Kráľovohoľské Tatry

Kráľovohoľské Tatry
	Hřeben u Kráľovy hole
Nejvyšší bod	1946 m n. m. (Kráľova hoľa)
Nadřazená jednotka	Nízké Tatry
Sousední; jednotky	Liptovská kotlina, Važecký chrbát, Vikartovská priekopa, Slovenský raj, Heľpianske podolie, Bystrianske podhorie, Ďumbierske Tatry
Podřazené; jednotky	Kráľova hoľa ; Predná hoľa; Priehyba; Teplická kotlina
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko
Souřadnice	48°55′25″ s. š., 20°1′40″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kráľovohoľské Tatry je geomorfologický podcelek, zabírající východní část Nízkých Tater na Slovensku. Od Ďumbierských Tater je odděluje sedlo Čertovica a údolí řek Boca a Štiavnička. Velkou část pohoří zabírá národní park Nízké Tatry.

Poloha a přírodní poměry

Pohoří se táhne směrem ze západu na východ mezi údolími Váhu a Hronu. Hlavní hřeben je posunut více k jihu a největší výšku 1946 m dosahuje na vrcholu Kráľovy hole. Mezi další nejvyšší vrcholy pohoří patří:

Stredná hoľa (1876 m)
Orlová (1840 m)
Bartková (1790 m)
Veľký bok (1727 m)
Veľká Vápenica (1691 m)
Andrejcová (1520 m)

Kráľovohoľské Tatry ze severu ohraničuje Liptovská a Popradská kotlina, od pohoří Kozie chrbty je na severovýchodě odděluje Vikartovská priekopa. Na jihu odděluje Horehronské podolí pohoří od Slovenského rudohoří. Od Slovenského ráje jsou odděleny Vernarským a Kopaneckým sedlem a Vernarskou dolinou.

Geomorfologie

Z geomorfologického hlediska je pohoří součástí Fatransko-tatranské oblasti a geomorfologického celku Nízké Tatry. Kráľovohoľské Tatry se člení na části:

Geologie

Kráľovohoľské Tatry geologicky zasahují do Veporského pásma (s hlavní jednotkou veporika), tvořeného Královohoľskou zónou, na východě ohraničenou Muráňským zlomem. Královohoľská zóna je v oblasti Nízkých Tater tvořena přeměněnými horninami, hlavně pararulami a především horninami granitoidního charakteru - hlavně granodiority a tonality, které tvoří tzv. Veporský pluton. Severně od Pohorelské linie, která ji odděluje od Královohoľské zóny, se nachází kraklovská zóna, tvořící podstatnou část hřebene Královohoľských Tater. Budována je komplexy přeměněných hornin hlavně rul, svorů a amfibolitú.

Podíl magmatických hornin je menší (např. těleso A-typových granitů u Hrončoku). Druhohorní usazené horniny zastupují hlavně vápence, dolomity, slíny a pískovce, které jsou také místy různě přeměněny. Nejvýznamnějšími strukturami jsou zde jednotka Veľkého Boku a zbytky heľpské sukcese.^[1] Styčnou oblast mezi Veporským a Fatransko-tatranskou oblastí a podcelkem Ďumbierske Tatry tvoří čertovická linie.

Turistika

Přestože Nízké Tatry jsou po Vysokých Tatrách druhým nejnavštěvovanějším pohořím Slovenska, Kráľovohoľské Tatry patří kromě okolí turistických středisek spíše k méně rušným pohořím. V roce 1978 byly Nízké Tatry na ploše 81 095 ha prohlášeny za národní park (NAPANT). I díky tomu zde stále existují opravdové pralesům blízké lesy, s množstvím zvěře a lze zde podnikat mnohé zajímavé pěší túry. Mezi hlavní výchozí místa patří obce Liptovská Teplička a Telgárt.

Hřeben pohoří

Červeně značená Cesta hrdinů SNP prochází celým hřebenem Královohoľských Tater. Ze sedla Besník vede do Telgártu, odkud stezka stoupá více než 1000 m na legendami ověnčenou Kráľovu holi. Tady začíná jeden z nejkrásnějších úseků hřebene Nízkých Tater. Od vysílače na vrcholu pokračuje stezka přes travnatou Orlovou a Ždiarské sedlo k útulně Andrejcová. Hřeben pokračuje sedlem Priehybka na Veľkou Vápenicu a sedlo Priehyba na Zadnou holi. Přes Homôľku (1660) pokračuje kolem útulny Ramža a Bacúšske sedlo až na sedlo Čertovica.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kráľovohoľské Tatry na slovenské Wikipedii.

↑ Maheľ, M., 1986, Geologická stavba československých Karpát. Paleoalpínske jednotky 1. Veda, Bratislava, 503 s.

Související články

.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kráľovohoľské Tatry na Wikimedia Commons
Mapa východní části Nízkých Tater
Kráľovohoľské Tatry - Natura 2000
Www.kralovahola.sk

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Maheľ,_1986-1] Maheľ, M., 1986, Geologická stavba československých Karpát. Paleoalpínske jednotky 1. Veda, Bratislava, 503 s.

[1]

Nízké Tatry

Podcelky (části)	Ďumbierské Tatry (Demänovské vrchy • Ďumbier • Lúžňanská kotlina • Prašivá • Salatíny) • Kráľovohoľské Tatry (Kráľova hoľa • Predná hoľa • Priehyba • Teplická kotlina)

Velkoplošné chráněné území	Národní park Nízké Tatry

Národní přírodní rezervace	Demänovská dolina • Ďumbier • Jánska dolina • Ohnište • Skalka

Národní přírodní památky	Brankovský vodopád • Bystrianská jeskyně • Demänovské jeskyně • Jeskyně mrtvých netopýrů • Stanišovská jaskyňa • Vrbické pleso

Vodní prvky	Brankovský vodopád (vodopád) • ledovcová jezera: Vrbické pleso, Lukové pliesko

Kulturní a historické památky	Chata generála Milana Rastislava Štefánika

Vybrané vrcholy	• Ďumbier (2 043) • Štiavnica (2 025) • Chopok (2 023) • Dereše (2 003) • Skalka (1 980) • Chabenec (1 955) • Kráľova hoľa (1 946) • Kotliská (1 940) • Krúpova hoľa (1 927) • Zákľuky (1 914) • Poľana (1 889) • Orlová (1 840) • Bôr (1 887) • Konské (1 882) • Stredná hoľa (1 875) • Baňa (1 859) • Žiarska hoľa (1 840) • Besná (1 807) • Bartková (1 790) • Veľký Gápeľ (1 776) • Krakova hoľa (1 751) • Veľká Chochuľa (1 753) • Ďurková (1 750) • Ludárova hoľa (1 731) • Veľký bok (1 727) • Veľká Vápenica (1 691) • Latiborská hoľa (1 643) • Andrejcová (1 520) • Chabenec (1 515) • Ostré (1 066)