Bystrianská jeskyně
 Bystrianská jeskyně | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1973 |
| Rozloha | 0,03 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Banskobystrický |
| Okres | Brezno |
| Umístění | Bystrá |
| Souřadnice | 48°50′25″ s. š., 19°35′46″ v. d. |
  Bystrianská jeskyně | |
| Další informace | |
| Kód | 232 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bystrianská jeskyně je největší jeskyní jižní strany Nízkých Tater. Nachází se v Bystrianském krasu v jižní části Národního parku Nízké Tatry, u obce Bystrá.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stará část jeskyně byla známá odjakživa. Vchod do ní tvoří přírodní otvor v kopci Bílé bradlo, 80 m nad potokem Bystrianka. Nové části jeskyně objevili 24. dubna 1926 skrze propast Peklo bratři Holmanové a Jozef Kovalčík, kteří jeskyni roku 1941 také provizorně zpřístupnili. V lednu 1956 objevili spolu s O. Gajdošíkem a L. Ivanovem spojení mezi starými a novými částmi. Od roku 1968 je z celkové doposud známé délky tří kilometrů je pro veřejnost zpřístupněno 750 metrů. Vchod do jeskyně leží v nadmořské výšce 560 metrů na západním okraji obce Bystrá.
Jeskyně vznikla v vápencích a dolomitech středního triasu. Klikaté chodby Staré a Nové jeskyně se vytvořily rozšířením puklin podzemními vodami říčky Bystrianky ve třech vývojových úrovních. Nejnižší z nich protéká podzemní potůček, který se po čtyřech kilometrech objevuje v obci Valaská jako vyvěračka. Zvláštností jeskyně je puklinový charakter chodeb s výzdobou na jedné straně chodeb. Zastoupené jsou všechny formy sintrové výzdoby a erozních tvarů. Zvláštností jsou zasintrované oblázky nízkotatranské žuly v horních částech chodeb. Krápníkové útvary se nejvíc vyvinuly v Klenotnici v podobě stalaktitů, stalagmitů a záclonových závěsů. Všechny jsou živé, žlutobílé barvy s vysokým leskem. Mezi nejkrásnější patří Zvonivé stalaktity v Katakombách, Baldachýn nad Řečištěm a Kovářská výheň před Peklem. Jinde vynikají nástěnné vodopády a pod nimi sintrová jezírka.
Bystrianská jeskyně sehrála svou úlohu také během druhé světové války. Když 20. ledna 1945 nacisté obsadili vesnici Bystrá, mnoho obyvatel našlo úkryt v jejích podzemních prostorách. Pod vedením známého speleologa F. Majka a bratrů Mitterpachů sestoupili do hloubky čtyřicet metrů. Tam si mezi tektonickými zlomy vytvořili úkryt. Ven z jeskyně se však nemohli lehce dostat, neboť vchod do jeskyně Němci zaminovali. V měkkém hlinitém dně jeskyně, které vystlali kameny a slámou, si vytvořili lůžka a do lahví sbírali vodu stékající z krápníků. Takto v jeskyni přežili 21 dní a ven se dostali až po osvobození Bystré. V největším dómu je umístěná pamětní tabule, věnovaná památce Gabriela Krupy, kterého zasáhla kulka, když se opožděně ukrýval v jeskyni. Vedle prohlídkového okruhu se nachází tzv. Léčebná síň, kde se v současnosti s úspěchem léčí problémy s horními dýchacími cestami u dětí.
Uvnitř jeskyně bylo pozorováno pět druhů netopýrů, a to vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr východní (Myotis blythi), netopýr ušatý (Plecotus auritus) a netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus).
Chráněné území
[editovat | editovat zdroj]Bystrianska jaskyňa je národní přírodní památka ve správě příspěvkové organizace Správa slovenských jeskyní. Nachází se v katastrálním území obce Valaská (nedaleko obce Bystrá) v okrese Brezno v Banskobystrickém kraji. Území bylo vyhlášeno v letech 1973.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Bystrianska jaskyňa [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [cit. 2025-09-15]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystrianská jeskyně na Wikimedia Commons - Oficiální stránky jeskyně na serveru Správy slovenských jeskyní
