Krevety

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Kreveta)
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKrevety
alternativní popis obrázku chybí
Kreveta Heterocarpus ensifer
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen Korýši
Třída rakovci (Malacostraca)
Nadřád velkokrunýřovci (Eucarida)
Řád desetinožci (Decapoda)
Podřád krevety (Caridea)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krevety (Caridea) jsou podřád desetinohých vyšších korýšů, který zahrnuje asi 2 500 druhů.[1] Žijí v mořích i sladkých vodách. Umí dobře plavat, mají fylobranchiátní žábry, první dva páry kráčivých končetin (pereiopodů) jsou modifikovány na klepeta, filtrační vějířky nebo kartáčky. Mají válcovitý krunýř, vybíhající v čelní hrot rostrum, a dlouhý rovný zadeček. Přes den žijí většinou skrytě, v noci vycházejí za potravou, kterou vyhledávají dlouhými tykadly. V nebezpečí unikají často směrem dozadu údery ocasní ploutvičky.

Stavba těla[editovat | editovat zdroj]

Krevety spolu např. s hmyzem a pavouky patří do kmene členovců, tedy mezi živočichy s článkovaným tělem i končetinami. Když se kreveta svléká, odhazuje nejen starý krunýř pokrývající její tělo, ale i jemnou kutikulu chránící její tykadla a oči.

Larvální vývoj[editovat | editovat zdroj]

Krevety se podle typu larválního vývoje dělí na tří skupiny:

  1. S normálně (standardně) dlouhým vývojem – larvy těchto druhů žijí po celou dobu svého vývoje jako součást planktonu v mořích, případně jim vyhovuje voda brakická. Celkově prodělávají 9-12 planktonních stádií. U larev v prvním vývojovém stádiu nejsou vyvinuty zadečkové nožky (pleopody). Do této skupiny patří všechny mořské a druhy adaptované jen částečně na sladkovodní prostředí.
  2. Se zkráceným vývojem – larvy těchto druhů nosí samice přichycené na zadečkových nožkách (pleopodech) a v planktonu žijí jen několik posledních dnů. Celkově prodělávají 4-7 planktonních stádií. U larev v prvním vývojovém stádiu jsou pleopody pouze v podobě pupenů. Do této skupiny patří druhy adaptované na sladkovodní prostředí jen v dospělosti.
  3. S potlačeným vývojem – larvy těchto druhů přecházejí okamžitě po opuštění matky na bentický život a zcela vynechávají planktonní fázi. Pleopody larev v prvním vývojovém stádiu jsou velmi dobře vyvinuté.

Druhy krevet vázaných na mořské prostředí jsou r-stratégové, produkují tedy velký počet malých vajíček. Druhy vázané na život ve sladkých vodách ale naopak produkují malý počet velkých vajíček a dají se označit jako K-stratégové.

Význam pro člověka[editovat | editovat zdroj]

Krevety jsou loveny jako lidská potrava. Řada druhů je chována v akváriích, z některých druhů byly vyšlechtěny i různobarevné okrasné varianty. Krevety chované v akváriích lze podle způsobu života rozdělit do tří hlavních skupin: trpasličí, filtrující a dravé. V akváriu by neměly být společně chované druhy náležející ke stejnému rodu, protože pak hrozí nežádoucí křížení (hybridizace).

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BRUSCA, Richard C.; BRUSCA, Gary J.. Invertebrates. 2. vyd. [s.l.] : Sinauer, 2003. ISBN 0878930973.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]