Kostel svatého Mořice (Annín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Mořice
u Annína
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský kraj
Obec Dlouhá Ves
Lokalita Annín
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze českobudějovická
Architektonický popis
Výstavba 1220–1230
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Kód památky 45406/4-2854 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Mořice se nalézá na kopci Mouřenec, 0,5 km jihozápadně od Annína (části obce Dlouhá Ves) v okrese Klatovy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel byl založen jako pozdně románský mezi lety 1220 - 1230, s pozdějšími gotickými a barokními úpravami. Svojí datací je v dané části Šumavy nejstarším kostelem vůbec. Tvrzení, že prvenství ve stáří patří kostelu sv. Petra a Pavla v Albrechticích u Sušice je zcela mylné (vysvěcení onoho kostela v r. 1179 se váže k dřevěné budově, nikoliv kamenné, která tam stojí dnes a je prokazatelně postavena o něco déle, cca století poté). Zasvěcení svatému Mořici naznačuje, že tento kostel souvisí s bavorským benediktinským klášterem v Niederaltaichu, jehož působnost je v okolí Sušice doložena ve čtyřicátých letech 13. století.[1] První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1360, jak napovídají konfirmační dokumenty. V 15. století byl kostel goticky přestavěn a rozšířen, stavební úpravy však probíhaly také ve druhé polovině 13. století či ve století 14.. V baroku byl kostel opět obnoven. Z té doby pochází též mobiliář. Určité stavební úpravy probíhaly též v 19. století.[2]

Kostel byl původně obklopen osadou. V r. 1890 zde bylo zaznamenáno 23 trvale žijících obyvatel. Po vyhnání německého obyvatelstva r. 1946 však zanikla a dochovala se jen škola a několik ovocných stromů.

Po roce 1989 byl kostel za přispění bývalých německých obyvatel a jejich potomků opraven. Při této rekonstrukci byly objeveny ikonograficky významné gotické nástěnné malby zobrazující Poslední soud z doby kolem roku 1310–1320 a vícekomparsové ukřižování s unikátně zobrazenými eucharistickými motivy z doby kolem roku 1360.[3] Malby jsou dokladem dalekosáhlých uměleckých styků Sušicka ve střdověku.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Barokní kostnice u kostela sv. Mořice

Zvonění zvonu

Zvonění nedělního poledne v kostele sv. Mořice

Problémy s přehráváním? Nápověda.

Kostel je situován na výrazném vrchu v meandru řeky Otavy. Obklopuje jej hřbitov s kostnicí. Samotný plochostropý jednolodní kostel má čtvercový chór zaklenutý pozdněgotickou hvězdovou klenbou, nad níž je mohutná románská věž. K chóru přiléhá drobná podkovovitá apsida s románským okénkem v ose.[4]

Románská loď byla téměř čtvercová. V gotice byla rozšířena k západu, takže nyní je obdélná. K chórové věži přiléhá ze západu sakristie, k lodi z jižní strany barokní osmiboká kaple.[4]

V kostele se nacházejí vzácné fresky, objeveny náhodně při celkové rekonstrukci kostela mezi lety 1991 - 1993, tou dobou též restaurovány akademickou malířkou a restaurátorkou, pí Miroslavou Houšťovou. Malby se objevují kromě jižní stěny všude po prostorách chrámu. Na severní stěně lodi je zobrazen výpravný Poslední soud rozvržený do tří horizontálních pásů, v apsidě pak lze spatřit Ukřižovávání Ježíše Krista, v hvězdnaté obloze/žebrové klenbě se ukrývají symboly evangelistů s nápisovými páskami a tomu vše přihlíží freska znázorňující velkolepost baroka.

Návštěvníka jistě zaujme i barokní kostnice v sousedství, která vznikla z původní kaple se zde nacházející, a kde se v minulosti nacházelo odhadem 5 000 kosterních ostatků, dnes možná polovina. Původ kostní není znám. Nejpravděpodobněji však pochází z místního hřbitova. Stejně, jako v kostele, rovněž v kostnici lze nalézt fresky.

Součástí kostela je v r. 2015 zbudované minimuzeum mapující život na Mouřenci. Nachází se v prostorách zákristie (dobové fotografie) a v prostorách panské empory/oratoře (život v mouřenecké farnosti - čas slavení, pohřbů, ale i školství etc.).

Nově je také možno si přímo v prostorách chrámu prohlédnout pískovcovou sochu sv. Mořice, kterou v létě 2017 přímo před kostelem 14 dní vytvářel sochař, p. Bartoloměj Štěrba. Socha do budoucna bude přemístěna do výklenku nad vstupními schody.

Kostel je veřejnosti přístupný v rámsi akcí, které se tu pořádají za iniciativy Přátel Mouřence (dobrovolníků a nadšenců starající se o toto místo). Od r. 2011 se v kostele pořádají koncerty, divadelní představení, odborné přednášky a mnoho dalšího. Od r. 2015 pak v období letních prázdnin každý den komentované prohlídky od 16h.

Ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Mouřenec se objevil např. ve výpravné pohádce Jiřího Stracha Anděl Páně, či Tři životy. V r. 2014 se stal dějištěm Policie Modravy, 2015 přilákal produkci ČT a natáčely se na něm Záhady Toma Wizarda, 2016 Folklorika na téma ,,Annínské sklo", 2017 poněkolikáté Toulavá kamera a 2018 dokument německé televize o freskách a kostnici natáčen trojjazyčně. Mezi drobnější dokumenty pak můžeme zařadit Zmizelou Šumavu s Emilem Kintzlem a fandové cykloturistiky si jistě přijdou na své prostřednictvím Cyklotoulek s Jančaříkem.

Bohoslužby[editovat | editovat zdroj]

Pravidelné nedělní bohoslužby se v kostele nekonají. 2x do roka se zde slaví českoněmecké, 1x novoroční a vyhlášené.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b KUBŮ, František. Hrabata z Bogenu v Čechách. [s.l.]: pratelemourence.cz, 18. srpna 2013. Dostupné online. 
  2. http://sumavskecyklotrasy.euweb.cz/cyklotrasa20.htm
  3. ROYT, Jan: Středověké malířství v Čechách, Karolinum, Praha 2002, ISBN 80-246-0265-2, S. 30.
  4. a b KUTHAN, Jiří: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století, Růže, České Budějovice 1977, S. 222.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]