Přeskočit na obsah

Kuej-šan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kuej-šan
Ostrov Kuej-šan tvarem připomíná želvu
Ostrov Kuej-šan tvarem připomíná želvu
Vrchol398 m n. m.
Prominence401 m
Poloha
SvětadílAsie
StátTchaj-wanTchaj-wan Tchaj-wan
Pohoříostrov Kuej-šan
Souřadnice24°50′31″ s. š., 121°57′6″ v. d.
Kuej-šan
Kuej-šan
Typstratovulkán
Erupce1853 (stále činná)
Horninaandezit
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrov Kuej-šan známý také jako Želví ostrov (čínsky 龜山島, pinyin: Guīshāndǎo, český přepis: Kuej-šan-tao, česky doslova „Ostrov želví hory“) je ostrov vulkanického původu v Tichém oceánu. Spadá pod město Tchou-čcheng v okrese I-lan na Tchaj-wanu[1] a nachází se 9,1 km východně od pobřeží ostrova Tchaj-wan. Přezdívku „želví ostrov“ získal, protože z určitých úhlů pohledu připomíná želvu plující po hladině.[2] Jedná se o spící stratovulkán, jehož poslední erupce proběhla v roce 1853.[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Ostrov Kuej-šan na mapě z roku 1944 (v pravém dolním rohu)

Místní obyvatelstvo, skládající se především z rybářů, se v roce 1977 přesunulo na ostrov Tchaj-wan, protože život na ostrově byl komplikovaný. Ostrov v jednu chvíli obývalo až 750 lidí[3] a sídlila zde základní škola.[4] Na ostrově byla zřízena vojenská základna, která zde vydržela do roku 2000.[5] V roce 2000 byl ostrov oficiálně otevřen turistům jako přírodní rezervace.[2] Počet návštěvníků byl k roku 2010 omezený na 500 denně (700 o víkendech) z důvodu ochrany přírody.[6]

13. května 2016 navštívil ostrov tehdejší prezident Ma Jing-ťiou.[7] Od prosince 2016 do února 2017 byl ostrov z důvodu ochrany životního prostředí uzavřen.[8]

3. dubna 2024 se část ostrova zřítila do oceánu v souvislosti se zemětřesením o síle 7,4 Mw.[9] Kusy skály se uvolnily na východní straně ostrova, hlavě pomyslné želvy, a spadly do moře, kde se v té chvíli nenacházeli turisté ani žádné lodě, takže nedošlo ke zraněním ani ztrátám na životech.[10] Lodě si z bezpečnostních důvodů musejí od ostrova udržovat určitou vzdálenost, protože k podobným incidentům dochází častěji.[11]

Geologie

[editovat | editovat zdroj]

Ostroj Kuej-šan představuje vrchol andezitového stratovulkánu, který vystupuje z mořského dna. Je to jediná aktivní sopka Tchaj-wanu.[12] Výzkumy však naznačují, že na mořském dně na východ od Kuej-šan leží 60 až 70 aktivních sopek. Jediná Kuej-šan ale vystupuje nad hladinu a tvoří ostrov.[2]

Na ostrově jsou dva vrcholy, kde může dojít k erupci – na hřbetu pomyslné želvy a na její hlavě. Podle vědců z Národní tchajwanské univerzity želví hřbet v posledních 7000 letech soptil alespoň čtyřikrát. Poslední erupce se ale odehrály na želví hlavě.[2] Ty byly zaznamenány na konci 17. století. Poslední pak v roce 1853.[3] Důkazem vulkanické aktivity jsou fumaroly a softalary, které je možné najít jak na ostrově, jak i pod vodou v jeho okolí.[13][14] Vřídla jsou ve hloubce pěti až třiceti metrů pod hladinou, takže jsou relativně přístupná vědeckému zkoumání. Tryskající voda, která má kyselé pH je bohatá na CO2, obsahuje silné stopy síry a těžkých kovů. Teplota dosahuje až 100 °C.[3] Kuej-šan je aktivní sopka, nicméně šance, že v budoucnosti dojde k erupci, jsou mizivé. Stav vulkanické aktivity je neustále monitorován.[2]

Ostrov měl do roku 2024 rozlohu 2,8 km².[2] Nejvyšší bod leží ve výšce 398 m n. m. Na vrcholku stojí vyhlídková plošina o výšce 3 m.[4]

Ekologie

[editovat | editovat zdroj]

V okolí podvodních horkých pramenů žije Xenograpsus testudinatus, endemický druh kraba. Tento druh se adaptoval na extrémní podmínky vulkanicky aktivní lokality.[15] Okolní mělké vody mají bohatý ekosystém, který přitahuje vrcholné predátory, kterými jsou například kytovci. Díky tomu se mohlo rozvinout pozorování velryb a delfínů, kterým je ostrov znám mezi turisty. Většinou je možné pozorovat menší kytovce, jako jsou třeba kogie tuponosé nebo kosatky černé. Vzácněji jsou k vidění vorvani a keporkaci.[16] Většina plaveb začíná v přístavu Wu-š' na pevnině. Odtamtud je také možné se dopravit na ostrov trajektem.[17]

Návštěva ostrova

[editovat | editovat zdroj]

K roku 2024 může ostrov denně navštívit 1800 návštěvníků.[17] Návštěvní sezóna je od března do listopadu.[11] Na ostrově nejsou hotely a přespat zde je turistům zakázáno.[5] Před cestou na ostrov je třeba se registrovat. Doprava přes moře je zajištěna trajekty o přístavu Wu-š'. Většina turistického zázemí se nachází v rovinaté lokalitě při pomyslném želvím ocasu. Je možné se projít podél pobřeží ostrova a vidět zbytky vojenského opevnění, dělostřeleckých postavení, bunkrů a tunelů, ale také opuštěné domovy původních obyvatel.[2] Oblíbený je výstup na nejvyšší bod ostrova, který je známý jako 401 Highlands. Návštěvníci při cestě na vrchol zdolají 1706 schodů.[4][18] Na tento zážitek je nutné se přihlásit předem a je určený pro omezený počet lidí.[17] K roku 2024 je to 100 denně, a to pouze v ranních hodinách.[11]

Většina turistů avšak na ostrov vůbec nevkročí a pouze jej obdivuje z mořské hladiny. Mimo sledování kytovců patří mezi oblíbené aktivity jachting a paddleboarding. Turisty také láká neobvyklé mléčné zbarvení vody v okolí ostrova. To je způsobeno podmořskými horkými prameny v důsledku vulkanické činnosti. Lokalita si proto získala přezdívku 牛奶海 (česky „mléčné moře“).[17]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Chrám na ostrově Kuej-šan, který byl podle legendy postaven už v 18. století[5]
    Chrám na ostrově Kuej-šan, který byl podle legendy postaven už v 18. století[5]
  • Ruiny opuštěného domu
    Ruiny opuštěného domu
  • Vyhlídková plošina na nejvyšším bodě ostrova
    Vyhlídková plošina na nejvyšším bodě ostrova
  • Na ostrově je možné najít pozůstatky z doby, kdy byl vojenskou základnou
    Na ostrově je možné najít pozůstatky z doby, kdy byl vojenskou základnou
  • Vojenský bunkr na pobřeží
    Vojenský bunkr na pobřeží
  • Pozoruhodné mléčné zbarvení vody
    Pozoruhodné mléčné zbarvení vody
  • Pohled na ostrov od jihu
    Pohled na ostrov od jihu
  • Ostrov Kuej-šan připomíná plující želvu
    Ostrov Kuej-šan připomíná plující želvu
  • Letecký pohled na ostrov Kuej-šan
    Letecký pohled na ostrov Kuej-šan
  • Západ slunce nad ostrovem Kuej-šan
    Západ slunce nad ostrovem Kuej-šan
  • Z přístavu Wu-š' vyráží loď na pozorování velryb
    Z přístavu Wu-š' vyráží loď na pozorování velryb

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guishan Island (Yilan) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Guishan Island [online]. Northeast and Yilan Coast National Scenic Area Tourist Information Website, rev. 2017-03-28 [cit. 2024-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-29. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g JU, Sam. Guishan Island: An Enigmatic Volcano [online]. Taiwan Panorama, 2014-04 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d Guishan Island [online]. earthobservatory.nasa.gov, 2022-01-22 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c 龜山島登島申請-東北角及宜蘭海岸國家風景區 [online]. events.necoast-nsa.gov.tw, rev. 2023-12-12 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Turtle Island (Guishan Island) 龜山島 [online]. foreignersintaiwan.com, 2024-11-22 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Premier inspects scenic Gueishan Island [online]. Focus Taiwan News Channel, 2010-07-04 [cit. 2024-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-04. (anglicky) 
  7. ↑ 總統視察龜山島401高地周邊設施、慰訪龜山島安檢所海巡幹部，並與「海巡署岸巡第一二大隊」同仁餐敘 [online]. president.gov.tw, 2016-05-13 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (čínsky) 
  8. ↑ SHEN, Worthy; HUANG, Romulo. Turtle Island to be reopened to tourists Wednesday [online]. focustaiwan.tw, 2017-02-28 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ 台湾7.2可怕强震 宜兰外海惊见龟山岛「龟头断裂」 [online]. iask.ca, 2024-04-02 [cit. 2024-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-04-03. (čínsky) 
  10. ↑ ANH, Phuong. Popular tourist island off Taiwan collapses after severe earthquake [online]. 2024-04-03 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b c Yilan Attractions | A brief introduction to Guishan Island [online]. tttrips.com, 2024-04-09 [cit. 2024-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ HÁJEK, Martin. Chuan-tao: Okružní pouť kolem Tchaj-wanu je obřad, který místní chtějí vykonat alespoň jednou za život [online]. lideazeme.cz, 2021-10-19 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  13. ↑ Global Volcanism Program | Kueishantao [online]. volcano.si.edu [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ TOMANOVÁ, Libuše. To se hned tak nevidí. Dron zachytil výbuch podmořské sopky [online]. MAFRA, 2015-07-21 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 
  15. ↑ ALLEN, Garett J. P.; KUAN, Pou-Long; TSENG, Yung-Che; HWANG, Pung-Pung; QUIJADA-RODRIGUEZ, Alex R.; WEIHRAUCH, Dirk. Specialized adaptations allow vent-endemic crabs (Xenograpsus testudinatus) to thrive under extreme environmental hypercapnia [online]. nature.com, 2020-07-16 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. DOI 10.1038/s41598-020-68656-1. (anglicky) 
  16. ↑ Whale and dolphin tours in Guishan Island [online]. necoast-nsa.gov.tw, 2019-06-24 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ a b c d A Guide to Guishan Island: What to do and How to go [online]. getnomad.app, 2024-01-19 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Guishan Island, Taiwan: A Relaxing Getaway from the City [online]. hi-travel-story.com, 2023-05-23 [cit. 2024-11-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kuej-šan&oldid=24449629“