7451-407-4. S. 851.
- ↑ a b c d e ZÍBAROVÁ, Lucie. Volvariella caesiotincta (Kukmák dřevní) [online]. mykologie.net [cit. 2017-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c VÁGNER, Alois. Volvariella caesiotincta P. D. Orton. In: HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. Archivováno 9. 1. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b FELLNER, Jiří. Nové nálezy hub v Československu - Czechoslovak records - 27. Volvariella caesiotincta Orton. In: Zdeněk Urban. Česká mykologie. Praha: Čs. akademie věd, 1986. ISSN 0009-0476. Ročník 40. S. 107–109.
- ↑ a b KOTLABA, František, a kolektiv. Červená kniha 4: ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Bratislava: Príroda, 1995. 220 s. ISBN 80-07-00735-0. Kapitola Pošvovec menší, s. 80–81. (slovensky)
- ↑ ANTONÍN, Vladimír. Some taxonomic and ecological notes on Volvariella caesitotincta (Basidiomycota, Pluteaceae) and its distribution in the Czech Republic. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae. 2012, roč. 97, čís. 2, s. 87–99. ISSN 1211-8788. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FELLNER, Jiří. Nové nálezy hub v Československu - Czechoslovak records - 27. Volvariella caesiotincta Orton. In: Zdeněk Urban. Česká mykologie. Praha: Čs. akademie věd, 1986. ISSN 0009-0476. Ročník 40. S. 107–109.
- ANTONÍN, Vladimír. Some taxonomic and ecological notes on Volvariella caesitotincta (Basidiomycota, Pluteaceae) and its distribution in the Czech Republic. Acta Musei Moraviae, Scientiae biologicae. 2012, roč. 97, čís. 2, s. 87–99. ISSN 1211-8788. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- BioLib.cz – Volvariella caesiotincta (kukmák dřevní) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.