Kostel svatého Jana Křtitele (Žitava)
| Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě St.-Johannis-Kirche Zittau | |
|---|---|
 Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě | |
| Místo | |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Zhořelec |
| Obec | Žitava |
| Souřadnice | 50°53′48,48″ s. š., 14°48′23,4″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | evangelicko-luterská |
| Provincie | Církevní okrsek Löbau-Žitava |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | klasicismus |
| Výstavba | 13. století |
| Další informace | |
| Adresa | Johannisplatz, Žitava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Křtitele v Žitavě (německy St.-Johannis-Kirche, či jen Johanniskirche) je původně románský kostel z konce 13. století několikrát přestavovaný. Současná klasicistní podoba je z 18. století. Kostel se nachází na náměstí Johannisplatz v centru saské Žitavy, zemského okresu Zhořelec v Německu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zmínka o prvním kostele sv. Jana pochází z roku 1291. V roce 1230 na tomto místě stála trojlodní románská bazilika se dvěma věžemi v průčelí, která byla zbudována pro Řád johanitů. V 15. století byla exilovým sídlem pražské kapituly sv. Víta. V letech 1485–1531 byla stavba goticky přestavěna a rozšířena na čtyřlodní halový kostel. Ten byl během sedmileté války, 23. července 1757, zcela zdemolován. Zničeny byly i varhany, které krátce předtím postavil Gottfried Silbermann.
Dne 23. července 1766 byla na základech zničeného kostela zahájena nová stavba v barokním slohu, avšak dostavily se vážné problémy se statikou. Současná podoba stavby pochází od Karla Friedricha Schinkela, který barokní dispozice kompletně přestavěl v klasicistním slohu. Realizaci těchto úprav prováděl Schinkelův žák Carl August Schramm z Žitavy. Už v průběhu výstavby se naklonila pravá z věží.
Gotická plastika sv. Václava, dříve umístěná na západní fasádě, se dnes nachází v městském muzeu.[1]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
V interiéru je pozoruhodný plochý kazetový strop. Kostel též disponoval Silbermannovými varhanami, které se však nedochovaly.
Hudební ředitelé[editovat | editovat zdroj]
Chrámoví varhaníci současně působili jako obecní regenschori (Directores musices) města. Byli mezi nimi někteří významní hudebníci:
- Johann Nesen, 1453 „varhanní mistr“ (Orgelmeister)
- Joachim Pomeranns, 1567
- Michael Joseph, 1576, († 1599)
- Lorenz Sternberger, 1600
- Christoph Schreiber, 1634
- Andreas Hammerschmidt, 1639
- Moritz Edelmann, 1676 († 1680)
- Johann Krieger, 1682
- Carl Hartwig, 1735 (žák J. S. Bacha)
- Gottlieb Krause, 1748
- Johann Trier, 1753
- Johann Gottlieb Unger, 1789
- Benjamin Gottlieb Rösler, 1820
- Franz Karl Theodor Sturm, 1834
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ PIETSCHMANN, Thorsten. Zittau : Architektur und Kunst. Kapitola St. Johannis, s. 84–88.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel sv. Jana Křtitele na Wikimedia Commons
