Kostel svatého Martina (Jarok)
| Kostel svatého Martina (Jarok) | |
|---|---|
 Kostel svatého Martina | |
| Místo | |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Nitra |
| Obec | Jarok |
| Souřadnice | 48°16′32,62″ s. š., 17°57′20,12″ v. d. |
  Kostel svatého Martina (Jarok) | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Západní |
| Diecéze | Nitranská |
| Děkanát | Močenok |
| Farnost | Jarok |
| Zasvěcení | Martin z Tours |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | Baroko |
| Výstavba | 1718–1723 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Martina je barokní stavba z 18. století a byl prohlášen za národní kulturní památku. Nachází se v obci Jarok ležící 10 km jihozápadně od Nitry. První zmínka pochází z roku 1601. V ostřihomském misálu se zmiňuje, že tento kostel, stojící na starém hřbitově, je malý, opuštěný a ve špatném stavu.
Prvním knězem v kostele byl Pavol Férerváry v letech 1708 – 1709. Jeho místo zaujal v letech 1709 – 1712 Ján Baltazár Magin, známý jako autor první politické obhajoby slovenského národa v Uhersku. Dodnes se v kostele nachází jeho pamětní tabule. V letech 1712 – 1738 působil v Jarku jako kněz Karol Orlay. Jeho zásluhou a pomocí tehdejšího nitranského biskupa Ladislava Erdődyho byl postaven nový kostel, v letech 1718 – 1723.
Původní stavba měla postavenou sakristii a představenou věž, ve které se nacházely tři menší zvony. Největší z nich byl během 1. světové války roztaven na zbrojařské účely, přesněji v roce 1916.
První renovace kostela se konala v letech 1784 – 1789, kdy byl vybudován hlavní oltář sv. Martina, stejně tak i oba boční oltáře, sv. Karla Boromejského a sv. Jana Nepomuckého. Kazatelna a mramorová křtitelnice přibyly na konci 18. století.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol svätého Martina (Jarok) na slovenské Wikipedii.
