Kukmák bělovlnný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKukmák bělovlnný
alternativní popis obrázku chybí
Kukmák bělovlnný vyrůstající z kmene břízy na lesní cestě u Konrádova v okrese Česká Lípa
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusé (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďštítovkovité (Pluteaceae)
Rodkukmák (Volvariella)
Binomické jméno
Volvariella bombycina
Rolf Singer 1951
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kukmák bělovlnný (Volvariella bombycina) je vzácněji se vyskytující saprotrofní houba z čeledi štítovkovitých (Pluteacea). V České republice není zařazen mezi zvláště chráněné druhy. Kukmák bělovlnný je obvykle uváděn mezi nejedlými druhy hub, některými zdroji však bývá zmiňován jako jedlý,[1] ale použitelný jen v malém množství do houbových směsí.[2][3]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Jednotlivé fáze vývoje

Klobouk dosahuje průměru 50–200 milimetrů, zpočátku je vejčitý, později má tvar kuželovitý nebo zvonovitý, v závěru je rozložený. Masitý, s vlášením přesahujícím okraj klobouku. Klobouk je bílé, někdy citronově nažloutlé barvy. Na povrchu klobouku jsou husté, jemné a poměrně dlouhé šupiny bílé barvy, někdy žlutavé nebo nahnědlé, na konci odstávající.[3]

Lupeny husté, volné, vyklenuté, v mládí mají dlouho bílou barvu, později jsou světle růžové a nakonec masově červené.[2]

Třeň bývá 70 až 190 milimetrů vysoký a 7–20 mm silný, křehký a masitý, nezřídka je zahnutý a k vrcholu se zužuje. Má válcovitý, na bázi kyjovitě rozšířený tvar, vyrůstající z otevřené velké vakovité pochvy, která je špinavě nažloutlá až hnědě pruhovaná.

Dužnina je barvy bílé až nažloutlé. Chuť je nevýrazná, vůně slabě zemitá až ředkvičková.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Výtrusný prach je růžový, výtrusy krátce elipsoidní o velikosti 8,5–10 × 5–6 µm.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste v období od června do září v listnatých či smíšených lesích nebo parcích na živých i mrtvých listnatých stromech, na poraněných místech stromů nebo i v jejich dutinách a puklinách.[3] Výskyt je pravděpodobnější v klimaticky teplejších letech a na lokalitách s nevápenatou půdou. Jen výjimečně jej lze nalézt na jehličnatých stromech.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MICHAEL, Edmund. Houby správně určete, nasbírejte a připravte. Velký barevný průvodce houbaře. 1. vyd. Zlín: BawaPrint, 1997. ISBN 80-902387-0-X. S. 422–423. 
  2. a b c d JIRÁSEK, Stanislav. Kukmák bělovlnný, Volvariella bombycina (Schaeff.) Singer [online]. [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. 
  3. a b c KLENER, Vavřinec. Volvariella bombycina [online]. Česká mykologická společnost [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANTONÍN, Vladimír. Encyklopedie hub a lišejníků. 1. vyd. Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1476-4. S. 175. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]