Kostel svatého Jana Křtitele (Týnec nad Labem)
| Kostel sv. Jana Křtitele | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | středočeský |
| Okres | Kolín |
| Obec | Týnec nad Labem |
| Souřadnice | 50°2′27,25″ s. š., 15°21′32,13″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | Kutná Hora-Poděbrady |
| Farnost | Týnec nad Labem |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1780-1781 |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | přibližně východ |
| Další informace | |
| Ulice | náměstí Komenského |
| Kód památky | 28713/2-871 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Křtitele v Týnci nad Labem je pozdně barokní stavba ze začátku 80. let 18. století. Jedná se o farní kostel farnosti Týnec nad Labem v kutnohorsko-poděbradském vikariátu královéhradecké diecéze. Kostel je spolu s farou chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní týnecký kostel byl gotický a náležel do majetku cisterciáků ze Sedlce u Kutné Hory. Při kostele existovala cisterciácká rezidence. V roce 1780 byl však tento původní kostel zbořen. Již 24. dubna téhož roku pak byl položen základní kámen k novostavbě kostela v pozdně barokním slohu. Dále byl kostel upravován v roce 1834 poté, co byl poškozen požárem. Tehdy byly také zničeny dva renesanční zvony v kostelní věži, přenesené z původního kostela. Další opravy a úpravy proběhly v letech 1836 a 1905. V letech 2007-2008 proběhla rozsáhlá oprava fasád na kostele.
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Kostel je poměrně jednoduchá jednolodní stavba s neodsazeným presbytářem. Za presbytářem se v ose stavby nachází sakristie. V ose vstupního průčelí je věž s jednoduchou střechou. Při severní zdi kostela je z vnější strany vstup do hrobky Michaela von Melase, která zasahuje pod kostel.
Kostelní loď je sklenuta dvěma českými plackami. Součástí areálu kostela je rovněž fara s hospodářskými budovami. Fara je patrová jednotraktová budova ze smíšeného zdiva (kámen, cihla), orientovaná kratším průčelím do Náměstí Komenského.
Zařízení kostela
[editovat | editovat zdroj]Zařízení kostela je převážně novorenesanční z 19. století, s výjimkou dvojice bočních oltářů z roku 1720, které byly do kostela přeneseny v roce 1786 ze zrušeného sedleckého opatství. Z původního gotického kostela je dochována renesanční křtitelnice z roku 1630. Nástropní fresky s výjevy ze života svatého Jana Křtitele namaloval v roce 1781 jezuitský malíř Josef Kramolín.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-05-20]. Identifikátor záznamu 140041 : Kostel sv. Jana Křtitele s farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Stětí svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons - Cesty a památky
